Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.

Nový slovník institucionalizuje ideologický výklad klíčových pojmů a například pod pojmem demokracie představuje něco odlišného než v západní společnosti. Na existenci publikace upozornil zpravodajský web Meduza. Ten uvádí, že jazykovědná publikace vznikala ve spolupráci s ruskou pravoslavnou církví a pod dohledem ministerstva spravedlnosti.

Podle americké veřejnoprávní stanice NPR je snaha ovládat jazyk spojená s řadou reálných i fiktivních totalitních režimů. Zpravodajský web připomíná slavný román George Orwella 1984, kde režim mění jazyk tak, aby zastíral reálné informace o světě.

Ruský slovník nově zakazuje vulgární výrazy a rozšiřuje seznam „urážlivých“ slov mimo jiné o výraz „prdět“. To by mohlo působit komicky, ve slovníku ale také chybí celá řada slov spojených s demokratickými hodnotami, upozornila Jana Kocková.

Slovník se v úvodu odkazuje na dekret vůdce Vladimira Putina o ochraně tradičních ruských hodnot. „Řada pojmů je v něm vyložena způsobem, který se výrazně odlišuje od jejich běžného chápání v demokratických zemích. Týká se to zejména politických a hodnotových termínů, jako je demokracie, autoritarismus, jednotnost nebo nepřítel,“ řekla Kocková.

Podle Kockové většina hesel na první pohled odpovídá standardním výkladovým slovníkům a byla převzata ze starších jazykových příruček. Zásadní posun však nastává u pojmů souvisejících s politikou a státní mocí, kde jsou významy redefinovány v souladu s ideologií současného režimu.

Demokracie je například popisována způsobem, který ji přibližuje oligarchickému uspořádání, zatímco autoritářské řízení je prezentováno jako vhodné řešení v krizových obdobích. Třeba slovo nepřítel se ve slovníku definuje jako „nepřítel je ten, kdo je suverénní mocí uznán za nepřítele lidu, moci a státu“.

Chybí pravda, gulag a stalinismus

Slovník je závazný nejen pro státní správu, ale i pro vzdělávací systém, což podle Kockové zvyšuje tlak na učitele a úředníky, kteří s jazykem pracují každodenně. Jazyk se tak stává normovaným nástrojem politické loajality.

Symbolická je podle Kockové i absence některých pojmů. Ve slovníku chybí například slovo pravda, ale také výrazy jako víra či naděje. Z politicko-historických termínů je obsažen nacismus, nikoli však stalinismus nebo gulag. Slovník tak podle Kockové vypovídá nejen o jazyce, ale i o hodnotovém rámci současného ruského státu.

„Oficiální dokumenty Ruské federace proto nelze interpretovat na základě běžného významu slov, ale pouze s ohledem na jejich státem kodifikovanou definici. Z naší strany to vyžaduje důkladnou znalost nejen tohoto slovníku, ale kontinuální analýzu vývoje v Rusku, a to nejen čistě z politického a bezpečnostního hlediska,“ zdůraznila Kocková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 22 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.