Nejmenší slovenskou vládní stranu Za ľudí opouští většina poslanců, odcházejí do koaliční SaS

Nejmenší slovenskou vládní stranu Za ľudí opouští po vnitrostranickém konfliktu ministryně spravedlnosti Mária Kolíková a šest z deseti poslanců strany. Nově budou působit v poslaneckém klubu jiné vládní strany Sloboda a Solidarita (SaS) ministra hospodářství Richarda Sulíka. Oznámili to Kolíková a Sulík. Stranu Za ľudí založil bývalý prezident Andrej Kiska, který loni z politiky odešel.

„Chceme nadále naplňovat programové prohlášení vlády a prosazovat reformy,“ řekla Kolíková o další působením své platformy po odchodu ze strany Za ľudí a po dohodě o spolupráci se SaS.

Vývoj souvisí s dlouhodobým neúspěšným požadavkem křídla kolem Kolíkové na svolání mimořádného sněmu strany Za ľudí, který by volil nové stranické vedení.

Šéfka strany mluví o ztrátě hodnot

Proti konání sněmu byla šéfka strany a vicepremiérka Veronika Remišová, která prostřednictvím personálních změn získala na svou stranu většinu předsednictva. Už dříve nařkla skupinu členů kolem Kolíkové z toho, že jim jde jen o funkce.

Tento postoj Remišová zopakovala i v reakci na odchod poslanců a Kolíkové ze strany. „Není to žádná novinka. Pokládám to za ztrátu hodnot, programu a všech členů strany,“ reagovala Remišová na oznámení Kolíkové o vystoupení členů jejího křídla ze strany Za ľudí.

SaS druhou nejsilnější koaliční stranou

Posílením o půltucet poslanců se SaS stala druhou nejsilnější stranou čtyřčlenné vládní koalice, ve které dominuje hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti ministra financí a expremiéra Igora Matoviče. V koalici, která vznikla po loňských volbách a která se letos na jaře po vládní krizi dohodla na výměně premiéra, působí i hnutí Sme rodina šéfa sněmovny Borise Kollára.

SaS chce, aby se po rozpadu strany Za ľudí nezměnily poměry v koalici a aby Kolíková i Remišová zůstaly ve svých vládních funkcích. „Nechceme otevírat koaliční smlouvu. To znamená, že naším zásadním požadavkem je, že Mária Kolíková zůstane ministryní spravedlnosti. To, co prosazuje, je prakticky to, co SaS prosazovat chtěla,“ řekl Sulík.

Remišová vede Za ľudí od loňska

Remišová, která v minulosti působila v OĽANO, v čele strany Za ľudí vystřídala Kisku loni. Exprezident dříve uvedl, že politiku opouští kvůli dlouhodobým zdravotním potížím, a dal najevo zklamání, že jeho strana je po parlamentních volbách nejmenším členem vládní koalice. Strana Za ľudí získala v posledních volbách dvanáct křesel ve 150členné sněmovně. Dva poslanci ji opustili během vládní krize letos na jaře.

Podobné přestupy poslanců mezi vládními stranami zažilo Slovensko naposledy v roce 2016. Stalo se tak poté, co tehdejší nejmenší vládní stranu Sieť rovněž opustila většina poslanců a začali spolupracovat s jinou koaliční stranou. Sieť pak z vládní koalice tehdejšího premiéra a šéfa sociálních demokratů (Smer-SD) Roberta Fica vypadla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...