Členové Pirátů chtějí změnu způsobu vedení, říká Michailidu. Špoták by si přál větší soudržnost

Nahrávám video

Zástupkyně ministra pro legislativu a členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti) v Pirátské straně cítí poptávku po změně způsobu, jakým je partaj vedena a jakým se snaží dělat reformy. Řekla to v pořadu 90' ČT24. Vyzyvatelé na funkci předsedy strany se tak podle ní najdou. Kandidovat chce třeba i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti), který by si přál, aby strana byla soudržná tak jako v roce 2017.

Z širšího vedení Pirátů odchází Jakub Michálek. O jeho odvolání z celorepublikového výboru rozhodli v on-line hlasování členové strany. Jeho rezignaci na post v čele poslaneckého klubu ale nepřijali poslanci ani předseda Ivan Bartoš.

„Bylo pro mě spíše šokující, že Michálek řekl, že by chtěl odejít z funkce předsedy poslaneckého klubu,“ přiznal Špoták. Věří ale tomu, že si Michálek potřebuje „vyčistit hlavu“ a vše dobře promyslet. „Myslím, že jeho práce ve sněmovně, která trvá téměř šest let, je nenahraditelná a pro Pirátskou stranu velice důležitá,“ soudí.

Michálkova snaha o rezignaci na šéfa poslanců Pirátů překvapila i Janu Michailidu. „Nemyslím si, že ta funkce je nějak spojena s tím, za co byl Jakub odvolán. Přišlo mi to zvláštní,“ přiznala. „Lze v tomto rozhodnutí hledat nějaké strategické motivace, ale nemluvila jsem s ním o tom, takže si netroufám odhadovat,“ doplnila.

Špoták se již dříve Michálka v některých rozhovorech pro média zastával. Například v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že jiné strany by Pirátům takového politika mohly závidět. Na dotaz, zda by se takto zastal Michailidu, která byla z vedení strany odvolána podobným hlasováním v polovině roku, sdělil, že asi ne takto výrazně.

Modernizace fungování strany

Od založení Pirátů uběhl nějaký čas a procesy či stanovy by měly jít s dobou, míní Špoták. „Myslím, že bychom měli diskutovat o parametrech, aby pro učinění zásadního hlasování se třeba měnilo kvórum členů, které se na tom usnese, (…) aby se někdo nemohl jen tak jednoho dne večer rozmyslet, že se bude hlasovat o čemkoliv,“ uvedl jako příklad. Špoták si však nemyslí, že by diskuze v jiných politických stranách byly méně „bouřlivé“. Rozdíl je prý v tom, že Piráti jsou transparentní a diskuzi ukazují veřejnosti.

„Historicky jsme už měli různá omezení vnitrostranické demokracie. Na začátku jsme třeba měli členský podnět, u kterého stačilo, když získá podporu. Dnes už musí mít podporu 24 hodin, aby bylo spuštěno jednání,“ uvedla Michailidu. Na další modernizaci se podle ní může pracovat, ale všechny změny musí být dostatečně prodiskutovány.

Omezení hlasování o členech Pirátů, jak o něm hovořil Špoták, by podle Michailidu šlo proti jednomu ze základních principů strany, kterým je kontrola mocných. „Ti jsou nejen vně strany, ale i ve straně. Kontrola mocných musí být tedy i ve straně. Kontrolu mocných vykonali členové i na mě a teď ji vykonali i na Jakubu Michálkovi,“ podotkla.

To podle ní ale neohrožuje Piráty jako stabilního koaličního partnera. I kdyby například Ivan Bartoš již nebyl šéfem strany, mohl by být nadále bez problému ministrem, sdělila. Je si vědoma, že jako předseda Pirátů má nyní lepší postavení třeba při vyjednávání ve vládní koalici, ale podle ní to tak být v budoucnu nemusí.

„Nemyslím si, že je třeba si říkat, že se to takto dělalo vždy, tak je potřeba to tak dělat dále. Zrovna Ivan Bartoš má tak vybudovanou značku a je taková osobnost, že vnitrostranickou značku nepotřebuje,“ dodala.

Vedení Pirátů

Odvolání Michálka bylo impulsem pro plzeňského hejtmana Špotáka kandidovat v lednu na předsedu Pirátů. Chce, aby strana upřela síly spíše na nadcházející volební rok než na vnitrostranické boje. O kandidatuře na předsedu Špoták prý uvažoval již delší dobu.

„Když jsem viděl, že strana byla téměř padesát na padesát rozdělena v rámci hlasování o odvolání Michálka, členům v regionech se situace také nezdála ideální, chtěl jsem v ten okamžik říci, že chci kandidovat,“ odůvodnil.

Špoták by si přál, aby strana byla opět soudržná jako v roce 2017. „Jestli je to možné, nebo jestli je to mylná představa, ukáže teprve čas,“ řekl. Nemyslí si ale, že by se ve straně vytvořilo více frakcí či by byla rozštěpená. Jsou to podle něj jen rozdílné názory na některá hlasování.

Michailidu přiznala, že dlouhodobě není spokojena s tím, jakým způsobem Bartoš vykonává funkci předsedy strany. „Nevolila jsem ho naposledy, nebudu ho volit ani teď,“ uvedla. Podle ní ale Špoták není lepším kandidátem. „Uvidíme, kdo další se přihlásí,“ dodala.

Na dotaz, zda se ona sama pokusí vrátit do vedení strany, uvedla, že zatím neví. „Většinou se v těchto věcech nerozhoduji jen podle sebe a vlastních ambicí, ale i podle toho, jak situace vypadá a jak to vidí členstvo,“ okomentovala.

Ve straně prý cítí poptávku, aby se změnil způsob, jak jsou Piráti vedeni. „Aby se změnil přístup, jak se snažíme dělat reformy. Takže si myslím, že vyzyvatelé budou,“ prohlásila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 4 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 5 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 6 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 6 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 9 hhodinami

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 10 hhodinami
Načítání...