Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
Nový slovník institucionalizuje ideologický výklad klíčových pojmů a například pod pojmem demokracie představuje něco odlišného než v západní společnosti. Na existenci publikace upozornil zpravodajský web Meduza. Ten uvádí, že jazykovědná publikace vznikala ve spolupráci s ruskou pravoslavnou církví a pod dohledem ministerstva spravedlnosti.
Podle americké veřejnoprávní stanice NPR je snaha ovládat jazyk spojená s řadou reálných i fiktivních totalitních režimů. Zpravodajský web připomíná slavný román George Orwella 1984, kde režim mění jazyk tak, aby zastíral reálné informace o světě.
Ruský slovník nově zakazuje vulgární výrazy a rozšiřuje seznam „urážlivých“ slov mimo jiné o výraz „prdět“. To by mohlo působit komicky, ve slovníku ale také chybí celá řada slov spojených s demokratickými hodnotami, upozornila Jana Kocková.
Slovník se v úvodu odkazuje na dekret vůdce Vladimira Putina o ochraně tradičních ruských hodnot. „Řada pojmů je v něm vyložena způsobem, který se výrazně odlišuje od jejich běžného chápání v demokratických zemích. Týká se to zejména politických a hodnotových termínů, jako je demokracie, autoritarismus, jednotnost nebo nepřítel,“ řekla Kocková.
Podle Kockové většina hesel na první pohled odpovídá standardním výkladovým slovníkům a byla převzata ze starších jazykových příruček. Zásadní posun však nastává u pojmů souvisejících s politikou a státní mocí, kde jsou významy redefinovány v souladu s ideologií současného režimu.
Demokracie je například popisována způsobem, který ji přibližuje oligarchickému uspořádání, zatímco autoritářské řízení je prezentováno jako vhodné řešení v krizových obdobích. Třeba slovo nepřítel se ve slovníku definuje jako „nepřítel je ten, kdo je suverénní mocí uznán za nepřítele lidu, moci a státu“.
Chybí pravda, gulag a stalinismus
Slovník je závazný nejen pro státní správu, ale i pro vzdělávací systém, což podle Kockové zvyšuje tlak na učitele a úředníky, kteří s jazykem pracují každodenně. Jazyk se tak stává normovaným nástrojem politické loajality.
Symbolická je podle Kockové i absence některých pojmů. Ve slovníku chybí například slovo pravda, ale také výrazy jako víra či naděje. Z politicko-historických termínů je obsažen nacismus, nikoli však stalinismus nebo gulag. Slovník tak podle Kockové vypovídá nejen o jazyce, ale i o hodnotovém rámci současného ruského státu.
„Oficiální dokumenty Ruské federace proto nelze interpretovat na základě běžného významu slov, ale pouze s ohledem na jejich státem kodifikovanou definici. Z naší strany to vyžaduje důkladnou znalost nejen tohoto slovníku, ale kontinuální analýzu vývoje v Rusku, a to nejen čistě z politického a bezpečnostního hlediska,“ zdůraznila Kocková.




