Zkušenost s rakovinou má každý třináctý Čech, do deseti let jich bude přes milion

Nahrávám video

Se zkušeností s rakovinou žije zhruba každý třináctý Čech, v roce 2023 jich bylo téměř 800 tisíc. V příštích deseti letech se kvůli stárnutí populace jejich počty ještě o čtvrtinu zvýší. Na úterní tiskové konferenci k Světovému dni proti rakovině to řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Nejlepším způsobem, jak rozptýlit obavy z rakoviny, je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) včasná diagnóza onemocnění.

Díky organizovaným screeningovým programům se podle Duška od roku 2019 podařilo nádor nebo přednádorové změny odhalit včas téměř u 120 tisíc lidí.

Válek vyzval právě k využívání screeningových programů, které mohou být pro včasné zachycení nemoci klíčové. Podle Duška screeningové programy těm, u kterých nádor nebo přednádorové změny odhalily, pravděpodobně zachránily život.

Nahrávám video

„Když na screening nepřijdeme a přijdeme do ordinace se zpožděním, tak ani sebelepší specialista nemusí náš život zachránit,“ dodala Nikol Pazderová ze spolku Hlas onkologických pacientů, která připomněla důležitost samovyšetření.

  • Ženy jsou u gynekologa sledované kvůli rakovině děložního hrdla, od 45 let si mohou nechat vyšetřit prsa speciálním přístrojem – mamografem.
  • Muži ve věku 50 až 69 let mohou od roku 2024 absolvovat test z krve, který ukáže riziko vzniku rakoviny prostaty.
  • Obě pohlaví by pak měla podstoupit testy na rakovinu tlustého střeva a konečníku. Padesátníci a starší mohou absolvovat test na krvácení do stolice, případně jednou za deset let vyšetření střev při kolonoskopii.
  • Současní a bývalí kuřáci mají možnost odhalit včas rakovinu plic, lékař je může poslat na vyšetření počítačovým tomografem.

Součástí kolonoskopie může být i zákrok, který rozvoji nádoru předejde

Pro vyléčení z rakoviny je totiž zásadní, jak brzy je nádor v těle odhalený. Například u rakoviny tlustého střeva a konečníku, kterou ročně lékaři diagnostikují téměř u osmi tisíc lidí, je při včasném odhalení nádoru pravděpodobnost vyléčení devadesátiprocentní. U pozdních stadií nádoru je šance patnáct procent.

Součástí preventivního vyšetření, takzvané kolonoskopie, navíc může být i zákrok, který rozvoji nádoru předejde. „Jestliže gastroenterolog najde polyp, tak ho rovnou odstraní,“ vysvětlil Dušek. Přestože jsou vyšetření hrazená z veřejného zdravotního pojištění, tedy pro pacienta zdarma, zájem o ně není podle odborníků dostatečný. Prevence nádoru tlustého střeva se účastní méně než polovina lidí, pro které je určená.

Nahrávám video

V Česku se lidé mohou nechat preventivně vyšetřit kromě prevence nádoru tlustého střeva a konečníku také na rakovinu prsu, děložního hrdla, plic a prostaty. Každý screeningový program je určený pro jinou věkovou skupinu, u plic je omezení na kuřáky. Loni spuštěný program testování rizika rakoviny prostaty z krve podle Duška do konce září využilo téměř 108 tisíc mužů ve věku 50 až 69 let, skoro devět procent mělo nález, který je třeba dál sledovat.

Část těchto preventivních vyšetření je založena na vyšetření speciálním počítačovým tomografem (CT) nebo mamografem. „Zahájili jsme sledování čekacích lhůt na screeningová vyšetření. Na základě těchto dat pak posilujeme kapacity,“ sdělil Válek. V plánu jsou podle něj nové kapacity mamografického vyšetření pro Zlín, Jeseník a některá místa v Karlovarském kraji.

V posledním roce se výrazně navýšila proočkovanost dětí do patnácti let proti HPV viru, který může způsobit řadu nádorů. K prevenci patří ale také správná životospráva nebo dostatek pohybu. „Primární prevence je to, co pro sebe můžete udělat sami. Je to zdravá životospráva. Máme suchý únor, to znamená minimalizovat konzumaci alkoholu, nekouřit a hýbat se, sportovat,“ řekl Válek, který rovněž připomněl projekt prevence obezity u dětí Buď Fit 24.

Od dubna 2025 budou mít lidé v mobilní aplikaci ministerstva zdravotnictví EZ Karta informaci o tom, kdy naposledy absolvovali preventivní prohlídku, včetně upozornění na blížící se termín.

Zájem o vyšetření roste

Nemocnice a kliniky, které ČT oslovila, potvrdily rostoucí zájem o komplexní onkologická vyšetření. V některých zájem převyšuje kapacitu. Prohlídka většinou klientům zabere jeden den a zaplatí za ni od pěti do patnácti tisíc korun.

„Klienti se často objednávají po tom, co mají zkušenost s onemocněním v rodině či okruhu známých a nebo se prostě jen více zajímají o své fyzické zdraví,“ řekla koordinátorka kliniky Iscare Michaela Přikrylová, která se onkologické prevenci dlouhodobě věnuje.

Zájem potvrzuje i Všeobecná zdravotní pojišťovna. „Jak vyplývá z našich dat, zájem o příspěvek na komplexní onkologické vyšetření mezi klienty VZP setrvale mírně roste. Jediný pokles v roce 2021 měl velmi pravděpodobně souvislost s pandemií covid-19,“ uvedla mluvčí VZP Viktorie Plívová. Podle ní loni poskytla VZP na komplexní onkologická vyšetření zhruba 4,7 milionu korun. Na program přispívá třeba i pojišťovna Revírní bratrská pokladna nebo Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, obě také evidují nárůst zájmu o příspěvek.

„O samotné prohlídky je zájem vysoký a my zatím nejsme schopni kvůli kapacitě pokrýt poptávku, pokud bychom měli více míst, jsem si jistá, že bychom je zaplnili,“ potvrdila zájem veřejnosti mluvčí Masarykova onkologického ústavu Klára Jirkovská. Podobná situace je i v krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně. „Zájem je velký, ale jsme omezeni kapacitou, a proto můžeme nyní provést pouze dvě až tři vyšetření týdně. Někteří chodí každý rok opakovaně,“ prohlásila mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Nemocnice Blansko program i přes zájem veřejnosti pozastavila, její personál totiž plně vytěžuje péče o onkologické pacienty diagnostikované mimo preventivní program.

Například klinika v Liberci ale kvůli nízkému zájmu komplexní onkologická vyšetření zrušila. „Ukončili jsme tento program kvůli nezájmu. Jeden z faktorů je nedostatek informací o těchto programech, není o tom rozšířené obecné povědomí,“ zmínil přednosta komplexního onkologického centra v Krajské nemocnici Liberec Jiří Bartoš.

Vyšetření často odhalují jiná onemocnění

Komplexní onkologické vyšetření trvá obvykle jeden den. Před vyšetřením pacient nejprve absolvuje konzultaci s lékařem, který se ho zeptá na aktuální zdravotní problémy a rodinnou anamnézu, podle toho navrhne další postup. K závěrečné konzultaci s vyhodnocením výsledků se přistupuje několik dní po vyšetření. 

Prohlídky podle oslovených zařízení odhalí také jiná než onkologická onemocnění. „Po dobu pěti let, co existuje tento program, jsme s onkologickým onemocněním diagnostikovali dva pacienty, častěji se nám podaří najít jiná onemocnění,” uvedla Lipovská. „Máme minimum onkologických nálezů, ale jiná onemocnění odhalujeme běžně,“ potvrdila Přikrylová.

Některá zdravotnická zařízení nabízí na tato vyšetření dárkové poukazy. „Zájem o vouchery je každoročně velký, prodávají se celoročně. Za minulý rok to bylo osmdesát prodaných kusů, z toho třetina před Vánocemi,“ řekla mluvčí Masarykova onkologického ústavu v Brně Klára Jirkovská. O poukazy mají zájem i zaměstnavatelé. „Některé firmy to mají jako benefit a zaměstnanci tak už nic nehradí,“ uzavřela Jirkovská. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Podvodníci stále citelněji zasahují klienty bank. Výše škod roste

Podvodníci způsobili za tři čtvrtletí letošního roku klientům bank škody za 2,2 miliardy korun, zatímco před rokem to bylo 1,5 miliardy, vyplývá z údajů České bankovní asociace (ČBA). Počet útoků vzrostl o 7611 na 75 637 incidentů. Průměrná škoda na jednoho klienta se zvýšila o třetinu na 29 266 korun.
před 1 hhodinou

NÚKIB upozorňuje na ruské kyberútoky. Hrozí prý i destruktivní

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na dlouhodobé a sofistikované kybernetické útoky ruských státně sponzorovaných aktérů, které míří na české i spojenecké instituce. Podle dokumentu úřadu má hlavní aktivita podobu kyberšpionáže zaměřené na státní správu, nevládní organizace, soukromé subjekty a jednotlivce. NÚKIB upozorňuje, že nelze vyloučit ani pokusy o destruktivní kybernetické útoky, vyplývá ze zveřejněné analýzy.
před 1 hhodinou

Babiš se nezúčastní oslav 17. listopadu, s částí vlády bude v Izraeli

Premiér Andrej Babiš (ANO) se příští týden nezúčastní oslav 17. listopadu v Praze. Od 16. do 18. listopadu navštíví Izrael na pozvání předsedy tamní vlády Benjamina Netanjahua. Jednání se zaměří zejména na spolupráci v obraně, včetně antibalistické ochrany, zdravotnictví a ochrany dětí. Babiš uvedl, že ho neúčast na oslavách v Česku mrzí, ale může podle něj přispět k uklidnění vyhrocené situace. V posledních týdnech vláda čelí kritice v souvislosti se záměrem vlády změnit financování České televize a Českého rozhlasu. Načasování cesty kritizují opoziční politici.
09:49Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Česko a Maďarsko mají podobný pohled na bezpečnost i podporu Ukrajiny, řekl Pavel

Česko a Maďarsko mají podle prezidenta Petra Pavla velice podobný pohled na bezpečnost Evropy a nutnost pokračování podpory Ukrajiny vnímají ne jako filantropii, ale jako strategickou investici do vlastní bezpečnosti. Uvedl to český prezident po jednání se svým maďarským protějškem Andrásem Bakou. Maďarská hlava státu agresivní válku vedenou proti Ukrajině odsoudila.
12:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Sněmovní výbor zahájil řízení vůči Ševčíkovi kvůli výroku o menopauze

Sněmovní mandátový a imunitní výbor v úterý zahájil disciplinární řízení vůči poslanci za SPD Miroslavu Ševčíkovi. Ševčík čelí podnětu předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaely Šebelové kvůli výroku na plénu, konkrétně zvolání o menopauze. Výbor pozve oba poslance, aby se mohli k záležitosti vyjádřit, sdělili jeho předsedkyně Helena Válková (ANO) a místopředseda Michal Zuna (TOP 09).
13:33Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Korecký doufá v moudrost Nejvyššího soudu v kauze SPD. Mikulášová dovolání vítá

Případ předvolebních plakátů hnutí SPD nekončí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová podala dovolání k Nejvyššímu soudu, který by dle ní měl vymezit hranice politického projevu v kampani. „Pevně doufám, že Nejvyšší soud bude mít stejnou moudrost, jako měl soud městský,“ uvedl v Událostech, komentářích šéfkomentátor MF DNES Miroslav Korecký. Zakladatelka a šéfredaktorka Bold News Alice Mikulášová naopak podání dovolání uvítala. „Myslím, že diskuse není jenom o té konkrétní kampani, ale o komplexním posouvání norem,“ prohlásila. Prvostupňový soud hnutí uznal vinným z podněcování k nenávisti a uložil mu třímilionovou pokutu, odvolací soud však SPD osvobodil. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

VideoDrama ve škole, při požáru i krátce před porodem. Prezident ocenil zachránce

Zlaté záchranářské kříže na Pražském hradě převzali z rukou prezidenta Petra Pavla laici i profesionálové, kteří v loňském roce riskovali životy pro druhé. Mezi oceněnými byla například učitelka, která v Rudolfově chránila žáky před třináctiletým chlapcem, který přinesl do školy pistoli. Vyznamenáni byli i policista a hasič, kteří při požáru zachránili imobilní ženu. Výcvik zúročil Ondřej Mrňávek s kolegy z hradecké záchranky. V momentě, kdy oživovali ženu, které se dva týdny před porodem zastavilo srdce, na něj tíha toho, že bojuje o dva životy, ještě nedoléhala. To přišlo až později. Lucie se narodila zdravá. Bez následků je i dívčina matka.
před 20 hhodinami

Zůna odvolal generála Haratka z velení kybernetických sil

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odvolal brigádního generála Radka Haratka z velení kybernetických a informačních sil. Od prosince bude poradcem náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče, oznámil šéf armády na síti X. Na personální změnu upozornil server Seznam Zprávy, jeho odvolání potvrdil i Zůna v rozhovoru pro XTV.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.