Proti covidu není očkovaná většina lékařů a téměř všechny sestry, vyplývá z dat

Během poslední sezony respiračních nemocí se nedalo v Česku očkovat aktuální vakcínou proti nemoci covid-19 asi 91 procent lékařů a přes 98 procent zdravotních sester.

Na konci dubna zveřejnil Ústav zdravotních informací (ÚZIS) poprvé údaje o tom, kolik lékařů, zdravotních sester a dalších zdravotních pracovníků je očkovaných proti chřipce. Výsledky ukázaly, že většina lékařů a drtivá většina sester proti této nemoci vakcinována není. Vědecká redakce České televize od ÚZISu nyní získala poprvé také další data o očkování zdravotních pracovníků, tentokrát proti nemoci covid-19.

Výsledky získané z dat českého zdravotnického systému ukazují, že proočkovanost proti této chorobě způsobené virem SARS-CoV-2 je ještě výrazně nižší, než je tomu u chřipky. Covid je sezonní nemoc, podle doporučení oficiálních lékařských autorit by se měli zranitelní lidé očkovat pravidelně před každou sezonou respiračních onemocnění.

Podívejte se, jaká je realita pro poslední respirační sezonu:

Detaily ukazují nejvíc a nejméně proočkované skupiny

Průměrná proočkovanost lékařů je 9,2 procenta, sester 1,8 procenta a nelékařských zdravotnických pracovníků 1,5 procenta. Ve všech kategoriích je tedy nižší než u chřipky. Podobně jako u ní je největší podíl očkovaných mezi lékaři, zatímco sestry a ostatní profese mají míru proočkovanosti přibližně podobnou, rozdíly jsou v řádu statistické chyby.

Podobně jako u chřipky jsou nejvíc proočkované seniorní skupiny zdravotníků, zatímco u těch mladších nemá aktuální vakcínu téměř nikdo.

Na rozdíl od chřipky nejsou u covidu velké rozdíly mezi zdravotníky v akutní lůžkové péči, neakutní lůžkové péči a ostatní nelůžkové péči.

Pro srovnání data o očkování proti chřipce:

Proti covidu se neočkuje ani v Německu

Nízká proočkovanost proti covidu je v Evropě mezi lékařským personálem spíše pravidlem než výjimkou. Například v Německu, kde je proti sezonní chřipce očkována většina zdravotníků, je pokrytí u covidu výrazně nižší. V sezoně 2024/25 se nechalo očkovat proti covidu-19 pouze šestnáct procent zaměstnanců nemocnic. V předchozí sezoně 2023/24 to bylo devatenáct procent.

Nejčastěji se v Německu nechal očkovat lékařský personál – míra proočkovanosti lékařů a lékařek dosahovala 26,5 procenta. Ošetřovatelský personál byl výrazně níže s pouhými 13,5 procenta. Pro srovnání u chřipky se v Německu během stejné sezony nechalo očkovat 56 procent nemocničního personálu, u lékařů dosahovala míra proočkovanosti proti chřipce 80,8 procenta, u ošetřovatelů 46,1 procenta.

Proč se zdravotníci neočkují?

Důvody zdravotnického personálu, proč se očkovat, nebo ne, zkoumala celá řada studií, které vznikaly v různých zemích světa. Mezi nejčastější důvody odmítání patřily obavy o bezpečnost a rychlost vývoje a také nízko vnímané riziko této choroby.

Řada také odmítala vakcínu kvůli tomu, že vnímají nedostatek informací o těchto konkrétních vakcínách. Zdůrazňují přitom, že jde hlavně o informace cílené přímo na zdravotníky, které se věnují právě specifikům těchto profesí, jako je vysoké a časté vystavení infekčním pacientům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zatmění Slunce přinese „býčí rohy“ a dva soumraky. Jak se připravit?

Výjimečný souběh dvou zajímavých astronomických událostí se odehraje na obloze ve středu večer. Nejprve oblohu ztemní zatmění Slunce, jen aby ji poté rozzářily Slzy svatého Vavřince, neboli meteorický roj Perseidů. Přinášíme užitečné rady a informace.
před 4 hhodinami

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 6 hhodinami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 7 hhodinami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 9 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 21 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
včera v 14:37

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
včera v 12:18

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.