Smer a SNS prosazují před volbami narychlo balíček změn, schůze parlamentu je po blokádě opozice přerušená

Skupina šesti opozičních slovenských poslanců obsadila řečnický pult během mimořádné parlamentní schůze, která byla poté přerušena. Zmínění poslanci hodlají v protestu pokračovat. Schůzi svolaly necelé dva týdny před volbami dvě ze tří slovenských vládních stran, Smer-SD a SNS, aby ve zrychleném řízení prosadily sociální opatření v hodnotě přes osm set milionů eur (téměř 20 miliard korun). Součástí balíčku je mimo jiné i zrušení dálničních známek. Některé opoziční strany považují navržená opatření za kupování hlasů voličů před volbami.

Nejsilnější vládní strana Smer – sociálna demokracia (Smer-SD) požaduje zdvojnásobení dětských přídavků a zavedení třinácté penze pro všechny příjemce různých typů důchodů. Koaliční Slovenská národná strana (SNS) si jako podmínku pro podporu návrhů Smeru dala zrušení dálničních známek.

Proti balíčku, který zatíží hospodaření státu pod vedením příští vlády, se postavila menší koaliční strana Most-Híd, a nepodpořila tak otevření schůze ani její program.

Smeru a SNS se však přesto podařilo schůzi zahájit, protože jí už předem podporu slíbila krajně pravicová strana Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS). Přidali se i někteří nezařazení poslanci, kteří odešli z opozičních uskupení Sloboda a Soldiarita (SaS) a Sme rodina. Mnozí další opoziční poslanci naopak schůzi nepodpořili. 

Opoziční poslanci přinesli na řečnický pult „svatební dort Smeru a ĽSNS“

Místopředseda parlamentu Martin Klus z SaS po zahájení schůze oznámil, že se nebude na vedení schůze splupodílet, neboť bylo v souvislosti s ní podáno částí opozice trestní oznámení pro podezření z volební korupce. 

Šest nezařezených poslanců hlásících se k opoziční neparlamentní koalici PS/Spolu poté obsadilo řečnický pult, kam si přinesli dort, jenž má podle nich symbolizovat „svatbu mezi Smerem a fašisty z ĽSNS“, kteří podpořili zahájení schůze. Místo odmítali opustit a chtěli, aby o zákonnosti schůze rozhodl ústavní soud.

Předseda parlamentu Andrej Danko (SNS) proto schůzi přerušil. Pokračovat by měla ve středu v devět hodin.

„Vzhledem k tomu, že jde o obrovskou sumu a o atentát na naše společné hospodaření, jsme obstrukcí zablokovali jednání parlamentu,“ řekl  předseda strany PS/Spolu Miroslav Beblavý, který se zúčastnil obsazení řečnického pultu. Později doplnil, že poslanci budou ve sněmovně nocovat a v protestu pokračovat i ve středu.

Premiér a volební lídr Smeru-SD Peter Pellegrini vybídl protestující poslance k ukončení akce. „Toto je absolutní pohrdání parlamentní demokracií. Je to cesta k banánovým republikám,“ řekl Pellegrini k blokádě schůze.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Obrovský: Balíček Smeru podle politologů zásadní obrat v preferencích nepřinese
Zdroj: ČT24

Návrhy kritizuje opozice i správce dálnic

Opoziční politici mluví v souvislosti s podporou ĽSNS o předvolebním testu, který by po volbách mohla zpečetit koalice Smeru, SNS a ĽSNS. Lídr koalice PS-Spolu Michal Truban například prohlásil, že půjde o „politickou svatbu mezi fašisty a smeráckou mafií“, citoval ho web Aktuality.sk. 

Ministr financí Ladislav Kamenický (Smer-SD) podle Aktualit.sk přiznal, že v současnosti na nová opatření nejsou peníze, a ve stejném duchu reagoval i bývalý ministr financí a současný guvernér Národní banky Slovenska Peter Kažimír.

Aktuality.sk také tvrdí, že zatímco nyní chce Smer-SD prosadit zdvojnásobení rodinných přídavků, za dosavadní vlády, které byla strana nejsilnějším členem, stouply tyto dávky dosud jen o dvě eura a 41 centů (60 korun).

Zrušení dálničních známek pro vozidla do 3,5 tuny, čímž stát přijde přibližně o sedmdesát milionů eur (1,7 miliardy korun), zase kritizoval kromě opozice i správce dálnic a rychlostních silnic, Národní dálniční společnost (NDS). Tvrdí, že bez těchto příjmů není schopná zajistit provoz a údržbu dálnic a splácení stávajících úvěrů.

Nevládní organizace: Postup vládních stran je nezákonný

Opozice i někteří právníci kritizují i skutečnost, že Smer-SD a SNS chtějí balíček přijmout v takzvaném zrychleném legislativním řízení. Podle jednacího řádu parlamentu je to možné pouze v případě, že hrozí velké hospodářské škody či ohrožení lidských práv a svobod.

Pro Smer je to poslední snaha něco udělat a zabránit minimálně dalšímu propadu preferencí. Zásadní nárůst (preferencí) se ale asi očekávat nedá, protože ten (klesající) trend je jasný a dlouhodobý.
Petr Obrovský
zpravodaj ČT na Slovensku

Nevládní organizace Via Iuris proto mluví o nezákonném postupu. „Jsme toho názoru, že žádné mimořádné okolnosti v souvislosti s předkládanými změnami ve skutečnosti ani neexistují,“ tvrdí představitelé organizace.

„Je možné, že takový proces přijímání předmětných zákonů by mohl být v případě řízení před Ústavním soudem považován za takovou chybu, která by znamenala neústavnost přijatých změn,“ cituje Sme.sk právníka Imricha Vozára, který s Via Iuris spolupracuje.

Obliba Smeru-SD klesá, SNS nemá účast v parlamentu jistou

Smer-SD a SNS se snaží předkládané návrhy prosadit necelé dva týdny před slovenskými parlamentními volbami. Voliči půjdou k urnám v sobotu 29. února.

Popularita Smeru-SD podle průzkumů dlouhodobě klesá, poslední mu přisuzovaly v preferencích kolem sedmnácti procent. Ještě v roce 2012 získal Smer-SD ve volbách 44,4 procenta hlasů, o čtyři roky později 28,28 procenta.

SNS se podle posledních sondáží pohybuje kolem pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu a účast v Národní radě tak nemá jistou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 1 hhodinou

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 6 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...