Členové Pirátů chtějí změnu způsobu vedení, říká Michailidu. Špoták by si přál větší soudržnost

Nahrávám video

Zástupkyně ministra pro legislativu a členka Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí Jana Michailidu (Piráti) v Pirátské straně cítí poptávku po změně způsobu, jakým je partaj vedena a jakým se snaží dělat reformy. Řekla to v pořadu 90' ČT24. Vyzyvatelé na funkci předsedy strany se tak podle ní najdou. Kandidovat chce třeba i hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti), který by si přál, aby strana byla soudržná tak jako v roce 2017.

Z širšího vedení Pirátů odchází Jakub Michálek. O jeho odvolání z celorepublikového výboru rozhodli v on-line hlasování členové strany. Jeho rezignaci na post v čele poslaneckého klubu ale nepřijali poslanci ani předseda Ivan Bartoš.

„Bylo pro mě spíše šokující, že Michálek řekl, že by chtěl odejít z funkce předsedy poslaneckého klubu,“ přiznal Špoták. Věří ale tomu, že si Michálek potřebuje „vyčistit hlavu“ a vše dobře promyslet. „Myslím, že jeho práce ve sněmovně, která trvá téměř šest let, je nenahraditelná a pro Pirátskou stranu velice důležitá,“ soudí.

Michálkova snaha o rezignaci na šéfa poslanců Pirátů překvapila i Janu Michailidu. „Nemyslím si, že ta funkce je nějak spojena s tím, za co byl Jakub odvolán. Přišlo mi to zvláštní,“ přiznala. „Lze v tomto rozhodnutí hledat nějaké strategické motivace, ale nemluvila jsem s ním o tom, takže si netroufám odhadovat,“ doplnila.

Špoták se již dříve Michálka v některých rozhovorech pro média zastával. Například v rozhovoru pro Lidové noviny řekl, že jiné strany by Pirátům takového politika mohly závidět. Na dotaz, zda by se takto zastal Michailidu, která byla z vedení strany odvolána podobným hlasováním v polovině roku, sdělil, že asi ne takto výrazně.

Modernizace fungování strany

Od založení Pirátů uběhl nějaký čas a procesy či stanovy by měly jít s dobou, míní Špoták. „Myslím, že bychom měli diskutovat o parametrech, aby pro učinění zásadního hlasování se třeba měnilo kvórum členů, které se na tom usnese, (…) aby se někdo nemohl jen tak jednoho dne večer rozmyslet, že se bude hlasovat o čemkoliv,“ uvedl jako příklad. Špoták si však nemyslí, že by diskuze v jiných politických stranách byly méně „bouřlivé“. Rozdíl je prý v tom, že Piráti jsou transparentní a diskuzi ukazují veřejnosti.

„Historicky jsme už měli různá omezení vnitrostranické demokracie. Na začátku jsme třeba měli členský podnět, u kterého stačilo, když získá podporu. Dnes už musí mít podporu 24 hodin, aby bylo spuštěno jednání,“ uvedla Michailidu. Na další modernizaci se podle ní může pracovat, ale všechny změny musí být dostatečně prodiskutovány.

Omezení hlasování o členech Pirátů, jak o něm hovořil Špoták, by podle Michailidu šlo proti jednomu ze základních principů strany, kterým je kontrola mocných. „Ti jsou nejen vně strany, ale i ve straně. Kontrola mocných musí být tedy i ve straně. Kontrolu mocných vykonali členové i na mě a teď ji vykonali i na Jakubu Michálkovi,“ podotkla.

To podle ní ale neohrožuje Piráty jako stabilního koaličního partnera. I kdyby například Ivan Bartoš již nebyl šéfem strany, mohl by být nadále bez problému ministrem, sdělila. Je si vědoma, že jako předseda Pirátů má nyní lepší postavení třeba při vyjednávání ve vládní koalici, ale podle ní to tak být v budoucnu nemusí.

„Nemyslím si, že je třeba si říkat, že se to takto dělalo vždy, tak je potřeba to tak dělat dále. Zrovna Ivan Bartoš má tak vybudovanou značku a je taková osobnost, že vnitrostranickou značku nepotřebuje,“ dodala.

Vedení Pirátů

Odvolání Michálka bylo impulsem pro plzeňského hejtmana Špotáka kandidovat v lednu na předsedu Pirátů. Chce, aby strana upřela síly spíše na nadcházející volební rok než na vnitrostranické boje. O kandidatuře na předsedu Špoták prý uvažoval již delší dobu.

„Když jsem viděl, že strana byla téměř padesát na padesát rozdělena v rámci hlasování o odvolání Michálka, členům v regionech se situace také nezdála ideální, chtěl jsem v ten okamžik říci, že chci kandidovat,“ odůvodnil.

Špoták by si přál, aby strana byla opět soudržná jako v roce 2017. „Jestli je to možné, nebo jestli je to mylná představa, ukáže teprve čas,“ řekl. Nemyslí si ale, že by se ve straně vytvořilo více frakcí či by byla rozštěpená. Jsou to podle něj jen rozdílné názory na některá hlasování.

Michailidu přiznala, že dlouhodobě není spokojena s tím, jakým způsobem Bartoš vykonává funkci předsedy strany. „Nevolila jsem ho naposledy, nebudu ho volit ani teď,“ uvedla. Podle ní ale Špoták není lepším kandidátem. „Uvidíme, kdo další se přihlásí,“ dodala.

Na dotaz, zda se ona sama pokusí vrátit do vedení strany, uvedla, že zatím neví. „Většinou se v těchto věcech nerozhoduji jen podle sebe a vlastních ambicí, ale i podle toho, jak situace vypadá a jak to vidí členstvo,“ okomentovala.

Ve straně prý cítí poptávku, aby se změnil způsob, jak jsou Piráti vedeni. „Aby se změnil přístup, jak se snažíme dělat reformy. Takže si myslím, že vyzyvatelé budou,“ prohlásila. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pomník v Lidicích potřebuje opravu, chybí ale peníze

Dominantou Památníku Lidice je už více než čtvrtstoletí sousoší dětí, které byly v souvislosti s vyhlazením Lidic nacisty zavražděny. Pomník je ale výrazně poničen vlivem počasí, sochy už dávno nevypadají tak, jak by měly. Potřeboval by rozsáhlou restaurátorskou péči, na tu ale památník nemá peníze.
před 4 hhodinami

VideoŘidiče čeká léto plné uzavírek. V Česku se staví a opravují stovky kilometrů silnic

V Česku se aktuálně staví a opravují stovky kilometrů dálnic, silnic i železnic. Rozsáhlé práce ale výrazně dopadají na provoz a řidiči se musí potýkat s kolonami, semafory i objížďkami na řadě hlavních tahů. Omezení komplikují dopravu například u rozestavěné D6, na křížení dálnic D1 a D2 v Brně, u budoucí D35 nebo na trase k polské hranici, kde vzniká poslední úsek D11. Další práce začnou během prázdnin, kdy se opravy na silnicích tradičně soustředí nejvíc.
před 4 hhodinami

Členové ODS se v otázce přijetí eura neshodnou

Místopředseda sněmovny a stínový ministr financí Jan Skopeček (ODS) je přesvědčen o tom, že zavedení eura má aktuálně víc nevýhod než výhod. Naopak podle místopředsedy ODS Pavla Drobila panují vhodné podmínky pro přijetí už delší dobu. Uvedl to s odkazem na stav českého průmyslu. Oba politici o tom debatovali na ideové konferenci ODS, kde zástupci strany prezentovali priority dalšího směřování.
před 8 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Liberální aliance nezávislých občanů, ČSNS, Strana soukromníků ČR

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 13. června přijali Šimon Hlinovský (Liberální aliance nezávislých občanů), Michal Klusáček (Česká strana národně sociální) a Ladislav Linek (Strana soukromníků České republiky). Debatu moderovala Štěpánka Martanová.
před 10 hhodinami

Macinka: Vztahy s Čínou chceme normalizovat na úroveň ostatních evropských zemí

Vláda chce normalizovat vztahy s Čínou na úroveň ostatních evropských zemí, je to podstatné pro export českých firem. V pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Je podle něj ale potřeba zachovávat vůči Číně obezřetnost. Nedávná cesta předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) na Tchaj-wan podle Macinky mohla být interpretována jako vyjádření podpory nezávislosti ostrova.
před 10 hhodinami

Husák odchází z generálního štábu na velitelství NATO v Německu, píše iRozhlas

Dosavadní šéf Ředitelství zahraničních aktivit Generálního štábu Armády ČR Jan Husák odchází na jedno z velitelství Severoatlantické aliance (NATO) v Německu. Informoval o tom server iRozhlas, podle kterého bude radit s koordinací aktivit velitelství. Přidá se tak k hrstce Čechů sloužících v nejvyšších strukturách NATO, uvedl iRozhlas. Při té příležitosti bude Husákovi, nyní plukovníkovi, propůjčena hodnost brigádního generála. V pondělí o tom podle serveru má jednat vláda.
před 13 hhodinami

Lidé si připomněli 84. výročí vyhlazení obce Lidice

Lidé si připomněli 84 let od vyhlazení obce Lidice nacisty. Tradičního kladení květinových darů na hrob lidických mužů se zúčastnilo i několik přeživších dětí z Lidic a desítky představitelů institucí, organizací a spolků, mimo jiné i ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Nacisté vesnici přepadli po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ačkoli obec neměla s činem nic společného. Dne 10. června 1942 zastřelili 173 mužů, ženy odvezli do koncentračních táborů a většinu dětí zavraždili, nebo odvlekli na poněmčení.
před 15 hhodinami

Finský program proti šikaně pomáhá na více než stovce českých škol, připojí se další

Sto jedenáct českých škol už bojuje proti šikaně pomocí finského programu KiVa. Letos se k nim přidají přes dvě desítky dalších, uvedla organizace Schola Empirica, která KiVu v Česku koordinuje. Školy si od programu slibují zlepšení atmosféry i vztahů ve třídě mezi žáky. Finská metoda stojí na třech pilířích – prevenci, intervenci a monitorování. Rozšířila se už do téměř třiceti zemí světa.
před 15 hhodinami
Načítání...