Smer a SNS prosazují před volbami narychlo balíček změn, schůze parlamentu je po blokádě opozice přerušená

Skupina šesti opozičních slovenských poslanců obsadila řečnický pult během mimořádné parlamentní schůze, která byla poté přerušena. Zmínění poslanci hodlají v protestu pokračovat. Schůzi svolaly necelé dva týdny před volbami dvě ze tří slovenských vládních stran, Smer-SD a SNS, aby ve zrychleném řízení prosadily sociální opatření v hodnotě přes osm set milionů eur (téměř 20 miliard korun). Součástí balíčku je mimo jiné i zrušení dálničních známek. Některé opoziční strany považují navržená opatření za kupování hlasů voličů před volbami.

Nejsilnější vládní strana Smer – sociálna demokracia (Smer-SD) požaduje zdvojnásobení dětských přídavků a zavedení třinácté penze pro všechny příjemce různých typů důchodů. Koaliční Slovenská národná strana (SNS) si jako podmínku pro podporu návrhů Smeru dala zrušení dálničních známek.

Proti balíčku, který zatíží hospodaření státu pod vedením příští vlády, se postavila menší koaliční strana Most-Híd, a nepodpořila tak otevření schůze ani její program.

Smeru a SNS se však přesto podařilo schůzi zahájit, protože jí už předem podporu slíbila krajně pravicová strana Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS). Přidali se i někteří nezařazení poslanci, kteří odešli z opozičních uskupení Sloboda a Soldiarita (SaS) a Sme rodina. Mnozí další opoziční poslanci naopak schůzi nepodpořili. 

Opoziční poslanci přinesli na řečnický pult „svatební dort Smeru a ĽSNS“

Místopředseda parlamentu Martin Klus z SaS po zahájení schůze oznámil, že se nebude na vedení schůze splupodílet, neboť bylo v souvislosti s ní podáno částí opozice trestní oznámení pro podezření z volební korupce. 

Šest nezařezených poslanců hlásících se k opoziční neparlamentní koalici PS/Spolu poté obsadilo řečnický pult, kam si přinesli dort, jenž má podle nich symbolizovat „svatbu mezi Smerem a fašisty z ĽSNS“, kteří podpořili zahájení schůze. Místo odmítali opustit a chtěli, aby o zákonnosti schůze rozhodl ústavní soud.

Předseda parlamentu Andrej Danko (SNS) proto schůzi přerušil. Pokračovat by měla ve středu v devět hodin.

„Vzhledem k tomu, že jde o obrovskou sumu a o atentát na naše společné hospodaření, jsme obstrukcí zablokovali jednání parlamentu,“ řekl  předseda strany PS/Spolu Miroslav Beblavý, který se zúčastnil obsazení řečnického pultu. Později doplnil, že poslanci budou ve sněmovně nocovat a v protestu pokračovat i ve středu.

Premiér a volební lídr Smeru-SD Peter Pellegrini vybídl protestující poslance k ukončení akce. „Toto je absolutní pohrdání parlamentní demokracií. Je to cesta k banánovým republikám,“ řekl Pellegrini k blokádě schůze.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Obrovský: Balíček Smeru podle politologů zásadní obrat v preferencích nepřinese
Zdroj: ČT24

Návrhy kritizuje opozice i správce dálnic

Opoziční politici mluví v souvislosti s podporou ĽSNS o předvolebním testu, který by po volbách mohla zpečetit koalice Smeru, SNS a ĽSNS. Lídr koalice PS-Spolu Michal Truban například prohlásil, že půjde o „politickou svatbu mezi fašisty a smeráckou mafií“, citoval ho web Aktuality.sk. 

Ministr financí Ladislav Kamenický (Smer-SD) podle Aktualit.sk přiznal, že v současnosti na nová opatření nejsou peníze, a ve stejném duchu reagoval i bývalý ministr financí a současný guvernér Národní banky Slovenska Peter Kažimír.

Aktuality.sk také tvrdí, že zatímco nyní chce Smer-SD prosadit zdvojnásobení rodinných přídavků, za dosavadní vlády, které byla strana nejsilnějším členem, stouply tyto dávky dosud jen o dvě eura a 41 centů (60 korun).

Zrušení dálničních známek pro vozidla do 3,5 tuny, čímž stát přijde přibližně o sedmdesát milionů eur (1,7 miliardy korun), zase kritizoval kromě opozice i správce dálnic a rychlostních silnic, Národní dálniční společnost (NDS). Tvrdí, že bez těchto příjmů není schopná zajistit provoz a údržbu dálnic a splácení stávajících úvěrů.

Nevládní organizace: Postup vládních stran je nezákonný

Opozice i někteří právníci kritizují i skutečnost, že Smer-SD a SNS chtějí balíček přijmout v takzvaném zrychleném legislativním řízení. Podle jednacího řádu parlamentu je to možné pouze v případě, že hrozí velké hospodářské škody či ohrožení lidských práv a svobod.

Pro Smer je to poslední snaha něco udělat a zabránit minimálně dalšímu propadu preferencí. Zásadní nárůst (preferencí) se ale asi očekávat nedá, protože ten (klesající) trend je jasný a dlouhodobý.
Petr Obrovský
zpravodaj ČT na Slovensku

Nevládní organizace Via Iuris proto mluví o nezákonném postupu. „Jsme toho názoru, že žádné mimořádné okolnosti v souvislosti s předkládanými změnami ve skutečnosti ani neexistují,“ tvrdí představitelé organizace.

„Je možné, že takový proces přijímání předmětných zákonů by mohl být v případě řízení před Ústavním soudem považován za takovou chybu, která by znamenala neústavnost přijatých změn,“ cituje Sme.sk právníka Imricha Vozára, který s Via Iuris spolupracuje.

Obliba Smeru-SD klesá, SNS nemá účast v parlamentu jistou

Smer-SD a SNS se snaží předkládané návrhy prosadit necelé dva týdny před slovenskými parlamentními volbami. Voliči půjdou k urnám v sobotu 29. února.

Popularita Smeru-SD podle průzkumů dlouhodobě klesá, poslední mu přisuzovaly v preferencích kolem sedmnácti procent. Ještě v roce 2012 získal Smer-SD ve volbách 44,4 procenta hlasů, o čtyři roky později 28,28 procenta.

SNS se podle posledních sondáží pohybuje kolem pětiprocentní hranice pro vstup do parlamentu a účast v Národní radě tak nemá jistou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před padesáti lety nastoupila argentinská junta. Nechala „zmizet“ tisíce lidí

Argentinu během její historie ovládlo několik vojenských režimů. Jeden z těch nejhrůznějších začal 24. března 1976 svržením prezidentky Isabely Perónové při převratu generála Jorgeho Rafaela Videly. Následovalo sedm let vlády vojenských junt, které za spolupráce s diktaturami tehdejší Latinské Ameriky pronásledovaly své odpůrce. Jen v Argentině „zmizelo“ za toto období až 30 tisíc osob.
před 45 mminutami

Írán opět vyslal rakety na Izrael, ten útočil na předměstí Bejrútu

Írán v noci pokračoval v ostřelování Izraele v odvetě za pokračující americko-izraelské údery z předchozích dnů. Izraelská armáda hlásí, že íránské rakety mířily do několika oblastí. Ve městě Haifa zasáhla kazetová munice obytný dům. O mrtvých či raněných nejsou zprávy, napsal web The Times of Israel. Izrael naproti tomu podnikl sedm vzdušných útoků na jižní předměstí Bejrútu, uvedla agentura AFP.
před 52 mminutami

Ukrajina hlásí tři mrtvé po ruských útocích, sirény zněly po celé zemi

Nejméně tři lidé zemřeli při nočních ruských vzdušných útocích na Ukrajinu, informovaly úřady. Sirény varující před útoky zněly takřka v celé zemi a prezident Volodymyr Zelenskyj nabádal obyvatele k ostražitosti před možným masivním ruským úderem, píše agentura AFP.
před 1 hhodinou

Pád armádního letounu v Kolumbii nepřežilo nejméně 66 lidí

Nejméně 66 lidí zemřelo při pondělní nehodě vojenského letadla na jihu Kolumbie. Dalších 57 lidí neštěstí přežilo se zraněními a byli převezeni do nemocnice. Informují o tom světové tiskové agentury a kolumbijská média s odvoláním na úřady. Příčina neštěstí se vyšetřuje.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

EU a Austrálie podepsaly obchodní dohodu, odstraní většinu cel

Evropská unie a Austrálie v úterý po letech vyjednávání podepsaly obchodní dohodu, která podle Evropské komise odstraní téměř všechna cla na vývoz evropského zboží. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová a australský premiér Anthony Albanese v Canbeře oznámili rovněž uzavření úmluvy o bezpečnostní a obranné spolupráci, informovala exekutiva EU.
před 3 hhodinami

Irácké proíránské milice zaútočily na vojenskou základnu v Sýrii

Nejméně sedm raket v pondělí večer vypálila z Iráku jedna z proíránských šíitských milic na syrskou vojenskou základnu, kde ještě nedávno působily americké jednotky, píše agentura AFP. Útok iráckých milic na základnu v Sýrii se v rámci nynějšího regionálního konfliktu podle agentury Reuters uskutečnil poprvé.
před 6 hhodinami

Trump nařídil o pět dnů podmínečně odložit útoky na íránské elektrárny

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Meloniová prohrála referendum o justiční reformě

Italská premiérka Giorgia Meloniová uznala porážku v referendu, ve kterém Italové v pondělí a v neděli hlasovali o vládní reformě soudnictví. Návrh měl za cíl rozdělit na dvě samostatné skupiny italský justiční stav, který nyní dohromady tvoří soudci a státní zástupci. Podle předběžných výsledků po sečtení 94 procent hlasů se proti změně vyslovilo zhruba 54 procent hlasujících. K urnám přišlo téměř 60 procent voličů, což italská média považují za vysokou účast.
před 8 hhodinami
Načítání...