Éra Smeru končí, volby vyhráli Obyčajní ľudia. Liberální koalici parlament těsně unikl

Nahrávám video

Opoziční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) zvítězilo ve slovenských volbách. Na druhém místě skončil dlouholetý hegemon Smer-SD se svým nejslabším volebním výsledkem. Čtyři setiny procenta chyběly k zisku mandátů liberální koalici PS-Spolu. K volbám přišlo téměř 66 procent Slováků. Matovič už oznámil, že o vládě bude jednat se stranami Sme rodina, Sloboda a Solidarita a Za ľudí. Neplánuje zavádět registrovaná partnerství nebo přistoupit na kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl.

„Volby jsme vyhráli, po 12 letech jsme porazili vládu Smeru. Měli jsme dva cíle – porazit mafii, již reprezentuje Smer, a porazit Mariana Kotlebu a sebrat mu co nejvíce voličů. Z výsledků je zřejmé, že se nám to evidentně povedlo,“ konstatoval lídr OĽaNO Igor Matovič. Vyjádřil překvapení nad rychlým vzestupem preferencí v posledních měsících, který si vysvětluje tím, že voliči ocenili protikorupční práci hnutí.

Ještě v reakci na odhady výsledků hlasování nepřímo potvrdil, že se chce stát premiérem. „Byla by velká ostuda, abych po takovéto obrovské důvěře prchl z bojiště,“ řekl. Později dodal, že pokud má koalice prosadit reformy jako například zavedení bezpečnostních prověrek soudců, potřebuje mít ve sněmovně ústavní většinu, tedy alespoň 90 hlasů.

Matovič by se dle svých slov měl v pondělí či úterý sejít se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. „Před setkání s ní bych chtěl absolvovat jednání s ostatními stranami,“ dodal. Mezi ně nebude patřit Smer: „S mafií se nevyjednává,“ poznamenal Matovič.

  • 15:30

    Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, on-line přenos končí. Shrnutí nejdůležitějších událostí:
    Volby vyhrálo OĽaNO, které chce o vládě jednat se stranami Sme rodina, Sloboda a Solidarita a Za ľudí. Společně mají ústavní většinu.
    Do parlamentu se dostali ještě Smer-SD a Kotlebovci-ĽSNS.

  • 15:20

    "Toto byly moje asi osmé nebo deváté volby. Skončili jsme druzí, máme osmnáct procent a nevidím žádný důvod, abychom prali špinavé prádlo," doplňuje Fico s tím, že se Smer o dalším postupu pobaví uvnitř strany.

  • 15:18

    "Vyhrál někdo, u koho teprve uvidíme, jak se bude chovat na slovenské politické scéně," podotýká Fico. Věří, že Smer se může jako čistě levicová strana vrátit za rok či dva podstatně silnější.

Vládní plány

Matovič se popsal jako „hodnotový konzervativec a ekonomický liberál se silným sociálním cítěním“. V televizní debatě veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) řekl, že i po volbách platí příslib jeho hnutí, že nezavede registrovaná partnerství, adopce dětí homosexuály, uvolněnou drogovou politiku či nezmění postoj v otázce migrace. OĽaNO dříve odmítlo povinné kvóty na přerozdělování žadatelů o azyl mezi členskými zeměmi EU.

„Máme unesenou zemi. Nefungují základy, prodávají se rozsudky, vražděni jsou novináři. Musíme opravit základy. Rozhádat se na kulturně-etických tématech, to by se nám lidé smáli a v životě by nám již nedali svou důvěru,“ řekl Matovič. Podle listu Denník N zhruba polovina zvolených poslanců z kandidátní listiny OĽaNO patří do skupiny takzvaných křesťanských kandidátů.

Proti otevírání citlivých hodnotových témat, jako jsou registrovaná partnerství osob stejného pohlaví, se postavil také šéf hnutí Jsme rodina Boris Kollár, jehož formace by se mohla stát druhým nejsilnějším členem případné koalice. Vyslovil se rovněž za zachování sociálních opatření předchozí vlády, včetně vyplácení 13. penze důchodcům, které parlament schválil i s podporou formace Jsme rodina jen čtyři dny před sobotními volbami.

Podle ústavy jmenuje premiéra prezidentka. Ještě předtím podle tradice patrně pověří šéfa vítězného hnutí sestavením vlády. Zuzana Čaputová už řekla, že je připravena na zahájení politických jednání o vytvoření nové vlády a že další svůj postup v této záležitosti oznámí v pondělí.

Smer míří do opozice

Premiér Peter Pellegrini ze Smeru řekl, že není spokojený. „Strana přijme s pokorou výsledek,“ ujistil a dodal: „Účet nám vystaví samotní voliči.“ Ocenil vysokou účast, pogratuloval Matovičovi k výhře a konstatoval, že veřejnost podle něj odmítla nové projekty. Sdělil také, že nabídne stranickou funkci místopředsedy.

Předseda Smeru Robert Fico prohlásil: „V pátých volbách jsme skončili druzí. Nevnímám to jako nějakou obrovskou porážku. Ale prohráli jsme, uznávám.“ Řekl, že se teprve uvidí, co vítězné OĽaNO zemi přinese. Ze Smeru chce čistě levicovou stranu.

Na třetí příčce se umístilo opoziční hnutí Sme rodina, které předstihlo krajně pravicovou stranu Kotlebovci – Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS). Lídra hnutí Borise Kollára hodlá Matovič podle svého vyjádření oslovit při povolebním vyjednávání, aby získal ústavní většinu. O tu usiluje mimo jiné kvůli zásadním změnám v justici. Do koalice by Matovič rád přizval také Slobodu a Solidaritu (SaS).

ĽSNS Mariana Kotleby skončila na čtvrtém místě, její předseda hodnotí výsledky pozitivně. Pogratuloval vítězi voleb a okomentoval i nevpuštění řady médií do svého volebního štábu: „Ti novináři, kteří tu měli být, tu jsou,“ poznamenal.

Posledním subjektem, který se dostal do parlamentu, je strana Za Ľudí exprezidenta Andreje Kisky. Podle něj dalo Slovensko světu signál, že v zemi byl potlačen extremismus. Podařilo se prý, v co všichni doufali – že Smer nebude mít první možnost sestavit vládu. „Těším se na dnešní setkání s některými politiky, s panem Matovičem už jsme si volali, pogratuloval jsem mu k výsledku voleb,“ prohlásil dále Kiska.

Poprvé od revoluce v parlamentu nebude zastoupena maďarská menšina

Těsně pod volebním prahem skončila koalice Progresívne Slovensko a Spolu – občianska demokracia (PS-Spolu), jež loni na Slovensku vyhrála volby do Evropského parlamentu. Z Progresívneho Slovenska vzešla také nynější hlava státu Čaputová. Zatímco u samostatných subjektů je práh pětiprocentní, u koalice vyžaduje vstup do parlamentu sedm procent hlasů - PS-Spolu chyběly pouhé čtyři setiny procenta.

Národní rada poprvé od pádu komunismu nebude mít zástupce početné maďarské menšiny. Odstoupení již ohlásil Béla Bugár, jehož strana Most-Híd dosud patřila ke koaličním partnerům Smeru-SD. Rezignaci avizoval i předseda Kresťanskodemokratického hnutie (KDH) Alojz Hlina – KDH totiž také skončilo před branami parlamentu.

Matovič vyjádřil lítost, že KDH a PS-Spolu se do Národní rady nedostaly. Počítal s nimi ve vládní koalici.

Regionální preference

OĽaNO zvítězilo ve všech krajích. V některých okresech na severovýchodě, severozápadě a ve středu země si však Smer dokázal udržet prvenství. V centru Bratislavy a v zahraničí zvítězila koalice PS-Spolu, která se ani tak do Národní rady nedostala. Na jihu země v Rimavské sobotě, Dunajské stredě a Komárně pak nejvíc hlasů získala Magyar Közösségi Összefogás - Maďarská komunitná spolupatričnosť.

Vítězové voleb ve slovenských okresech
Zdroj: volbysr.sk

Kampaň

Předvolební kampani dominovalo téma korupce a prorůstání organizovaného zločinu do politiky a justice. Vyvstalo především v důsledku vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně Martiny Kušnírové. Opozice z neblahého stavu právního státu obviňovala vládní Smer-SD, Slovenskou národní stranu i Most-Híd.

Opoziční strany kolem politického středu uvažovaly o spojenectví, nakonec však vznikla jen jedna dvojkoalice liberálních stran Progresívne Slovensko a Spolu. Samostatně kandidovali středově konzervativní Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti excentrického politika Igora Matoviče, ekonomicky liberální Sloboda a Solidarita Richarda Sulíka, konzervativně populistická Sme rodina Borise Kollára, středová strana Za ľudí exprezidenta Andreje Kisky a hodnotově konzervativní Kresťanskodemokratické hnutie.

Z pravého okraje politického spektra do parlamentu kandidovali Kotlebovci-Ľudová strana Naše Slovensko někdejšího banskobystrického župana Mariana Kotleby. Tuto stranu někteří kritici označují za fašistickou kvůli jejímu velebení a používání symboliky meziválečného Slovenského státu. Sama se prezentuje jako křesťanská a národní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 3 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 5 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva.
před 18 mminutami

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 1 hhodinou

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 3 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 5 hhodinami

Trump a Netanjahu se v telefonátu přeli o postupu ve válce s Íránem, píše CNN

Americký prezident Donald Trump vedl v úterý „napjatý rozhovor“ s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ve čtvrtek ráno SELČ o tom napsala stanice CNN, podle níž průběh telefonátu odrážel odlišné názory obou státníků na postup ve válce s Íránem. Stanice se odvolává na prohlášení amerického úředníka. Trump s Netanjahuem v posledních dnech jednali několikrát.
před 6 hhodinami

Řada zemí odsoudila chování izraelského ministra k aktivistům z flotily

Několik zemí ve středu odsoudilo izraelské zacházení s aktivisty z flotily, která směřovala do Pásma Gazy s humanitární pomocí a kterou izraelská armáda zastavila v mezinárodních vodách. Španělsko, Francie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Německo, Belgie, Kanada a Itálie kritizovaly video, které zachycuje spoutané aktivisty klečící na zemi. Ti jsou na záběrech pod dohledem maskovaných příslušníků izraelských bezpečnostních složek a za přítomnosti ministra národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira. Jeho jednání odsoudilo i Turecko a také americký velvyslanec v Izraeli.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...