Domácí péče

Více než pětina pacientů podle České internistické společnosti (ČIS) leží na nemocničních lůžkách, zejména na interních odděleních, zbytečně. Ačkoli by měli být doma nebo v léčebnách dlouhodobě nemocných (LDN), zůstávají v nemocnici i po vyléčení akutních potíží. Podle ministerstva zdravotnictví je nutná těsnější spolupráce zdravotnických zařízení a sociálních služeb v rámci jednotlivých regionů. Resort nyní realizuje projekt, který tyto kapacity mapuje.

Cévní mozková příhoda postihne v Česku každoročně zhruba 25 tisíc lidí. Třetina z nich si odnese trvalé následky. Zatímco akutní péče v nemocnicích patří ke světové špičce, následná rehabilitace často naráží na nedostatek informací, koordinace i sdílení zkušeností. Pomoci vrátit pacienty do běžného života se snaží například platforma Aktivně po mrtvici.

Lidí nad osmdesát let bude v roce 2050 v Česku přes 900 tisíc, z toho třetina bude potřebovat intenzivní sociální služby nebo pobytová zařízení. Vychází to z predikce na úrovni krajů i okresů, kterou zpracovala ministerstva práce a zdravotnictví. Informace o tom, jaké kapacity sociálních služeb je potřeba do roku 2035 naplánovat, dostanou nyní kraje, pod které tyto kompetence spadají.

Do roku 2050 bude každých deset let přibývat v Česku pacientů s demencí o dvě třetiny. V polovině století jich bude už téměř 266 tisíc. Informace zazněly tento týden na semináři ve sněmovně. Předloni mělo přitom diagnózu Alzheimerovy demence, při níž jsou často pacienti odkázaní na péči okolí, jen přibližně 80 tisíc lidí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí ocenilo lidi, kteří neformálně pečují o nemocné. Je jich zhruba tři sta tisíc, asi polovinu tvoří blízcí chorých. První cenu získala Lucie Ovsenáková, která se stará o manžela s amyotrofickou laterální sklerózou. „Byla bych vděčná, kdyby pečující měli postavení pracujících,“ sdělila. O jeho posílení usiluje Fórum rodinné politiky, potřebu změny vidí i ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Tři sta tisíc lidí v Česku podřizuje svůj život členu rodiny, který by se kvůli nemoci o sebe sám nepostaral. Jde o domácí pečující, kteří se o blízké většinou starají bez nároku na odměnu i odborné průpravy. Podle lékaře Ferdinanda Poláka se objevily případy, kdy se pacienti museli vrátit do nemocnice, protože se o ně daný člověk již nemohl starat. „Byl nevyspalý, unavený, sám téměř zkolaboval. Pokud nic neuděláme se systémem, tak se to bude opakovat,“ varoval. I proto lékaři pomáhají rodinám zvládnout péči doma. Mnohé ale o pomoci neví. Odlehčit jim chce nová kampaň organizace Dech života s názvem Nestíhám žít, pečuji 24/7.

Od 1. ledna začaly platit některé změny, které mají pomoct rodinám s vážně nemocným člověkem. Jeden příběh za všechny je rodina Ovsenákových. Život jim úplně změnila diagnóza ALS.

Pacienti po operacích, nemocné děti i senioři potřebují péči hlavně doma. Terénní pracovníci jim pomáhají například s měřením tlaku nebo podávají léky. Zájem o asistenci a terénní zdravotnické služby roste i o svátcích. Jenže na některých místech je takových možností málo. Organizace proto hledají další pomocníky.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnosti matky a duly, které dostaly šestiměsíční tresty vězení s podmínečným odkladem na jeden rok kvůli plánovanému domácímu porodu s tragickým koncem. Dítě zemřelo. Soud v nálezu zdůraznil, že domácí porody jsou v Česku legální alternativou k porodnicím, což ale nevylučuje trestní odpovědnost aktérek, pokud porod skončí tragicky. Záleží na okolnostech. V případu, kterým se ÚS zabýval, rodička podle nálezu věděla o rizicích a dula překročila své kompetence.

S létem a odjezdy rodin na dovolenou narůstá mimořádný zájem o domácí péči. Zdravotní sestry jezdí k seniorům, vážně nemocným i dětem. V některých regionech je ale služba stále nedostupná, chybí personál i peníze. Jednání o navýšení úhrad zatím dohodu nepřineslo.

Projekt „Zůstat spolu doma“ testuje novou sociální službu, při níž zůstávají pečovatelé u seniorů a nemocných v domácím prostředí i přes noc. Tato možnost by nabídla alespoň krátkodobé odlehčení pečujícím osobám, které se nepřetržitě starají o své blízké.

Nikol Steblová loni na podzim řídila vůz, který na nechráněném přejezdu u Třince smetl vlak. Její dvanáctiletý bratr zemřel, jednadvacetiletá žena přežila – s vážným poraněním mozku. Díky zdravotníkům i rodině, která si ji vzala do domácí péče, dnes znovu chodí a vrací se do běžného života.

U lékařů se začaly projevovat změny v hrazení zdravotní péče pojišťovnami. Ty od začátku roku proplácejí třeba kvalitnější zubní náhrady a korunky. Rozšiřuje se také rozsah nepovinného očkování, které mají lidé plně hrazené. Umožnila to novela zákona. Úprava se má vyrovnat s moderními postupy v péči o pacienty a více je zpřístupnit.

Domácí péče o nemocné je na hraně svých možností. Společnostem, které ji poskytují, dramaticky ubyly zdravotní sestry. Často totiž zaměstnávají na částečný úvazek ty, které běžně pracují i v nemocnici. Teď buď nemají čas, nebo je nemocnice vůbec neuvolní.

Padla poslední klapka filmu, který se inspiruje dramatickým životem Václava Havla. Režisér Slávek Horák ho natočil podle vlastního scénáře. Snímek zachycuje události od roku 1968 až k přelomové sametové revoluci nebo Havlův vztah s manželkou Olgou.

Zdravotní sestry z Charity ČR, které pracují v domácí péči, obvázaly kmeny stromů u budovy ministerstva zdravotnictví v Praze červenými mašlemi. Ty mají symbolizovat barvu charity i barvu krve, zdraví a srdce. Sestry se snaží upozornit na své nízké platy. Od pojišťovny nyní dostávají zhruba 150 korun za hodinu hrubého, což považují za nedostatečné ohodnocení své náročné práce. Ministerstvo zdravotnictví i Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) ale uvádějí, že úhrady pojišťoven na domácí péči se výrazně zvýšily.

Od prvního dubna se vážně nemocným a lidem po úrazech zvyšuje příspěvek na péči, těm v nejtěžším stavu až o šest tisíc měsíčně. Peníze mohou využít i jejich blízcí, aby se o ně alespoň zčásti mohli starat doma. Zdravotních sester, které za pacienty docházejí, totiž není mnoho.

Každý pátý obyvatel Česka se stará o svého blízkého. Význam takzvané neformální péče o lidi, kteří se bez pomoci neobejdou, roste se stárnutím populace. O tom, jak podpořit ty, kteří kvůli péči o příbuzné odcházejí z práce, v úterý jednali účastníci konference v Senátu.