„Spolupráce je víc než stranické zájmy.“ Čaputová v sobotu vyšle novou vládu do boje s koronavirem

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová chce novou vládu příštího premiéra Igora Matoviče jmenovat v sobotu. Ustavující schůze sněmovny po únorových parlamentních volbách se uskuteční v pátek, po jejím skončení dosluhující kabinet Petera Pellegriniho podá demisi. Vlády se vystřídají v době, kdy Slovensko čelí stejně jako další země epidemii koronaviru.

„Všichni tři si velmi dobře uvědomujeme, v jaké situaci se Slovensko nachází a jak velmi je důležité povýšit spolupráci nad jakékoliv individuální nebo stranické zájmy. Proto jsem skutečně velmi ráda za velkorysost, kterou deklarovali oba pánové při odevzdávání a přebírání moci,“ řekla Čaputová po jednání s Pellegrinim a Matovičem.

Jmenování kabinetu zřejmě proběhne na vzduchu

Podle hlavy státu kvůli koronaviru je vhodné neodkládat střídání vlád. „S přibývajícími dny může počet nemocných stoupat. Onemocnění se nevyhýbají ani ústavním činitelům. I to byl důvod neodkládání termínu na nějaké další období,“ řekla Čaputová. Dodala, že prezidentská kancelář zvažuje uskutečnit slavnostní jmenování nové vlády na nádvoří prezidentského paláce, nikoliv v budově samotné.

„Jediný náš zájem je to, abychom zvládli krizovou situaci v souvislosti s koronavirem,“ zdůraznil Matovič. Jeho nový kabinet prý neplánuje po nástupu do úřadu zahájit plošné personální čistky.

Slovensko od pondělí kvůli obavám ze šíření nákazy koronavirem na dva týdny uzavřelo maloobchodní prodejny s výjimkou například prodeje potravin, lékáren či drogerií. Kabinet také vyhlásil nouzový stav, který se týká státních zdravotnických zařízení a má sloužit jako příprava pro případ rozšíření nákazy.

V současnosti země připravuje balík opatření na podporu podnikatelů s cílem kompenzovat negativní dopady epidemie.

Novou vládní koalici vytvořily dosavadní tři opoziční formace a nová strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky.

Čtyřkoalice složená z protikorupčního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti, dále populistického hnutí Sme rodina, liberální strany Sloboda a Solidarita a Kiskovy strany bude mít ve 150členné sněmovně 95 hlasů. Tato výrazná většina koalici umožní také měnit ústavu, což chce Matovič využít například k zavedení plošných prověrek soudců.

O nových ministrech se zatím jen spekuluje

Jména členů příští vlády Matovič zatím neuvedl. Média informovala, že například novým šéfem diplomacie by se měl stát nynější velvyslanec ve Spojených státech Ivan Korčok.

Na ustavující schůzi sněmovny budou muset poslanci vyřešit kvůli koronaviru i praktické otázky. Jednací řád sněmovny totiž předpokládá, že poslanec při skládání slibu kromě jiného položí ruku na ústavu a pak podá ruku šéfovi parlamentu.

Po volbách míří do opozice sociální demokraté expremiéra Roberta Fica, kteří byli u moci s výjimkou necelých dvou let nepřetržitě od roku 2006. Fica, jenž v zájmu řešení politické krize po předloňské vraždě novináře Jána Kuciaka podal demisi na funkci premiéra, vystřídal v čele vlády místopředseda Smeru-SD Pellegrini. Zbylí dva koaliční partneři Smeru-SD po slabém volebním zisku v únorových volbách ze sněmovny vypadli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled