Vládní krize na Slovensku se prohlubuje. Dvě menší strany požadují odchod premiéra

Dvě nejmenší strany ze čtyřčlenné koalice, a to Sloboda a solidarita (SaS) a Za ľudí, vybídly premiéra Igora Matoviče k odchodu z čela kabinetu. Zdůvodnily to i konflikty uvnitř koalice a naznačily, že v případě setrvání Matoviče ve funkci předsedy vlády z koalice odejdou. SaS a Za ľudí nechtějí předčasné volby, ale pokračování stávající koalice, která vznikla po volbách v únoru 2020. Matovič zatím požadavky na svou demisi nekomentoval. Bez hlasů poslanců SaS a Za ľudí by vláda již neměla ve sněmovně potřebnou většinu. Demisi jako projev gesta k řešení koaliční krize překvapivě ohlásil ministr sociálních věcí Milan Krajniak z hnutí Sme rodina.

„Po prvním roce vlády je slovo chaos to, co nejlépe vystihuje vládnutí Igora Matoviče. On, který osobně řídil boj proti pandemii, nedělal nic, dokud druhá vlna pandemie neudeřila naplno,“ řekl předseda SaS Richard Sulík. Dodal, že země potřebuje klidnou a rozvážnou vládu, což podle něj s Matovičem jako premiérem nejde. Podle Sulíka bude SaS příští týden rozhodovat o vystoupení z koalice, pokud Matovič nepodá demisi.

Nejvážnější situace

Matovič a Sulík jsou v dlouhodobém vzájemném sporu i v souvislosti s řešením koronavirové krize, SaS také nařkla Matoviče z konfrontačního stylu vládnutí. Ministr hospodářství Sulík nabídl, že v zájmu uklidnění situace je připraven vzdát se ministerského křesla, pokud rezignuje i premiér.

Šéfka strany Za ľudí Veronika Remišová odpoledne uvedla, že v případě setrvání Matoviče v křeslu premiéra by její strana pravděpodobně nezůstala ve vládě. Již dříve na znamení nesouhlasu s Matovičovou politikou opustili stranu Za ľudí dva poslanci.

Ministr sociálních věcí Krajniak z vládního hnutí Sme rodina odpoledne řekl, že podal demisi. Své rozhodnutí označil za příspěvek k co nejrychlejšímu ukončení koaliční krize. Předseda Sme rodina a šéf parlamentu Boris Kollár doplnil, že hnutí nemá vůči koaličním partnerům žádné personální požadavky.

Nahrávám video

Situace je rozhodně nejvážnější, jaká kdy byla, komentoval dění na Slovensku zpravodaj ČT Petr Obrovský. Podle něj a slovenských médií vládní koalice nebyla nikdy blíž rozpadu. „Boris Kollár byl dosud zdrženlivý a stál spíše na straně premiéra Matoviče. Nežádal velké personální změny ve vládě,“ řekl.

Samotný premiér se v pondělí odmlčel a na výroky médií nereagoval. O víkendu ale média přinesla zprávu, že navrhl dočasné stažení se z funkce premiéra a navrhl, aby své premiérské pravomoci dočasně převedl na jiného člena kabinetu. Dle Obrovského se ale zdá, že nespokojeným koaličním partnerům by takový ústupek už nestačil.

Výměna premiéra by podle ústavy znamenala pád celé vlády. Nynější koalice, která má ve sněmovně ústavní většinu, by se ale mohla dohodnout na vytvoření nového kabinetu. Ten by pak požádal sněmovnu o důvěru.

Podobnou situaci zažilo Slovensko v roce 2018, kdy podal demisi premiér Robert Fico v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tehdejší koalice se pak dohodla na novém kabinetu Petera Pellegriniho, ve kterém pokračovala většina ministrů Ficovy vlády.

Matovič oživil krizi výrokem

Matovič se v souvislosti s koronavirovou krizí dříve dostal do sporu nejen s částí koalice, ale i s prezidentkou, vědci či představiteli samosprávy, kteří upozorňovali na pochybení vlády v souvislosti s pandemií.

Premiér, jehož strana Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) prezentující se jako protikorupční přesvědčivě vyhrála loňské volby a v nové vládě obsadila polovinu křesel, opakovaně slovně útočil na Sulíka. Ten byl kromě jiného zastáncem rychlejšího uvolňování karanténních omezení a Matovič ho například obvinil ze zodpovědnosti za slovenské oběti koronaviru.

SaS a strana Za ľudí po propuknutí vládní krize na začátku března požadovaly rezignaci ministra zdravotnictví Marka Krajčího na znamení vyvození politické zodpovědnosti za nepříznivý vývoj epidemie covidu-19. Po týdnu jednání se podle zástupců koalice podařilo spory urovnat. 

Igor Matovič
Zdroj: Johanna Geron/Reuters

Minulý týden ale Matovič roztržku v koalici obnovil, když oznámení Krajčího o podání demise využil ke kritice menších vládních stran a odstupujícího ministra označil za oběť kritiků z řad koalice. 

Matovič loni v březnu po získání pověření k sestavení kabinetu řekl, že chce, aby Slovensko mělo vládu, která bude nejlepší v historii země. Jeho hnutí uspělo ve volbách díky tomu, že se vymezilo vůči kauzám Ficovy strany Smer – sociálna demokracia, která po dlouholetém vládnutí skončila po volbách v opozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
10:52Aktualizovánopřed 22 mminutami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
04:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 5 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 5 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 5 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 6 hhodinami
Načítání...