Umělá inteligence jako všestranný nástroj proniká i do lékařství. Experti ve Švédsku v první klinické studii svého druhu zkoušeli použití algoritmů pro diagnózu rakoviny prsu. Moderní pomocník v některých případech zjednodušil práci lékařů, v jiných ohledech má ale stále nedostatky.
Mamografické vyšetření je zejména ženám ve středním a vyšším věku doporučováno i preventivně. V Česku má na bezplatný screening nárok každá žena od 45. roku ve dvouletých intervalech.
S analýzou snímků nově ve Švédsku pomáhá i umělá inteligence. „Vidíme celý snímek, můžeme ho porovnávat s předchozími případy, známe klinický kontext a děláme to, co obvykle. A když jsme připraveni, nasadíme nástroj s umělou inteligencí a pak se zobrazí jednotlivé ukazatele,“ popsala výzkumnice a profesorka radiologie Kristina Långová z Lundské univerzity.
Algoritmy pomáhají určit možná riziková místa s výskytem rakoviny prsu a upozorní na ně lékaře. Ti pak musí výsledek sami porovnat a rozhodnout o diagnóze.
„Zde umělá inteligence označila na snímku malý nález a nutí nás to zkontrolovat. Když pak odstraníme tento ukazatel, tak vidíme, že jde o malá spikula,“ ukázala Långová postup použití technologie na konkrétním případu.
Historické studie se ve Švédsku účastnilo osmdesát tisíc žen. Umělá inteligence vyhodnocovala, zda má pacientka vyšší, či menší pravděpodobnost výskytu onemocnění. „Tuto ženu jsme sem zavolali znovu a poté, co jsme ji vyšetřili, jsme objevili pětimilimetrový invazivní karcinom,“ uvedla Långová.
Naopak pacientky, které počítač určil jako méně ohrožené, mohl už kontrolovat pouze radiolog. Hlavní výhoda spočívá právě v šetření lidské práce a možnosti nasadit specialisty efektivněji. V praxi se proces vyhodnocování snímků zkrátil téměř o polovinu, což může být zásadní zejména v rozvojových zemích s nedostatkem lékařů.
Na umělou inteligenci se lékaři zcela spoléhat nesmějí
Experti ale upozorňují, že zvlášť v tomto odvětví je lidská kontrola při použití umělé inteligence stěžejní. V řadě případů také technologie na pokročilou diagnostiku nestačí, a to například v otázce detekce takzvaných intervalových karcinomů.
„Intervalové nádory se zjišťují měřením falešně negativních rakovinových nálezů – těch, které se stanou symptomatickými mezi dvěma screeningy, a tyto výsledky musíme mít také,“ nastínila šéfka mamografického screeningového programu pro Kodaň Ilse Vejborgová.
Rakovina prsu v posledních letech překonala rakovinu plic, konečníku a prostaty a stala se nejčastějším nádorovým onemocněním na světě. Za rok 2020 ho podle Světové zdravotnické organizace dostaly 2,3 milionu žen, téměř sedm set tisíc na něj zemřelo.
