Proti Smeru. Poslední průzkum před slovenskými volbami zvýrazňuje vzestup OĽANO

Nahrávám video

Na Slovensku před nadcházejícími parlamentními volbami výrazně stoupla popularita opozičního hnutí Obyčajní ľudia (OĽANO), které se prezentuje jako protikorupční. V nejnovějším žebříčku preferencí agentury AKO se přiblížilo k dlouhodobě nejoblíbenější vládní straně Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), jejíž popularita u voličů naopak dál klesá. Stávající tříčlenná koalice by neměla většinu v parlamentu, do kterého by se podle průzkumu dostalo až devět stran, hnutí či koalic. Od soboty až do uzavření hlasovacích místností v den voleb 29. února bude na Slovensku platit zákaz zveřejňování výsledků předvolebních průzkumů. Ztráty Smeru-SD a nárůst popularity OĽANO ukázaly už i dřívější průzkumy.

Data z posledních dvou veřejně prezentovaných průzkumů na Slovensku
Zdroj: ČT24/Focus/AKO

Podle zmíněné sondáže, jejíž výsledky agentura AKO poskytla České tiskové kanceláři, preference Smeru-SD expremiéra Roberta Fica dosáhly 16,9 procenta. Ficova strana, která vyhrála všechny parlamentní volby od roku 2006, v posledních letech ztrácí na oblibě; ještě v roce 2012 získala 44,4 procenta hlasů, o čtyři roky později 28,28 procenta.

Nahrávám video

Hnutí OĽANO, které se dlouhodobě vymezuje vůči Smeru-SD, skončilo v sondáži na druhém místě s podporou 15,5 procenta ze skupiny rozhodnutých voličů. Ještě loni na podzim byly preference hnutí pod šesti procenty.

Šéf OĽANO Igor Matovič v probíhající kampani používá jednoduchá hesla a nepřidal se k několika opozičním a neparlamentním formacím, které dříve podepsaly dohodu o vzájemném neútočení před volbami. Podle sociologů má Matovič podporu i u protestních voličů. Média ho označují za nepředvídatelného politika či muže konfliktu, představitelé koalice za šaška a poloblázna.

Kotlebovci také posílili

Znalci tady na Slovensku říkají, že tak nejisté volby, jejichž výsledek se prakticky nedá předpovídat, nepamatují.
Petr Obrovský
zpravodaj ČT na Slovensku

Na třetím místě v sondáži skončila krajně pravicová strana Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (LSNS) se ziskem 10,3 procenta.

Koalice neparlamentních stran Progresívne Slovensko (PS)/Spolu by podle průzkumu získala 9,4 procenta hlasů rozhodnutých voličů. Tato koalice musí ve volbách obdržet alespoň sedm procent hlasů, aby se dostala do sněmovny. Pro strany, které kandidují samostatně, platí pětiprocentní limit.

Až na pátém místě s podporou 8,9 procenta skončila nová strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Ve čtvrtek na internetu někdo zveřejnil nahrávku, na které jeden podnikatel nařkl Kisku z nekalého jednání při koupi pozemků. Exprezident označil nahrávku za zinscenovanou a ohlásil trestní oznámení. Zmíněný podnikatel, který se v reakci Kiskovi omluvil, jakož i další osoba z nahrávky mezitím médiím potvrdili, že video je autentické a že zaznamenalo jejich setkání ze závěru minulého roku.

Křesla ve sněmovně by získala i další dvě opoziční seskupení, a to hnutí Sme rodina (7,2 procenta) a strana Sloboda a solidarita (6,1 procenta). Do sněmovny by se těsně dostalo neparlamentní Kresťanskodemokratické hnutie (5,3 procenta) a koaliční Slovenská národná strana (rovných pět procent). Blízko pětiprocentní hranice skončily v průzkumu vládní strana Most-Híd (4,7 procenta) a nová strana Dobrá voľba (4,3 procenta).

Nahrávám video

Internetová iniciativa

I přes zákonem stanovené moratorium na mediálně zveřejňované průzkumy volebních preferencí nemusí jít o poslední čísla, která Slováci uvidí. Do voleb se totiž očekávají ještě dva velké průzkumy, na které se lidé složili na internetu. Byla to původně reakce na pokus politiků prodloužit moratorium na padesát dnů před volbami. Tento nápad se sice uskutečnit nepodařilo, organizátoři iniciativy ale myšlenku neopustili.

Zapojilo se přes devět tisíc lidí, kteří dali dohromady 46 tisíc eur. To umožnilo objednat šetření u dvou agentur najednou. „Pošleme to e-mailem. Pokud by to někdo chtěl poslat svojí rodině nebo kamarádům, tak přes e-mail je to asi nejjednodušší cesta,“ přibližuje spoluorganizátorka realizace průzkumů Zuzana Suchová. Takto se výsledky patrně dostanou k desetitisícům lidí na Slovensku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osm států USA žaluje OpenAI. ChatGPT podle nich škodí dětem a klame dospělé

Osm amerických států tento týden podalo žaloby na technologickou společnost OpenAI s tím, že její populární chatbot ChatGPT porušil státní zákony o ochraně spotřebitelů. Toho se podle nich dopustil tím, že způsobuje újmu dětem a klame dospělé, informovala agentura AP. V žalobách se mimo jiné uvádí, že ChatGPT poskytuje nebezpečné lékařské rady, podněcuje paranoiu a navádí lidi k sebevraždě. Zmiňují i nabádání k ublížení jiným osobám, či dokonce jejich zabití.
před 9 mminutami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 33 mminutami

Rusko pokračuje v útocích, na severu Ukrajiny připravilo statisíce lidí o elektřinu

Rusko v noci útočilo na přístav v ukrajinské Oděské oblasti a zasáhlo i nákladní loď plující do Oděsy. V Chmelnycké oblasti způsobily ruské drony požár v ropném skladišti, ve městě Umaň ruský dron zasáhl výškovou budovu. Ve Volyňské oblasti zůstaly kvůli ruským útokům statisíce lidí bez elektřiny. Za pátek zatím z napadené země přišly informace o pěti zabitých. Ukrajinci zase podle ruských zdrojů zasáhli ruskou mobilní radarovou stanici.
10:24Aktualizovánopřed 39 mminutami

Sankce zůstanou, zní z EU. Trump má útoky na ruské rafinerie za „ostudné“

Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Moskva neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla na summitu EU šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po konci summitu oznámil předseda Evropské rady António Costa, že unijní lídři požádali Komisi, aby se zabývala dodatečnými finančními potřebami Ukrajiny v příštím roce a aby předložila návrhy řešení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu poděkoval spojencům za podporu. Lídři unijních zemí jednali také o migraci.
10:50Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Fungování Starshieldu na Ukrajině se zlepšilo, ale nebylo plně obnoveno, řekl Zelenskyj

USA v minulých dnech omezily Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu, uvedla v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajina si v týdnu stěžovala na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle ní jeho činnost zlepšila. Dle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ale zatím nebylo fungování plně obnoveno. Dle eurokomisařky Kaji Kallasové aktuálně EU nemá kapacitu vojenskou verzi Starlinku nahradit.
05:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
18:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko a další státy prosadily do závěrů summitu EU nové požadavky na ETS 2

Několika členským státům EU včetně Česka se do závěrů summitu EU podařilo dostat novou výzvu Evropské komisi (EK), aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS 2. Vyplývá to z konečných závěrů prvního dne jednání, který proběhl ve čtvrtek. Evropská rada rovněž nově výslovně zdůraznila, že v rámci přezkumu systému ETS je třeba omezit kolísání cen povolenek a zmírnit jejich dopad na ceny elektřiny. Premiér Andrej Babiš (ANO) se také vyjádřil k přípravě budoucího víceletého rozpočtu EU.
08:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Datacentra vyvolávají v Evropě odpor. Obyvatelé se obávají dopadů na životní prostředí

Datová centra hrají klíčovou roli v rozvoji umělé inteligence (AI), digitální ekonomiky i kybernetické bezpečnosti. Jejich výstavba však v Evropě vyvolává stále větší odpor. Kritici upozorňují především na vysokou spotřebu elektřiny a vody či negativní dopady na životní prostředí. Spory kolem datových center tak otevírají otázku, jak skloubit technologický rozvoj s požadavky na udržitelnost.
před 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.