Vláda přistoupila k dohodě o pořízení tanků Leopard 2 A8

Nahrávám video

Ministři schválili rozšíření seznamu strategických armádních projektů. Mezi ně patří dohoda o přistoupení k německému tendru na nákup 77 bojových tanků typu Leopard 2 A8. Dohoda je mezikrokem k samotnému uzavření smlouvy o nákupu, kterou by strany mohly podepsat do konce letošního roku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda počítá také s pořízením dvou transportních letounů.

Podle Fialy by se cena nákupu mohla pohybovat okolo 52 miliard korun. Středeční rozhodnutí vlády podle premiéra znamená společný nákup tanků spolu s několika evropskými zeměmi v čele s Německem. „My chceme nakoupit 61 tanků Leopard 2 A8 s opcí na dalších šestnáct tanků,“ uvedl Fiala.

Pořízení tanků by mělo probíhat od roku 2027. Po roce 2030 by Česko mělo mít 122 tanků. Jednalo by se o 77 tanků 2A8 a 45 strojů 2A4, prohlásila ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Česko chce pořídit Leopardy v šesti modifikacích. Jedná se o velitelský, vyprošťovací, ženijní, mostní a bojový tank nebo tank s kabinou pro výcvik řidičů, Černochová. Německo podle ní již uzavřelo smlouvu s německo-francouzskou společností KNDS.

Částka 52 miliard korun podle ministerstva obrany zahrnuje i příslušenství, školení či zkoušky. „Započítána je i inflační a kurzová rezerva, konečná cena tak může být nižší,“ sdělil úřad.

Nahrávám video

Nadčasový projekt, říká Černochová

Přistoupení ke společnému tendru umožňuje snižovat cenu tanků a zvýšit účast českých firem v dodavatelském řetězci, řekl Fiala. „Zapojení domácího obranného průmyslu bude podstatnou částí konečné dohody,“ slíbil premiér.

Černochová zdůraznila, že strategické projekty jsou nadčasové. „Jde o armádu. Chceme vojákům kupovat věci, ve kterých se budeme cítit bezpečně,“ dodala a poukázala na stáří současné armádní techniky.

Jednáním o možnosti připojit se k německému tendru na tanky Leopard 2 A8 pověřila vláda ministryni Černochovou loni v květnu.

Nahrávám video

„Tanky Leopard potřebujeme z jednoho prostého důvodu, což je modernizace těžké brigády, která byla v těchto letech opravdu zaostalá,“ poznamenal místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN). „V dnešní bezpečnostní době, která je, jaká je, si budeme muset na modernizaci akvizic opravdu sáhnout,“ doplnil.

„Paní ministryně obrany Černochová má pravdu v tom, že předchozí ministři za ANO nebo ODS k tomu možná měli přistoupit dříve. My jsme ale prostě jeli na to, že máme armádu expediční. (...) Jsem rád, že se rozhodli, že tankové vojsko budou mít,“ okomentoval místopředseda sněmovního výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). To, že vláda vybrala tanky Leopard, je podle něj dobře. „Za nás má toto podporu,“ dodal.

Jednou z výhod nákupu je dle Fleka možnost ovlivnit cenu i rychlost dodávek. „Už jen to, že nákup má v této době už Německo rozjednáno, nám ušetří spoustu času. (...) Společný nákup má smysl, protože se dá na určité věci opravdu zatlačit,“ míní.

I kdyby se hnutí ANO dostalo do vlády, na tuto zakázku by dle Růžičky nesahalo. „Už jsme to řekli několikrát, nesahali bychom ani na zakázku na F-35. Je to podepsané, jsou mezivládní smlouvy. Nechceme jít nad nějaký rámec toho, že budeme vypovídat smlouvy, které možná ani vypovědět nejdou,“ podotkl.

Tanky darované Německem

Německo v posledních dvou letech darovalo Česku za pomoc Ukrajině čtrnáct tanků Leopard 2 A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Letos v únoru Černochová vládu informovala o možnosti dalšího daru ve stejném objemu.

Německo také Česku nabídlo možnost nákupu dalších čtrnácti tanků Leopard 2 A4 a jednoho vyprošťovacího vozidla, celkem by tak Česko mělo 42 tanků Leopard 2 A4 a tři vyprošťovací vozidla.

Hlavní bojové tanky tvoří společně s bojovými vozidly pěchoty těžkou brigádu. Česko se dříve zavázalo NATO, že bude mít těžkou brigádu k dispozici do roku 2026, závazek ale nestihne splnit.

Strategické armádní projekty

Posílit by mělo i dopravní letectvo o dva střední transportní letouny C-390 Embraer. Vláda je ve středu přidala na seznam strategických projektů, který předkládá ministerstvo obrany. Podrobnou nabídku chce získat do konce třetího čtvrtletí. Umožnit má přepravu většího množství materiálu i osob na delší vzdálenosti, než umí šest letounů Casa.

„Pořízením tohoto letounu si výrazně rozšíříme schopnosti celé armády, jak přepravní kapacity, ale tak také možnost taktického létání. Myslím si, že bude velmi rozšířenou platformou v prostředí NATO,“ řekl velitel Vzdušných sil Armády České republiky (AČR) Petr Čepelka.

Největším nákupem pro AČR jsou letouny F-35, které přijdou včetně infrastruktury na 150 miliard. Ty bude Česko splácet jedenáct let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 4 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 4 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 6 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.