Protestující slovenští poslanci ukončili blokádu řečnického pultu. Pellegrini podle nich neudělal pro zemi nic

Ve slovenském parlamentu po dvou dnech skončil protest opozičních poslanců. Šest zákonodárců blokovalo od úterý řečnický pult, čímž chtěli vyjádřit nesouhlas s plánovaným schvalovánním návrhů dvou vládních stran ve zrychleném řízení. Poslanci pak stihli projednat jen jeden ze sedmi bodů schůze. Předseda parlamentu Andrej Danko odhadl, že schůze by mohla skončit nejpozději příští týden ve středu, tedy jen tři dny před parlamentními volbami.

Vláda premiéra Petera Pellegriniho (Smer-SD) minulý týden bez předchozí odborné diskuse schválila návrh zdvojnásobit od příštího roku sumu dětských přídavků a také zrušit dálniční známky. Již letos by se zase měly začít vyplácet třinácté penze pro příjemce různých typů důchodů. Součástí balíčku je také hlasování o istanbulské úmluvě o potírání násilí na ženách.

Zmíněná opatření v hodnotě přes 800 milionů eur (20 miliard korun) ročně prosazují dvě ze tří vládních stran, a to Smer-SD a Slovenská národná strana (SNS), jejichž popularita klesá. SNS nemá podle sondáží jisté setrvání ve sněmovně po volbách, které čekají Slováky 29. února.

„Vy se chystáte postupovat způsobem ,po nás potopa'. Chcete zanechat spálenou zemi. Proto jste si připravili populistické orgie,“ řekl v rozpravě k návrhu balíčku poslanec za opoziční stranu Sloboda a Solidarita Ondrej Dostál. Podle něj rovněž nebyly naplněny mimořádné okolnosti, aby parlament návrhy zákonů projednal ve zrychleném režimu, tedy na jedné schůzi. Stejný názor vyslovili dříve i někteří právníci.

Nicméně předseda menší opoziční strany Sme rodina Boris Kollár potvrdil, že jeho strana při hlasování podpoří zvýšení přídavků na děti i zavedení 13. penze, které tato strana má ve svém programu.

Poslanci během čtvrtka stihli projednat jen žádost vlády, aby o zavedení třinácté penze parlament rozhodoval ve zrychleném režimu. O tomto návrhu zatím ale nehlasovali. V jednání bude parlament pokračovat v pátek.

Blokování řečnického pultu řešil šéf sněmovny instalací náhradních řečnišť

Už v úterý obsadilo šest nezařazených poslanců, kteří se hlásí ke koalici neparlamentních stran Progresívne Slovensko/Spolu, řečnický pult a odmítli ho opustit.

Předseda sněmovny následně jednání opakovaně odkládal a před čtvrtečním pokračováním schůze nechal do jednacího sálu Národní rady nainstalovat dvě náhradní řečniště. Podle jednacího řádu v rozpravě lze vystoupit pouze od řečnického pultu.

Ještě před zahájením rozpravy vystoupil před poslanci Pellegrini, který zmíněné zákonodárce za jejich protest kritizoval. Miroslav Beblavý podle Denníku N oponoval, že „v noci spali na podlaze, aby bojovali za právní stát“. Podle protestujích poslanců Pellegrini neudělal pro stát nic a vždy jen pobíral výhody.

Rozhodne případné veto prezidentky?

Pokud kritizovaná sociální opatření parlament schválí, může prezidentka Zuzana Čaputová příslušné zákony vetovat. Podle ústavy na to má 15 dnů od jejich doručení do prezidentské kanceláře. Pokud by tak Čaputová učinila až po volbách, sněmovna by podle ústavních právníků nemohla o případném prolomení veta hlavy státu hlasovat.

Podle jednacího řádu sněmovny totiž návrhy zákonů z předchozího volebního období lze po volbách projednat jen v případě, že budou znovu předloženy. Čaputová svůj postup ohledně sociálního balíčku zatím neoznámila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 5 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...