Proti covidu není očkovaná většina lékařů a téměř všechny sestry, vyplývá z dat

Během poslední sezony respiračních nemocí se nedalo v Česku očkovat aktuální vakcínou proti nemoci covid-19 asi 91 procent lékařů a přes 98 procent zdravotních sester.

Na konci dubna zveřejnil Ústav zdravotních informací (ÚZIS) poprvé údaje o tom, kolik lékařů, zdravotních sester a dalších zdravotních pracovníků je očkovaných proti chřipce. Výsledky ukázaly, že většina lékařů a drtivá většina sester proti této nemoci vakcinována není. Vědecká redakce České televize od ÚZISu nyní získala poprvé také další data o očkování zdravotních pracovníků, tentokrát proti nemoci covid-19.

Výsledky získané z dat českého zdravotnického systému ukazují, že proočkovanost proti této chorobě způsobené virem SARS-CoV-2 je ještě výrazně nižší, než je tomu u chřipky. Covid je sezonní nemoc, podle doporučení oficiálních lékařských autorit by se měli zranitelní lidé očkovat pravidelně před každou sezonou respiračních onemocnění.

Podívejte se, jaká je realita pro poslední respirační sezonu:

Detaily ukazují nejvíc a nejméně proočkované skupiny

Průměrná proočkovanost lékařů je 9,2 procenta, sester 1,8 procenta a nelékařských zdravotnických pracovníků 1,5 procenta. Ve všech kategoriích je tedy nižší než u chřipky. Podobně jako u ní je největší podíl očkovaných mezi lékaři, zatímco sestry a ostatní profese mají míru proočkovanosti přibližně podobnou, rozdíly jsou v řádu statistické chyby.

Podobně jako u chřipky jsou nejvíc proočkované seniorní skupiny zdravotníků, zatímco u těch mladších nemá aktuální vakcínu téměř nikdo.

Na rozdíl od chřipky nejsou u covidu velké rozdíly mezi zdravotníky v akutní lůžkové péči, neakutní lůžkové péči a ostatní nelůžkové péči.

Pro srovnání data o očkování proti chřipce:

Proti covidu se neočkuje ani v Německu

Nízká proočkovanost proti covidu je v Evropě mezi lékařským personálem spíše pravidlem než výjimkou. Například v Německu, kde je proti sezonní chřipce očkována většina zdravotníků, je pokrytí u covidu výrazně nižší. V sezoně 2024/25 se nechalo očkovat proti covidu-19 pouze šestnáct procent zaměstnanců nemocnic. V předchozí sezoně 2023/24 to bylo devatenáct procent.

Nejčastěji se v Německu nechal očkovat lékařský personál – míra proočkovanosti lékařů a lékařek dosahovala 26,5 procenta. Ošetřovatelský personál byl výrazně níže s pouhými 13,5 procenta. Pro srovnání u chřipky se v Německu během stejné sezony nechalo očkovat 56 procent nemocničního personálu, u lékařů dosahovala míra proočkovanosti proti chřipce 80,8 procenta, u ošetřovatelů 46,1 procenta.

Proč se zdravotníci neočkují?

Důvody zdravotnického personálu, proč se očkovat, nebo ne, zkoumala celá řada studií, které vznikaly v různých zemích světa. Mezi nejčastější důvody odmítání patřily obavy o bezpečnost a rychlost vývoje a také nízko vnímané riziko této choroby.

Řada také odmítala vakcínu kvůli tomu, že vnímají nedostatek informací o těchto konkrétních vakcínách. Zdůrazňují přitom, že jde hlavně o informace cílené přímo na zdravotníky, které se věnují právě specifikům těchto profesí, jako je vysoké a časté vystavení infekčním pacientům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 16 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 18 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 20 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 22 hhodinami
Načítání...