Premiér Matovič navrhl, že si prohodí funkce s ministrem financí Hegerem. Koaliční strany souhlasí

Slovenský premiér Igor Matovič jako řešení téměř měsíc trvající vládní krize navrhl, aby se novým předsedou vlády stal dosavadní ministr financí a jeho kolega v OĽaNO Eduard Heger. Změnu podpořily všechny čtyři koaliční strany. Sloboda a solidarita (SaS), která dříve pozastavila účast v koalici, uvedla, že je připravena vrátit se.

Matovič o možné výměně řekl v neděli, byť neuvedl, kdy podá demisi, ke které ho dříve vyzvaly dvě menší koaliční strany SaS a Za ľudí. Z Matovičova vyjádření také vyplynulo, že v novém kabinetu si s Hegerem chce vyměnit funkce.

„Na předsednictví hnutí OĽaNO jsem navrhl takový postup, aby došlo k výměně mezi mnou a Eduardem Hegerem ve vládě,“ řekl Matovič.

Už žádné požadavky

Matovič rovněž uvedl, že od koaličních partnerů už nebude požadovat splnění žádné z podmínek, které si před týdnem stanovil pro svou demisi. Rezignace premiéra znamená podle ústavy pád nynější vlády. Stávající čtyřčlenná koalice bude možná pokračovat a vytvoří nový kabinet.

Dřívější hlavně personální požadavky Matoviče vůči koaličním partnerům blokovaly jednání o vzniku nové vlády. Matovičovo hnutí například nechtělo, aby se do příštího kabinetu vrátil šéf SaS Richard Sulík, který během vládní krize rezignoval z funkce ministra hospodářství.

Naopak, Matovič chtěl být členem nové vlády, podle kolegů plánoval obsadit zatím nevytvořené křeslo vicepremiéra pro boj proti korupci. S takovým postupem ale nesouhlasila SaS, která stáhla z vlády kromě Sulíka i další dva ministry a pozastavila účast v koalici, dokud Matovič nepodá demisi.

Možný budoucí slovenský premiér Heger, který je známý svým umírněným vystupováním na veřejnosti, ohlásil, že chce získat podporu i stran Za ľudí a SaS. „Pokud podporu získám, oslovím paní prezidentku se žádostí o setkání, abychom se dohodli na dalším postupu,“ řekl Heger před novináři ještě předtím, co SaS v reakci na zmíněné oznámení Matoviče v tiskovém prohlášení uvedla, že je připravena se vrátit do vlády.

V případě výměny kabinetu hlava státu podle ústavy nejprve přijme demisi Matoviče a následně jmenuje jeho nástupce. Na návrh nového premiéra by pak prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala členy nového kabinetu.

Před třemi lety Fica nahradil Pellegrini

Slovensko zkušenosti s výměnou premiéra během volebního období a bez vypsání nových voleb už má. V roce 2018 podal demisi předseda vlády Robert Fico v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky.

Tehdejší koalice se pak dohodla na novém kabinetu Petera Pellegriniho, ve kterém pokračovala většina ministrů Ficovy vlády. Ficova strana Směr-sociální demokracie po porážce v posledních volbách v únoru 2020 odešla do opozice a po následném rozkolu ji opustila skupina poslanců v čele s Pellegrinim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 37 mminutami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 3 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 5 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...