Počet pacientů léčených se syfilidou v pražské Všeobecné fakultní nemocnici (VFN) se mezi roky 2013 a 2022 zdvojnásobil, u kapavky narostl 1,5násobně. Lidé se podle odborníků méně bojí sexuálně přenosných nemocí, vliv na nárůst nakažených mají i drogy, alkohol, sexuální experimentování, anonymita, ale také seznamovací aplikace či letní sezona. Podle průzkumu nemají například z nákazy virem HIV obavy více než tři čtvrtiny respondentů.
I kvůli létu a absenci ochrany přibývá pohlavních nemocí
„Více než polovina lidí uvedla, že nepoužila kondom při mimomanželském sexuálním styku, který měli v posledním roce,“ citoval z nedávného průzkumu CzechSex primář Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (1. LF UK) a VFN Libor Zámečník. Dalších skoro patnáct procent podle něj nechtělo na otázku odpovídat.
V létě mají podle lékařů mladí lidé více kontaktů na dovolených nebo hudebních festivalech. „Roli v šíření pohlavně přenosných nemocí hraje i roční období. Sluneční záření stimuluje produkci serotoninu, který může zvyšovat libido, slunce dodává tělu vitamin D a ten hraje důležitou roli v produkci pohlavních hormonů testosteronu a estrogenu,“ vysvětlil Zámečník.
Neléčené nemoci mohou způsobit trvalé následky
Lékaři mají povinnost do celostátních statistik hlásit syfilis, kapavku, HIV a AIDS, virové hepatitidy a takzvaný měkký vřed typický v tropické Africe, Americe a Asii. Počty nákaz HIV v posledních letech v Česku stagnují. O dalších pohlavně přenosných nemocech šířených kvasinkami, zákožkou svrabovou, vší muňkou nebo genitálních bradavicích či oparech souhrnné informace dostupné nejsou.
„Typickými příznaky, se kterými pacienti přicházejí, jsou spontánní výtok z močové trubice či vaginy, pálení nebo řezání při močení, bolesti v podbřišku, v genitálu, hnisající vřídky či jiné výrůstky a změny na kůži, vyrážky či zvětšení mízních uzlin,“ popsal Roman Trýzna z Dermatovenerologického ústavu 1. LF UK a VFN. Souviset se sexuálními praktikami podle něj ale může i bolest či škrábání v krku, svědění nebo pálení v konečníku nebo zánět oka.
Po každém rizikovém nechráněném styku je podle lékařů vhodnější vyhledat dermatovenerologické oddělení, odkládání může příznaky zhoršit. Nemoci se léčí nejčastěji antibiotiky nebo léky proti virům, parazitům nebo mykóze. Neléčené pak mohou způsobit i trvalé následky, například ve formě hlubokých zánětů pánve či prostaty, postižení kloubů, ale i ohrožení ledvin nebo imunitního systému.
