Podle lékařů lidé často řeší na urgentních příjmech i problémy, jako je rýma nebo zvýšená teplota. Personál je kvůli tomu mnohdy přetížený a čekací doby delší. Podle některých zdravotníků by pomohly vyšší poplatky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) o takovém řešení neuvažuje, chce ale zavést pohotovosti ve všech nemocnicích s urgentním příjmem. Jenže už nyní je problém pohotovosti mnohdy obsadit.
Urgentní příjmy a pohotovosti zatěžují banality, zdravotníci navrhují vyšší poplatky, Válek má jiný plán
Události: Přetížené urgentní příjmy a pohotovosti (zdroj: ČT24)
Zhruba od čtvrtiny pacientů se zdravotníci dozvědí, že jsou zřejmě jen nachlazení nebo je už řadu týdnů bolí záda. Jenže takové případy na urgentní příjmy nepatří. „Je to určitá zátěž pro lékaře, bojujeme se stále zvyšujícími se počty pacientů, prodlužuje se čekací doba, kterou potom i ti samotní pacienti velice špatně snáší,“ vysvětluje primář oddělení Společného příjmu interně nemocných Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Krupička.
Podobné zkušenosti mají i další nemocnice. Nejčastěji uvádějí, že zhruba pětina pacientů přichází na jejich urgentní příjem s běžnými neakutními potížemi. Třeba v Karlových Varech nebo Olomouci je to dokonce třetina. V Liberci bezmála polovina.
Na urgentním příjmu pražské motolské nemocnice přijmou denně v průměru 250 pacientů, zhruba polovina těchto případů by ale šla řešit u praktických lékařů. „Opravdu je něco jiného, když někoho přivezou po dopravní nehodě a když někdo přijde s teplotou. Spousta lidí tohle nedovede pochopit,“ říká primář jejího oddělení urgentního příjmu Jiří Karásek.
„Viděli jsme někdy až komické scénky, kdy lidé, aby se dostali dopředu a předběhli, filmovali různé kolapsy, ono to bylo vidět na kamerách v hale, jak se způsobně sesouvali tak, aby se jim hlavně nic nestalo,“ dodal Karásek.
Přitlačit na peněženku, navrhují lékaři. Válek to neplánuje
Podle některých lékařů by pomohly poplatky. Na urgentech se neplatí, ošetření na pohotovosti vyjde na 90 korun. „Regulační poplatek je jeden ze způsobů, jak omezit tuhle péči, která je nadbytečná, nevyžádaná,“ myslí si Karásek.
„Spoluúčast pacienta do budoucna je možná určitě. Ale hlavně by důsledně měla fungovat primární péče, aby se tam pacienti mohli objevit a nemuseli chodit sem k nám nemocnice,“ souhlasí náměstek léčebné a preventivní péče ve Fakultní nemocnici Brno Petr Benda.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) teď o nových poplatcích neuvažuje. Situaci chce řešit povinným zavedením pohotovostí v nemocnicích s urgentním příjmem.
„Sestra, která dělá třídění, rozhodne o tom, jestli je pacient v ohrožení života a jde na urgentní příjem, nebo je to pacient, kterého týden bolí záda a teď se rozhodl v sobotu večer po pracovní době, že zajde k lékaři, a jde na pohotovost,“ říká.
Chybí pracovníci
S obsazováním služeb na pohotovostech je přitom už teď na mnoha místech problém. Praktici je často sloužit nechtějí. Novela, kterou resort chystá, to podle pojišťoven nevyřeší, jen přenese zodpovědnost z krajů na ně.
Spojování urgentních příjmů s lékařskou pohotovostní službou (LPS) je podle praktických lékařů správný krok a počítají s tím, že k tomu dojde i v dalších regionech.
„Přijde pacient s bolestí na hrudi, na LPS dost často není ani EKG, ale i když tam je, tak dneska na základě negativního EKG neumím vyloučit, že se nejedná o akutní koronární postižení a stejně potřebuji udělat nějaká další laboratorní vyšetření a pacienta posílám do nemocnice,“ vítá plán předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Lékařská komora se ale obává, že přesun pohotovostí výhradně do nemocnic zatíží záchranáře, protože se pacientům nebude chtít dojíždět. Přitom už teď si lidé často volají sanitku k neakutním potížím. V některých krajích je to každý druhý případ.
„Ve chvíli, kdy všechny posádky záchranné služby jezdí po kraji kvůli teplotám, bolestem zad a týden starým obtížím, tak se může stát, že pak nebude posádka na místě, kde došlo k zástavě oběhu, těžkému zranění,“ říká prezident Asociace Zdravotních záchranných služeb Marek Slabý.
Záchranáři ale zároveň upozorňují na to, že třeba u starších nebo dlouhodobě vážně nemocných lidí může i menší potíž – typu nachlazení – znamenat ohrožení života. A v takových případech je pak vytočení čísla 155 správný krok.