Slovenské vládní strany by už většinu dohromady nedaly, opozice ano, ukazuje průzkum

Nejpopulárnější stranou na Slovensku před nadcházejícími parlamentními volbami zůstal vládní Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), na druhé místo se dostalo opoziční protikorupční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplynulo to ze sondáže agentury Polis Slovakia pro list Pravda, který její výsledky zveřejnil na svém webu. Podle průzkumu by se do sněmovny dostalo devět stran, hnutí a koalic. Stávající tříčlenná vládní koalice by většinu ve sněmovně neměla.

Preference Smeru-SD, který se již několik let potýká s poklesem popularity, dosáhly nyní 17,1 procenta. OĽaNO s podporou 12 procent odsunulo na třetí pozici krajně pravicovou stranu Kotleba – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS, 11,1 procenta). OĽaNO se dostalo na druhé místo v průzkumech poprvé od začátku kampaně.

Na dalších dvou místech skončily strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky s podporou deset procent a koalice neparlamentních stran Progresívne Slovensko/Spolu (9,1 procenta), která loni vyhrála na Slovensku eurovolby.

Za nimi v průzkumu, při kterém agentura na konci ledna oslovila přes 1100 respondentů starších 18 let, s odstupem skončila ne zcela ideologicky zakotvená opoziční strana Sme rodina (6,3 procenta).

Kolem pětiprocentní hranice je těsno

Těsně nad hranicí pěti procent, jejíž zdolání ve volbách 29. února bude pro jednotlivé strany podmínkou pro zisk křesel ve sněmovně, skončily hned tři politické subjekty.

Mezi nimi je neparlamentní Kresťanskodemokratické hnutie (KDH) a vládní Slovenská národná strana (SNS) s podporou shodně 5,5 procenta, jakož i opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) s 5,2 procenta.

Těsně pod zmíněnou hranicí se umístily další dvě strany. Kromě vládní formace Most-Híd, která zastupuje i početnou maďarskou menšinu v zemi, jde také o stranu Dobrá voľba, již loni v létě založil nestraník Tomáš Drucker, exministr zdravotnictví a vnitra ve dvou posledních vládách vedených Smerem-SD.

Vládní strany by většinu neměly, opozice nyní ano

Současná vládní koalice by podle výsledků průzkumu vládu nesložila. Most-Híd zůstává mimo parlament a Smer-SD se SNS by dohromady měly pouze 41 parlamentních mandátů. Pro většinu je přitom v 150členném parlamentu třeba 75 mandátů. 

Široká koalice, v níž by se seskupily opoziční strany, naopak šanci má. OĽaNO, Za ľudí, PS/Spolu, KDH a SaS by měly dohromady 77 hlasů. Pokud by tyto strany vzaly „do party“ i hnutí Sme rodina, koalici by do ústavní většiny v parlamentu chyběl jediný hlas, dodává Pravda.sk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla největší moskevskou ropnou rafinerii

Ukrajinské drony v noci na úterý zasáhly rafinerii v Moskvě, uvedl starosta ruské metropole Sergej Sobjanin. Protivzdušná obrana podle něj zničila přibližně šedesát bezpilotních prostředků směřujících na Moskvu. Zásah moskevského ropného zařízení potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Obnovení dopravy v Hormuzu potrvá týdny, sdělil FT největší provozovatel tankerů

Obnovení dopravy v Hormuzském průlivu může trvat týdny, upozornil pro britský deník Financial Times největší provozovatel tankerů, japonská společnost Mitsui O.S.K. Lines. Dokud nebudou mít dopravci jistotu, že dohoda mezi USA a Íránem je skutečně platná, neobnoví plavbu.
před 2 hhodinami

VideoK dohodě, která má ukončit boje v Libanonu, jsou Izraelci skeptičtí

Až do neděle zněly dnem i nocí nad severním Izraelem rány z bojiště v Libanonu. Nyní přichází americko-íránská dohoda, která má ukončit i boje právě v Libanonu. Jenomže většina Izraelců je skeptická. Dohoda totiž znamená, že teroristické hnutí Hizballáh zůstává faktickým státem ve státě a teď navíc s pocitem, že mu Írán pomohl. Rozpačitý výsledek izraelské vojenské kampaně proti Hizballáhu a také Íránu má už i jasné vnitropolitické dopady. V minulých týdnech průzkumy poprvé ukázaly, že opozice by v židovském státě i bez arabských stran mohla složit vládu.
před 4 hhodinami

Rusko by mohlo zaútočit do roku 2029, shodlo se NATO. Moskva posiluje armádu u hranic Aliance

Všechny členské státy NATO se shodují, že Rusko by mohlo být do konce desetiletí schopné zaútočit na některou z aliančních zemí. Upozornil na to velitel německé pozemní armády Christian Freuding. Skupina severských médií mezitím informovala, že Moskva dál posiluje svou vojenskou přítomnost blízko hranic NATO, kde rozšiřuje stávající základny a buduje nové.
před 5 hhodinami

Při havárii amerického bombardéru B-52 zahynulo všech osm členů posádky

Při pondělní nehodě amerického strategického bombardéru B-52 Stratofortress na Edwardsově letecké základně v Kalifornii zahynulo všech osm členů posádky. Letadlo po pádu shořelo a po zhlédnutí záběrů havárie bylo zjištěno, že nikdo nemohl přežít, uvedl podle agentury AP plukovník James Hayes.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

CNN: Vance věří, že Izrael podpoří dohodu mezi USA a Íránem i přes neshody

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.
před 8 hhodinami

Ukrajina otevřela první kapitoly přístupových rozhovorů s EU

Ukrajina oficiálně otevřela první kapitoly ve vyjednáváních o přistoupení do Evropské unie. Mezivládní konference se mohla uskutečnit poté, co Maďarsko po dvou letech zrušilo svou blokaci. Přístupová konference se konala v pondělí v Lucemburku, Ukrajinu na jednání zastupoval vicepremiér Taras Kačka. Večer má být zahájeno vyjednávání prvních kapitol i s Moldavskem.
před 14 hhodinami

Za žhářskými útoky proti Starmerovi stálo Rusko, píše BBC

Britský soud v pondělí uznal vinu dvojice mužů s vazbami na Ukrajinu za sérii požárů domů a automobilu spojených s premiérem Keirem Starmerem. Muži se podle soudu dopustili žhářského spiknutí s úmyslem poškodit majetek, píší tiskové agentury. Žhářské akce podle soudu organizoval neznámý rusky mluvící muž, britské úřady však neprokázaly, že by za útoky stála přímo Moskva. Web stanice BBC však píše, že podle jeho investigativní práce byly útoky součástí širší kampaně sabotáží a provokací, vedoucí až k Ruské federaci.
před 15 hhodinami
Načítání...