Slovenský ústavní soud je po více než půlroce kompletní. Čaputová jmenovala šest členů

Slovenský ústavní soud může po téměř osmi měsících plně obnovit svou činnost. Prezidentka Zuzana Čaputová ve čtvrtek jmenovala chybějících šest soudců. Učinila tak poté, co jí sněmovna předložila potřebný počet kandidátů. Jejich volbu poznamenaly neúspěšné ambice expremiéra Roberta Fica získat funkci šéfa této vrcholné soudní instituce.

Letos v únoru skončilo funkční období devíti z celkového počtu 13 soudců ústavního soudu. Podle slovenské ústavy musí parlament předložit hlavě státu, která ústavní soudce vybírá, dvojnásobný počet kandidátů, než je počet prázdných míst. Byť se to poslancům podařilo až v září, bývalý prezident Andrej Kiska ještě na jaře jmenoval tři nové soudce, aby zajistil fungování ústavního soudu s nejnižším možným počtem sedmi soudců.

Jak Kiska, který ve funkci skončil v polovině června, tak Čaputová podmiňovali jmenování dalších ústavních soudců tím, že sněmovna zvolí potřebný počet kandidátů.

Neuspěl bývalý prezidentský kandidát ani exšéfka nejvyššího soudu

Mezi půltuctem nových ústavních soudců, které Čaputová jmenovala na období 12 let, jsou dosavadní soudci obecných soudů, dále advokáti a poradce ústavního soudu. Čaputová naopak nevybrala například ústavního právníka a neúspěšného kandidáta na prezidenta ve volbách z roku 2014 Radoslava Procházku, kterému se před třemi lety nezdařil ani pokus o vstup do vysoké stranické politiky. Neuspěli ani bývalá šéfka slovenského nejvyššího soudu či předseda specializovaného trestního soudu, který se zabývá nejvážnějšími kriminálními případy.

Čaputová uvedla, že noví ústavní soudci nastupují do funkce v době, kdy se spravedlnost stala klíčovým tématem. Připomněla podezření z ovlivňování a korupce soudců obecných soudů, na které poukázaly informace zajištěné policií v mobilním telefonu podnikatele Mariana Kočnera. Ten je obviněn kromě jiného z objednání loňské vraždy novináře Jána Kuciaka.

Agendu bude soud dohánět odhadem dva roky

Kvůli tomu, že slovenský ústavní soud nebyl více než půlrok v plném počtu, výrazně mu přibylo nevyřízených případů. Předseda Ivan Fiačan v září odhadl, že ve skluzu bude instituce nejméně dva roky. Ústavní soud rozhoduje například o souladu zákonů s ústavou, ale také o stížnostech lidí a firem na porušení jejich práv.

O funkci ústavního soudce měl zájem také expremiér Fico, letos v únoru se ale nakonec kandidatury vzdal ještě před volbou. Tehdejší prezident Kiska totiž odmítl jeho ambici stát se předsedou soudu. Proti Ficově nástupu k soudu se před březnovými prezidentskými volbami postavila také Čaputová.

Kiska dříve obvinil Fica, že mu v souvislosti se snahou dostat se do čela soudu vyhrožoval. Případem se zabývala elitní jednotka policie, která vyšetřování zastavila. Podle vyšetřovatele nebylo prokázáno, že by se v případu údajného vydíraní tehdejšího prezidenta Kisky stal trestný čin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Začalo další pátrání po zmizelém letu MH370

Americká firma Ocean Infinity po několika měsících obnovila pátrání po letadle společnosti Malaysia Airlines, které před jedenácti lety za dosud neznámých okolností zmizelo v Indickém oceánu při letu MH370. Na palubě bylo 239 lidí původem nejen z Malajsie, ale také z Číny, Indonésie, Austrálie, Francie, Kanady nebo Ukrajiny.
před 9 mminutami

Eurostar zastavil spoje mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem

Železniční společnost Eurostar v úterý kvůli technickým potížím přerušila provoz všech svých spojů mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem, informovala s odvoláním na sdělení podniku agentura AFP. Díky částečnému znovuotevření tunelu pod Lamanšským průlivem ho později odpoledne začala obnovovat. Vlakovou dopravu narušily potíže s dodávkou elektřiny.
13:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čína nacvičovala druhým dnem vojenskou blokádu Tchaj-wanu

Čína pořádala druhý den po sobě rozsáhlé vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Aktivity Pekingu mají simulovat blokádu tchajwanských přístavů, Čína tím chce prý vyslat ostrovu „důrazné varování“. Tchajwanský prezident Laj Čching-te ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Podle Reuters také ostře odsoudil čínské počínání a vyzval k tomu i další země. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii.
06:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Překvapivý postup separatistů v Jemenu znesvářil Saúdy s Emiráty

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.
11:53Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Neznámí zloději podnikli jednu z největších loupeží v německé historii

Kořist v hodnotě přibližně třicet milionů eur (přes 727 milionů korun) si podle prvních odhadů vyšetřovatelů odnesli neznámí pachatelé, kteří se provrtali do trezoru pobočky spořitelny v západoněmeckém Gelsenkirchenu. Podle agentury DPA se pravděpodobně jedná o jedno z největších loupežných přepadení v historii německé kriminalistiky.
před 4 hhodinami

BBC: Ruské ztráty rostou nejrychleji od začátku války

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.
před 4 hhodinami

Dánové si letos na Vánoce poslali poslední dopisy do schránek, pošta službu ruší

Vysoce digitalizované Dánsko je pravděpodobně první evropskou zemí, která v těchto dnech ruší doručování dopisů v rámci poštovních služeb a z měst odstraňuje všechny poštovní schránky, píše německý týdeník Der Spiegel.
před 6 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
před 8 hhodinami
Načítání...