Slovenské vládní strany by už většinu dohromady nedaly, opozice ano, ukazuje průzkum

Nejpopulárnější stranou na Slovensku před nadcházejícími parlamentními volbami zůstal vládní Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), na druhé místo se dostalo opoziční protikorupční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplynulo to ze sondáže agentury Polis Slovakia pro list Pravda, který její výsledky zveřejnil na svém webu. Podle průzkumu by se do sněmovny dostalo devět stran, hnutí a koalic. Stávající tříčlenná vládní koalice by většinu ve sněmovně neměla.

Preference Smeru-SD, který se již několik let potýká s poklesem popularity, dosáhly nyní 17,1 procenta. OĽaNO s podporou 12 procent odsunulo na třetí pozici krajně pravicovou stranu Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS, 11,1 procenta). OĽaNO se dostalo na druhé místo v průzkumech poprvé od začátku kampaně.

Na dalších dvou místech skončily strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky s podporou deset procent a koalice neparlamentních stran Progresívne Slovensko/Spolu (9,1 procenta), která loni vyhrála na Slovensku eurovolby.

Za nimi v průzkumu, při kterém agentura na konci ledna oslovila přes 1100 respondentů starších 18 let, s odstupem skončila ne zcela ideologicky zakotvená opoziční strana Sme rodina (6,3 procenta).

Kolem pětiprocentní hranice je těsno

Těsně nad hranicí pěti procent, jejíž zdolání ve volbách 29. února bude pro jednotlivé strany podmínkou pro zisk křesel ve sněmovně, skončily hned tři politické subjekty.

Mezi nimi je neparlamentní Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) a vládní Slovenská národná strana (SNS) s podporou shodně 5,5 procenta, jakož i opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) s 5,2 procenta.

Těsně pod zmíněnou hranicí se umístily další dvě strany. Kromě vládní formace Most-Híd, která zastupuje i početnou maďarskou menšinu v zemi, jde také o stranu Dobrá voľba, již loni v létě založil nestraník Tomáš Drucker, exministr zdravotnictví a vnitra ve dvou posledních vládách vedených Smerem-SD.

Vládní strany by většinu neměly, opozice nyní ano

Současná vládní koalice by podle výsledků průzkumu vládu nesložila. Most-Híd zůstává mimo parlament a Smer-SD se SNS by dohromady měly pouze 41 parlamentních mandátů. Pro většinu je přitom v 150členném parlamentu třeba 75 mandátů. 

Široká koalice, v níž by se seskupily opoziční strany, naopak šanci má. OĽaNO, Za ľudí, PS/Spolu, KDH a SaS by měly dohromady 77 hlasů. Pokud by tyto strany vzaly „do party“ i hnutí Sme rodina, koalici by do ústavní většiny v parlamentu chyběl jediný hlas, dodává Pravda.sk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 34 osob utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 9 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 9 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled