Lidí nad osmdesát let bude v roce 2050 v Česku přes 900 tisíc, z toho třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo pobytová zařízení. Vychází to z predikce na úrovni krajů i okresů, kterou zpracovala ministerstva práce a zdravotnictví. Informace o tom, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou nyní kraje, pod které tyto kompetence spadají.
Počet lidí ve věku nad osmdesát let se podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška už v příštích zhruba patnácti letech více než zdvojnásobí. „Ta populace bude minimálně stejně nemocná jako ta stávající,“ řekl na pondělní tiskové konferenci.
Už v současné době jde o lidi v penzi, jejichž zdravotní stav tak prevence většinou nedokáže příliš zlepšit.
Jak budou sociální služby zvládat nápor klientů?
„Od osmdesátého roku věku je často pro lidi v domácím prostředí a jejich blízké velmi těžké to zvládnout a přichází nápor na sociální služby,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V současné době podle dat žije v pobytových zařízeních sociální péče 98 tisíc lidí, v roce 2035 to má být 140 tisíc lidí.
„Klienti sociálních služeb jsou opravdu velmi nemocní,“ doplnil Dušek. Nejčastější jsou podle něj stavy po cévní mozkové příhodě nebo související s různými typy demence, jako je Alzheimerova choroba. Předloni mělo tuto konkrétní diagnózu asi osmdesát tisíc osob, v polovině století se očekává počet přesahující 250 tisíc.
Problém s nedostatkem personálu
Přestože lidí starších osmdesáti let výrazně přibývá už teď, kapacity pobytových sociálních služeb dál nerostou a naráží na personální strop. O zhruba 45 procent lidí se rodiny starají doma, ostatní jsou právě v pobytových zařízeních.
Na bezmála sto tisíc klientů nyní připadá vedle pečovatelek šest a půl tisíce všeobecných sester. Těch přitom není dost ani na geriatrických odděleních v nemocnicích, kde teď část pacientů zůstává i nad rámec akutní péče, když se nedaří sehnat místo v léčebnách.
„My bychom uživili i dvojnásobný počet lůžek, ale v současné době to naráží na kritický nedostatek nelékařského zdravotního personálu,“ popsal primář kliniky geriatrie a interní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Tomáš Richter.
Senioři začínají významněji čerpat péči v sociálních službách po pětasedmdesátém roce života. Do té doby ji potřebují jednotky procent lidí. Po osmdesátém roce jde už o čtrnáct procent osob. O pět let později potřebuje nějakou formu péče už skoro každý třetí senior. Po devadesátých narozeninách se bez ní neobejdou dva ze tří lidí.
Cena za hodinu jednotlivých asistentských služeb je dána vyhláškou, klienti za ni obvykle zaplatí 165 korun za hodinu. Čekací doba se liší, lhůty se ve čtyřech oslovených krajských městech pohybovaly od několika dnů v Ústí nad Labem po několik měsíců – například v Praze.
Vysoký zájem je také o osobní asistenty, tuto službu využívá přes 95 tisíc lidí. „Od začátku roku evidujeme 250 zájemců o naši službu osobní asistence, odmítli jsme z kapacitních důvodů okolo osmdesáti klientů, to znamená, že za rok máme zhruba sto odmítnutých zájemců,“ informovala výkonná ředitelka Komunitního centra Petrklíč Veronika Dolejšová.
Podobná je situace i v odlehčovacích službách, ve kterých senioři přechodnou dobu bydlí. Například pokud jejich příbuzní odjedou na dovolenou. V případě té letní je nutné tady místo zarezervovat už v zimě.
Jurečka: Lidé v domácí péči jsou pro stát levnější
Péče, na které se podílí ve větší míře rodiny nemocných, je podle Jurečky pro stát levnější. „U naprosté většiny těchto klientů budeme chtít, aby byla především v tom domácím prostředí, v domácí ošetřovatelské péči s podporou terénních služeb a ambulantních odlehčovacích služeb. Ale také víme, že budeme muset vybudovat v řádech desítek tisíc i zázemí, které budou poskytovat pobytové služby,“ sdělil ministr.
„Čím víc posílíme komunitní péči, tak tím větší šanci máme na to, že to dokážeme vybrat s nějakými rozumnými náklady,“ dodal Dušek.
Už v současné době tvoří dlouhodobá péče 83 procent nákladů na sociální služby, v roce 2024 činily zhruba 52 miliard korun. V roce 2050 to bude přes 83 miliard korun. Pobytové služby čerpá asi 92 tisíc lidí ve věku nad 65 let, terénní služby dalších více než 89 tisíc. Do roku 2035 přibude pobytovým službám dalších téměř 37 tisíc potenciálních klientů, terénním skoro 33 tisíc. Mezi roky 2035 a 2050 to bude o dalších více než 23 tisíc navíc v obou typech služeb.
Za velký problém považují ministerstva práce a zdravotnictví personál, který se do budoucna bude o klienty v sociálních službách a pacienty ve zdravotnictví starat. Podle Jurečky bude ještě příštích zhruba deset až dvanáct let přibývat dětí, které směřují na střední školy. „Příští týden budu apelovat na kraje, kolik budeme potřebovat středních škol, které budou vzdělávat zdravotní sestry,“ řekl ministr.
Kraje budou mít podle Jurečky díky datům a predikcím možnost naplánovat služby tak, aby byly pro jejich obyvatele co nejvhodnější. „Jsou tu kraje, které před sebou budou mít opravdu velkou výzvu, jako je třeba Hlavní město Praha nebo Středočeský kraj,“ dodal.
„Někteří nebudou nadále pracovat za těch podmínek, i finančních, v sociálních službách, jako jsme byli zvyklí doposud. A je potřeba, bych řekl, přitlačit na ten rozpočet,“ míní poslanec Aleš Juchelka (ANO).
Z prezentací vyplývá, že například ve Středočeském kraji je v současné době asi 25 tisíc klientů těchto sociálních služeb. Do roku 2035 jich přibude na zhruba 38 tisíc a do roku 2050 na téměř 50 tisíc. V Moravskoslezském kraji bude nárůst ze zhruba 20 tisíc na přibližně 38 tisíc v roce 2050. Nejčastější je nárůst kolem 5100 klientů v kraji.
