Se zkušeností s rakovinou žije zhruba každý třináctý Čech, v roce 2023 jich bylo téměř 800 tisíc. V příštích deseti letech se kvůli stárnutí populace jejich počty ještě o čtvrtinu zvýší. Na úterní tiskové konferenci k Světovému dni proti rakovině to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Nejlepším způsobem, jak rozptýlit obavy z rakoviny, je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) včasná diagnóza onemocnění.
Díky organizovaným screeningovým programům se podle Duška od roku 2019 podařilo nádor nebo přednádorové změny odhalit včas téměř u 120 tisíc lidí.
Válek vyzval právě k využívání screeningových programů, které mohou být pro včasné zachycení nemoci klíčové. Podle Duška screeningové programy těm, u kterých nádor nebo přednádorové změny odhalily, pravděpodobně zachránily život.
„Když na screening nepřijdeme a přijdeme do ordinace se zpožděním, tak ani sebelepší specialista nemusí náš život zachránit,“ dodala Nikol Pazderová ze spolku Hlas onkologických pacientů, která připomněla důležitost samovyšetření.
- Ženy jsou u gynekologa sledované kvůli rakovině děložního hrdla, od 45 let si mohou nechat vyšetřit prsa speciálním přístrojem – mamografem.
- Muži ve věku 50 až 69 let mohou od roku 2024 absolvovat test z krve, který ukáže riziko vzniku rakoviny prostaty.
- Obě pohlaví by pak měla podstoupit testy na rakovinu tlustého střeva a konečníku. Padesátníci a starší mohou absolvovat test na krvácení do stolice, případně jednou za deset let vyšetření střev při kolonoskopii.
- Současní a bývalí kuřáci mají možnost odhalit včas rakovinu plic, lékař je může poslat na vyšetření počítačovým tomografem.
Součástí kolonoskopie může být i zákrok, který rozvoji nádoru předejde
Pro vyléčení z rakoviny je totiž zásadní, jak brzy je nádor v těle odhalený. Například u rakoviny tlustého střeva a konečníku, kterou ročně lékaři diagnostikují téměř u osmi tisíc lidí, je při včasném odhalení nádoru pravděpodobnost vyléčení devadesátiprocentní. U pozdních stadií nádoru je šance patnáct procent.
Součástí preventivního vyšetření, takzvané kolonoskopie, navíc může být i zákrok, který rozvoji nádoru předejde. „Jestliže gastroenterolog najde polyp, tak ho rovnou odstraní,“ vysvětlil Dušek. Přestože jsou vyšetření hrazená z veřejného zdravotního pojištění, tedy pro pacienta zdarma, zájem o ně není podle odborníků dostatečný. Prevence nádoru tlustého střeva se účastní méně než polovina lidí, pro které je určená.
V Česku se lidé mohou nechat preventivně vyšetřit kromě prevence nádoru tlustého střeva a konečníku také na rakovinu prsu, děložního hrdla, plic a prostaty. Každý screeningový program je určený pro jinou věkovou skupinu, u plic je omezení na kuřáky. Loni spuštěný program testování rizika rakoviny prostaty z krve podle Duška do konce září využilo téměř 108 tisíc mužů ve věku 50 až 69 let, skoro devět procent mělo nález, který je třeba dál sledovat.
Část těchto preventivních vyšetření je založena na vyšetření speciálním počítačovým tomografem (CT) nebo mamografem. „Zahájili jsme sledování čekacích lhůt na screeningová vyšetření. Na základě těchto dat pak posilujeme kapacity,“ sdělil Válek. V plánu jsou podle něj nové kapacity mamografického vyšetření pro Zlín, Jeseník a některá místa v Karlovarském kraji.
V posledním roce se výrazně navýšila proočkovanost dětí do patnácti let proti HPV viru, který může způsobit řadu nádorů. K prevenci patří ale také správná životospráva nebo dostatek pohybu. „Primární prevence je to, co pro sebe můžete udělat sami. Je to zdravá životospráva. Máme suchý únor, to znamená minimalizovat konzumaci alkoholu, nekouřit a hýbat se, sportovat,“ řekl Válek, který rovněž připomněl projekt prevence obezity u dětí Buď Fit 24.
Od dubna 2025 budou mít lidé v mobilní aplikaci ministerstva zdravotnictví EZ Karta informaci o tom, kdy naposledy absolvovali preventivní prohlídku, včetně upozornění na blížící se termín.
Zájem o vyšetření roste
Nemocnice a kliniky, které ČT oslovila, potvrdily rostoucí zájem o komplexní onkologická vyšetření. V některých zájem převyšuje kapacitu. Prohlídka většinou klientům zabere jeden den a zaplatí za ni od pěti do patnácti tisíc korun.
„Klienti se často objednávají po tom, co mají zkušenost s onemocněním v rodině či okruhu známých a nebo se prostě jen více zajímají o své fyzické zdraví,“ řekla koordinátorka kliniky Iscare Michaela Přikrylová, která se onkologické prevenci dlouhodobě věnuje.
Zájem potvrzuje i Všeobecná zdravotní pojišťovna. „Jak vyplývá z našich dat, zájem o příspěvek na komplexní onkologické vyšetření mezi klienty VZP setrvale mírně roste. Jediný pokles v roce 2021 měl velmi pravděpodobně souvislost s pandemií covid-19,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová. Podle ní loni poskytla VZP na komplexní onkologická vyšetření zhruba 4,7 milionu korun. Na program přispívá třeba i pojišťovna Revírní bratrská pokladna nebo Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, obě také evidují nárůst zájmu o příspěvek.
„O samotné prohlídky je zájem vysoký a my zatím nejsme schopni kvůli kapacitě pokrýt poptávku, pokud bychom měli více míst, jsem si jistá, že bychom je zaplnili,“ potvrdila zájem veřejnosti mluvčí Masarykova onkologického ústavu Klára Jirkovská. Podobná situace je i v krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. „Zájem je velký, ale jsme omezeni kapacitou, a proto můžeme nyní provést pouze dvě až tři vyšetření týdně. Někteří chodí každý rok opakovaně,“ prohlásila mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Nemocnice Blansko program i přes zájem veřejnosti pozastavila, její personál totiž plně vytěžuje péče o onkologické pacienty diagnostikované mimo preventivní program.
Například klinika v Liberci ale kvůli nízkému zájmu komplexní onkologická vyšetření zrušila. „Ukončili jsme tento program kvůli nezájmu. Jeden z faktorů je nedostatek informací o těchto programech, není o tom rozšířené obecné povědomí,“ zmínil přednosta komplexního onkologického centra v Krajské nemocnici Liberec Jiří Bartoš.
Vyšetření často odhalují jiná onemocnění
Komplexní onkologické vyšetření trvá obvykle jeden den. Před vyšetřením pacient nejprve absolvuje konzultaci s lékařem, který se ho zeptá na aktuální zdravotní problémy a rodinnou anamnézu, podle toho navrhne další postup. K závěrečné konzultaci s vyhodnocením výsledků se přistupuje několik dní po vyšetření.
Prohlídky podle oslovených zařízení odhalí také jiná než onkologická onemocnění. „Po dobu pěti let, co existuje tento program, jsme s onkologickým onemocněním diagnostikovali dva pacienty, častěji se nám podaří najít jiná onemocnění,” uvedla Lipovská. „Máme minimum onkologických nálezů, ale jiná onemocnění odhalujeme běžně,“ potvrdila Přikrylová.
Některá zdravotnická zařízení nabízí na tato vyšetření dárkové poukazy. „Zájem o vouchery je každoročně velký, prodávají se celoročně. Za minulý rok to bylo osmdesát prodaných kusů, z toho třetina před Vánocemi,“ řekla mluvčí Masarykova onkologického ústavu v Brně Klára Jirkovská. O poukazy mají zájem i zaměstnavatelé. „Některé firmy to mají jako benefit a zaměstnanci tak už nic nehradí,“ uzavřela Jirkovská.
