Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
Zůna se ve svém předchozím veřejném vystoupení otázkám na Ukrajinu a Rusko spíše vyhýbal. „Podpora Ukrajiny bude pokračovat. Stojíme na straně Ukrajiny, je to země, která se brání, a agresorem je Rusko. To je základ. Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ řekl v pátek.
„Optimální řešení z těch, která byla na stole, je, aby si Evropská unie půjčila prostředky na finančním trhu a potom je splácela. A to s tím, že ručení za tuto půjčku bude na dobrovolné bázi členských států EU,“ doplnil ministr s odkazem na oznámení Unie, že Ukrajině půjčí devadesát miliard eur (asi 2,2 bilionu korun).
Česko, Maďarsko a Slovensko se ale ke garancím, které budou s půjčkou spojeny, nepřipojí. Zůna ocenil, co se v Bruselu podařilo premiérovi Andreji Babišovi (ANO) dojednat.
„Byli jsme připraveni na více variant, tato je z našeho pohledu optimální. Výsledek je pro Česko velice příznivý. Z hlediska provedení je to nejčistší cesta a z hlediska národních zájmů nejpřijatelnější cesta,“ zhodnotil. Postoj naopak kritizují opoziční politici.
Muniční iniciativu nezpochybňuje nikdo, říká Zůna
O osudu muniční iniciativy podle Zůny rozhodne vláda jako celek. „Bude připraveno jednání pro premiéra za účasti expertů, které se bude zabývat, jak dál v této iniciativě pokračovat. V zásadě muniční iniciativu nezpochybňuje nikdo, jde o proces jejího řízení a jak dál pokračovat,“ informoval Zůna.
Muniční iniciativu, prostřednictvím které dodávají spojenci Ukrajině dělostřeleckou munici, před volbami silně kritizoval Babiš a sliboval ji zrušit. Stejný postoj zastává koaliční SPD, která prosazuje i ukončení posílání peněz Kyjevu. Zůna nedávno po jednání s prezidentem uvedl, že považuje za legitimní požadavek na posouzení iniciativy.
Ukrajina se čtvrtým rokem brání plnohodnotné ruské vojenské agresi. Muniční iniciativa získává pro napadenou zemi dělostřeleckou munici, přičemž nákup financují západní státy. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem.
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) doufá, že se nastupující kabinet nechá přesvědčit o významu iniciativy a bude v ní nějakým způsobem pokračovat, řekl před týdnem. Iniciativa je unikátní a v zahraničí oceňovaná věc, byla by velká chyba toto zničit, míní Fiala.
Babiš nedávno řekl, že pomoc Kyjevu musí doprovázet jasný plán, jak konečně dosáhnout míru a příměří. „Rád se seznámím s muniční iniciativou, protože dosud pokusy, abych získal informace, úplně nevyšly,“ prohlásil. Pokládá za důležité, aby ministři znali podstatu toho, jak iniciativa funguje.
Podle bývalého poradce pro národní bezpečnost Tomáše Pojara by měly dodávky munice na Ukrajinu v příštím roce klesat, dorazit by mohlo asi milion kusů. Letos země dostala díky iniciativě 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu trvání iniciativy přes čtyři miliony kusů.
Protivzdušná obrana jako priorita
Ministr obrany v pátek dále oznámil, že resort bude pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech, včetně nákupu amerických letounů F-35. Přehodnocení jejich pořízení ve svém volebním programu slibovalo hnutí ANO.
Kromě letounů F-35 je na seznamu strategických projektů armády také pořízení bojových vozidel pěchoty CV90, středních transportních letounů Embraer C-390, tanků Leopard 2 A8 a nákup vozidel pro ženijní vojsko.
Projekty na seznamu mají podle dřívějšího vyjádření ministerstva zásadní význam pro zajištění obranyschopnosti tuzemska, podstatné jsou také pro plnění závazků vůči NATO.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) o stíhačkách F-35 v listopadu prohlásil, že nákup je rozhodnutá záležitost, je ale třeba udělat vše pro maximální zapojení českého průmyslu. Podle Zůny realizace projektu pokračuje.
„Je to projekt strategické povahy, takže bude rozhodnut na úrovni vlády, jak se v něm bude pokračovat, zatím tam není žádná změna,“ řekl ministr. Projekt F-35 má podle něj prioritu, což se týká i nemovité infrastruktury včetně modernizace letiště v Čáslavi.
Kolegium ministra Zůny v pátek zároveň schválilo modernizaci osmi letadel L-159 za 1,7 miliardy korun a modernizaci dvou letounů Airbus za 1,17 miliardy korun. Obě zakázky na začátku prosince podpořil sněmovní výbor pro obranu, před podpisem smluv by měly být předloženy vládě.
Koncepce výstavby armády
Na úřadu chce Zůna vycházet z programového prohlášení vlády, například zohledňovat národní hledisko jako primární či přenastavit dosavadní priority, pokud se to ukáže nezbytné, uvedl.
Aktuálním úkolem je podle Zůny také aktualizace koncepce výstavby armády do roku 2040, předložena ke schvalování by měla být v listopadu příštího roku. Připomněl také, že armády zpracovává vojenské doporučení k budoucnosti protivzdušné obrany, které by mělo být dokončeno do konci letošního roku.
„Dokument je v zásadě hotov, dopracovávají se pouze detaily. Ale mně jde především o kvalitu, nikoli závod s časem,“ řekl Zůna. Doplnil, že o tématu jednal ve středu na generálním štábu s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou a prezidentem Pavlem.
Zůna také zopakoval, že ve čtvrtek telefonoval se svým slovenským a ukrajinským protějškem, obdržel pozvání do obou zemí v nejbližším termínu. Jeho cesta na Slovensko bude podle něj následovat po návštěvě premiéra Babiše v lednu. „A následně se plánuje i návštěva Ukrajiny,“ dodal ministr.
Kandidáti do čela armády
Zůna na tiskové konferenci hovořil také o kandidátech do funkce náčelníka generálního štábu. Jejich okruh podle něj vyplyne z personálního záměru velení armády, jehož vypracování uložil současnému náčelníkovi Karlu Řehkovi.
Náčelníka generálního štábu jmenuje na návrh vlády prezident. Zůna po nedávném jednání s Pavlem uvedl, že výběr nového náčelníka generálního štábu bude patřit mezi jeho priority.
Zůna v pátek řekl, že Řehkovi uložil vypracovat personální záměr ohledně obsazení hlavních funkcí ve velení a řízení armády v hodnostním výboru generálů. „Na základě tohoto personálního záměru se vygeneruje seznam potenciálních kandidátů na funkci náčelníka generálního štábu a začne legitimní proces jejich přípravy a výběru na tuto funkci,“ uvedl. Aktuální to podle něj bude v první polovině příštího roku.
Za jednu ze svých absolutních priorit označil Zůna revitalizaci kariérního řádu v armádě.
Řehka nedávno Radiožurnálu sdělil, že armáda navrhne vládě zavedení administrativních odvodů ve formě on-line dotazníku. Pavel myšlenku podpořil, stát by tak podle něj získal přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace. Podle Zůny nejde o nové téma, naopak je to námět, který se cyklicky vrací, naposledy kolem let 2014 až 2015. Věcně s návrhem armády ministr problém nemá.
„Ale je k tomu potřeba přidat také to B – tedy jak to bude provedeno, jaké jsou s tím spojené náklady, kde je komunikační strategie. To se musí představit vládě, která oslovuje celou českou populaci. Z její úrovně by taková věc měla zaznít,“ uvedl. Když záměr neoznámí vláda po takové přípravě, vyvolá zákonitě nežádoucí diskuse a celou řadu negativních stanovisek, dodal.
Prostor pro úpravy rozpočtu obrany je dle Zůny malý
Co se týče rozpočtu na rok 2026, prostor pro jeho úpravy je dle Zůny malý, protože je úřad vázán závazky a akvizičními procesy na příští rok. Na investice je v původním návrhu minulé vlády vyčleněno 102,5 miliardy korun, z toho na 71 miliard jsou uzavřeny smlouvy a na dalších 9,5 miliardy je vyhlášena zakázka, řekl ministr.
Vrchní ředitel ekonomické sekce ministerstva obrany Richard Vítek na tiskové konferenci zopakoval, že věří, že za letošní rok Česko splní závazek dvou procent HDP na obranu. Dodržení závazku k NATO předpokládala také minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS).
V plánu rozpočtu resortu obrany na příští rok je podle Zůny 58 procent na investice a nákupy, z toho na velkou část peněz jsou smlouvy. Závazky, ambice a modernizační projekty strategické povahy, které byly přijaty předchozí vládou, podle něj vyžadují politická rozhodnutí. „Od nich se bude odvíjet, do jaké míry my potom budeme muset adaptovat eventuálně naše plány a jakým směrem půjdeme,“ dodal.
