Éra Smeru končí, volby vyhráli Obyčajní ľudia. Liberální koalici parlament těsně unikl

Opoziční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) zvítězilo ve slovenských volbách. Na druhém místě skončil dlouholetý hegemon Smer-SD se svým nejslabším volebním výsledkem. Čtyři setiny procenta chyběly k zisku mandátů liberální koalici PS-Spolu. K volbám přišlo téměř 66 procent Slováků. Matovič už oznámil, že o vládě bude jednat se stranami Sme rodina, Sloboda a Solidarita a Za ľudí. Neplánuje zavádět registrovaná partnerství nebo přistoupit na kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl.

Video Události
video

Události: Slovensko den po volbách

„Volby jsme vyhráli, po 12 letech jsme porazili vládu Smeru. Měli jsme dva cíle – porazit mafii, již reprezentuje Smer, a porazit Mariana Kotlebu a sebrat mu co nejvíce voličů. Z výsledků je zřejmé, že se nám to evidentně povedlo,“ konstatoval lídr OĽaNO Igor Matovič. Vyjádřil překvapení nad rychlým vzestupem preferencí v posledních měsících, který si vysvětluje tím, že voliči ocenili protikorupční práci hnutí.

Ještě v reakci na odhady výsledků hlasování nepřímo potvrdil, že se chce stát premiérem. „Byla by velká ostuda, abych po takovéto obrovské důvěře prchl z bojiště,“ řekl. Později dodal, že pokud má koalice prosadit reformy jako například zavedení bezpečnostních prověrek soudců, potřebuje mít ve sněmovně ústavní většinu, tedy alespoň 90 hlasů.

Matovič by se dle svých slov měl v pondělí či úterý sejít se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. „Před setkání s ní bych chtěl absolvovat jednání s ostatními stranami,“ dodal. Mezi ně nebude patřit Smer: „S mafií se nevyjednává,“ poznamenal Matovič.

Vládní plány

Matovič se popsal jako „hodnotový konzervativec a ekonomický liberál se silným sociálním cítěním“. V televizní debatě veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) řekl, že i po volbách platí příslib jeho hnutí, že nezavede registrovaná partnerství, adopce dětí homosexuály, uvolněnou drogovou politiku či nezmění postoj v otázce migrace. OĽaNO dříve odmítlo povinné kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členskými zeměmi EU.

„Máme unesenou zemi. Nefungují základy, prodávají se rozsudky, vražděni jsou novináři. Musíme opravit základy. Rozhádat se na kulturně-etických tématech, to by se nám lidé smáli a v životě by nám již nedali svou důvěru,“ řekl Matovič. Podle listu Denník N zhruba polovina zvolených poslanců z kandidátní listiny OĽaNO patří do skupiny takzvaných křesťanských kandidátů.

Proti otevírání citlivých hodnotových témat, jako jsou registrovaná partnerství osob stejného pohlaví, se postavil také šéf hnutí Jsme rodina Boris Kollár, jehož formace by se mohla stát druhým nejsilnějším členem případné koalice. Vyslovil se rovněž za zachování sociálních opatření předchozí vlády, včetně vyplácení 13. penze důchodcům, které parlament schválil i s podporou formace Jsme rodina jen čtyři dny před sobotními volbami.

Podle ústavy jmenuje premiéra prezidentka. Ještě předtím podle tradice patrně pověří šéfa vítězného hnutí sestavením vlády. Zuzana Čaputová už řekla, že je připravena na zahájení politických jednání o vytvoření nové vlády a že další svůj postup v této záležitosti oznámí v pondělí.

Smer míří do opozice

Premiér Peter Pellegrini ze Smeru řekl, že není spokojený. „Strana přijme s pokorou výsledek,“ ujistil a dodal: „Účet nám vystaví samotní voliči.“ Ocenil vysokou účast, pogratuloval Matovičovi k výhře a konstatoval, že veřejnost podle něj odmítla nové projekty. Sdělil také, že nabídne stranickou funkci místopředsedy.

Předseda Smeru Robert Fico prohlásil: „V pátých volbách jsme skončili druzí. Nevnímám to jako nějakou obrovskou porážku. Ale prohráli jsme, uznávám.“ Řekl, že se teprve uvidí, co vítězné OĽaNO zemi přinese. Ze Smeru chce čistě levicovou stranu.

Na třetí příčce se umístilo opoziční hnutí Sme rodina, které předstihlo krajně pravicovou stranu Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS). Lídra hnutí Borise Kollára hodlá Matovič podle svého vyjádření oslovit při povolebním vyjednávání, aby získal ústavní většinu. O tu usiluje mimo jiné kvůli zásadním změnám v justici. Do koalice by Matovič rád přizval také Slobodu a Solidaritu (SaS).

ĽSNS Mariana Kotleby skončila na čtvrtém místě, její předseda hodnotí výsledky pozitivně. Pogratuloval vítězi voleb a okomentoval i nevpuštění řady médií do svého volebního štábu: „Ti novináři, kteří tu měli být, tu jsou,“ poznamenal.

Posledním subjektem, který se dostal do parlamentu, je strana Za Ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Podle něj dalo Slovensko světu signál, že v zemi byl potlačen extremismus. Podařilo se prý, v co všichni doufali – že Smer nebude mít první možnost sestavit vládu. „Těším se na dnešní setkání s některými politiky, s panem Matovičem už jsme si volali, pogratuloval jsem mu k výsledku voleb,“ prohlásil dále Kiska.

Poprvé od revoluce v parlamentu nebude zastoupena maďarská menšina 

Těsně pod volebním prahem skončila koalice Progresívne Slovensko a Spolu – občianska demokracia (PS-Spolu), jež loni na Slovensku vyhrála volby do Evropského parlamentu. Z Progresívneho Slovenska vzešla také nynější hlava státu Čaputová. Zatímco u samostatných subjektů je práh pětiprocentní, u koalice vyžaduje vstup do parlamentu sedm procent hlasů - PS-Spolu chyběly pouhé čtyři setiny procenta.

Národní rada poprvé od pádu komunismu nebude mít zástupce početné maďarské menšiny. Odstoupení již ohlásil Béla Bugár, jehož strana Most-Híd dosud patřila ke koaličním partnerům Smeru-SD. Rezignaci avizoval i předseda Kresťanskodemokratického hnutie (KDH) Alojz Hlina – KDH totiž také skončilo před branami parlamentu.

Matovič vyjádřil lítost, že KDH a PS-Spolu se do Národní rady nedostaly. Počítal s nimi ve vládní koalici.

Regionální preference

OĽaNO zvítězilo ve všech krajích. V některých okresech na severovýchodě, severozápadě a ve středu země si však Smer dokázal udržet prvenství. V centru Bratislavy a v zahraničí zvítězila koalice PS-Spolu, která se ani tak do Národní rady nedostala. Na jihu země v Rimavské sobotě, Dunajské stredě a Komárně pak nejvíc hlasů získala Magyar Közösségi Összefogás - Maďarská komunitná spolupatričnosť.

Kampaň

Předvolební kampani dominovalo téma korupce a prorůstání organizovaného zločinu do politiky a justice. Vyvstalo především v důsledku vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Opozice z neblahého stavu právního státu obviňovala vládní Smer-SD, Slovenskou národní stranu i Most-Híd.

Opoziční strany kolem politického středu uvažovaly o spojenectví, nakonec však vznikla jen jedna dvojkoalice liberálních stran Progresívne Slovensko a Spolu. Samostatně kandidovali středově konzervativní Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti excentrického politika Igora Matoviče, ekonomicky liberální Sloboda a Solidarita Richarda Sulíka, konzervativně populistická Sme rodina Borise Kollára, středová strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky a hodnotově konzervativní Kresťanskodemokratické hnutie.

Z pravého okraje politického spektra do parlamentu kandidovali Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko někdejšího banskobystrického župana Mariana Kotleby. Tuto stranu někteří kritici označují za fašistickou kvůli jejímu velebení a používání symboliky meziválečného Slovenského státu. Sama se prezentuje jako křesťanská a národní.