Urgentní příjmy a pohotovosti zatěžují banality, zdravotníci navrhují vyšší poplatky, Válek má jiný plán

Nahrávám video

Podle lékařů lidé často řeší na urgentních příjmech i problémy, jako je rýma nebo zvýšená teplota. Personál je kvůli tomu mnohdy přetížený a čekací doby delší. Podle některých zdravotníků by pomohly vyšší poplatky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) o takovém řešení neuvažuje, chce ale zavést pohotovosti ve všech nemocnicích s urgentním příjmem. Jenže už nyní je problém pohotovosti mnohdy obsadit.

Zhruba od čtvrtiny pacientů se zdravotníci dozvědí, že jsou zřejmě jen nachlazení nebo je už řadu týdnů bolí záda. Jenže takové případy na urgentní příjmy nepatří. „Je to určitá zátěž pro lékaře, bojujeme se stále zvyšujícími se počty pacientů, prodlužuje se čekací doba, kterou potom i ti samotní pacienti velice špatně snáší,“ vysvětluje primář oddělení Společného příjmu interně nemocných Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Krupička.

Podobné zkušenosti mají i další nemocnice. Nejčastěji uvádějí, že zhruba pětina pacientů přichází na jejich urgentní příjem s běžnými neakutními potížemi. Třeba v Karlových Varech nebo Olomouci je to dokonce třetina. V Liberci bezmála polovina.

Na urgentním příjmu pražské motolské nemocnice přijmou denně v průměru 250 pacientů, zhruba polovina těchto případů by ale šla řešit u praktických lékařů. „Opravdu je něco jiného, když někoho přivezou po dopravní nehodě a když někdo přijde s teplotou. Spousta lidí tohle nedovede pochopit,“ říká primář jejího oddělení urgentního příjmu Jiří Karásek.

„Viděli jsme někdy až komické scénky, kdy lidé, aby se dostali dopředu a předběhli, filmovali různé kolapsy, ono to bylo vidět na kamerách v hale, jak se způsobně sesouvali tak, aby se jim hlavně nic nestalo,“ dodal Karásek.

Přitlačit na peněženku, navrhují lékaři. Válek to neplánuje

Podle některých lékařů by pomohly poplatky. Na urgentech se neplatí, ošetření na pohotovosti vyjde na 90 korun. „Regulační poplatek je jeden ze způsobů, jak omezit tuhle péči, která je nadbytečná, nevyžádaná,“ myslí si Karásek.

„Spoluúčast pacienta do budoucna je možná určitě. Ale hlavně by důsledně měla fungovat primární péče, aby se tam pacienti mohli objevit a nemuseli chodit sem k nám nemocnice,“ souhlasí náměstek léčebné a preventivní péče ve Fakultní nemocnici Brno Petr Benda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) teď o nových poplatcích neuvažuje. Situaci chce řešit povinným zavedením pohotovostí v nemocnicích s urgentním příjmem.

„Sestra, která dělá třídění, rozhodne o tom, jestli je pacient v ohrožení života a jde na urgentní příjem, nebo je to pacient, kterého týden bolí záda a teď se rozhodl v sobotu večer po pracovní době, že zajde k lékaři, a jde na pohotovost,“ říká.

Chybí pracovníci

S obsazováním služeb na pohotovostech je přitom už teď na mnoha místech problém. Praktici je často sloužit nechtějí. Novela, kterou resort chystá, to podle pojišťoven nevyřeší, jen přenese zodpovědnost z krajů na ně.

Spojování urgentních příjmů s lékařskou pohotovostní službou (LPS) je podle praktických lékařů správný krok a počítají s tím, že k tomu dojde i v dalších regionech.

„Přijde pacient s bolestí na hrudi, na LPS dost často není ani EKG, ale i když tam je, tak dneska na základě negativního EKG neumím vyloučit, že se nejedná o akutní koronární postižení a stejně potřebuji udělat nějaká další laboratorní vyšetření a pacienta posílám do nemocnice,“ vítá plán předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Lékařská komora se ale obává, že přesun pohotovostí výhradně do nemocnic zatíží záchranáře, protože se pacientům nebude chtít dojíždět. Přitom už teď si lidé často volají sanitku k neakutním potížím. V některých krajích je to každý druhý případ.

„Ve chvíli, kdy všechny posádky záchranné služby jezdí po kraji kvůli teplotám, bolestem zad a týden starým obtížím, tak se může stát, že pak nebude posádka na místě, kde došlo k zástavě oběhu, těžkému zranění,“ říká prezident Asociace Zdravotních záchranných služeb Marek Slabý.

Záchranáři ale zároveň upozorňují na to, že třeba u starších nebo dlouhodobě vážně nemocných lidí může i menší potíž – typu nachlazení – znamenat ohrožení života. A v takových případech je pak vytočení čísla 155 správný krok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Banky v září poskytly hypotéky za 35,4 miliardy korun, o tři procenta meziměsíčně více

Banky a stavební spořitelny poskytly v září hypoteční úvěry za 35,4 miliardy korun. Ve srovnání s loňským zářím to znamená pokles o šest procent, proti srpnu se objem hypoték zvýšil o tři procenta. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně stouply o pět procent na 28 miliard korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 5,1 procenta ze srpnových pěti procent. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 1 hhodinou

Sněmovna bude znovu schvalovat pravidla zaměstnávání úředníků státu, která vetoval Pavel

Sněmovna bude znovu schvalovat nové podmínky zaměstnávání státních úředníků. Očekává se, že koaliční většinou zřejmě přehlasuje veto prezidenta Petra Pavla. Ten se obdobně jako opozice obává zejména „politizace státní správy“. Hlava státu vrátila poslancům k opětovnému posouzení také doprovodnou novelu, která má mimo jiné zrušit pravomoci prezidenta k vedoucím stálých misí u mezinárodních organizací. Rovněž tuto předlohu vládní tábor s největší pravděpodobností potvrdí.
před 3 hhodinami

V Hradci Králové povládne trojkoalice v čele s HDK a TOP 09, řeší se přistoupení ODS

V Hradci Králové povládne trojkoalice ve volbách vítězné koalice Hradeckého demokratického klubu (HDK) a TOP 09 s koalicí Pirátů a Starostů a sdružením Změna pro Hradec, Zelení a KDU-ČSL. Kandidátkou trojkoalice na primátorku bude dosavadní primátorka Pavlína Springerová (HDK). Strany ještě budou řešit, zda se čtvrtým členem koalice stane ODS, uvedli představitelé HDK a TOP 09. Tři strany mají v sedmatřicetičlenném zastupitelstvu 20 mandátů, s ODS by koalice měla 24 křesel.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

U Přerova se zastavil provoz vlaků kvůli možnému poškození trakčního vedení

Na železničním koridoru u Přerova byl kvůli možnému poškození trakčního vedení zhruba tři čtvrtě hodiny zastaven provoz. Stav trolejí prověřovali technici Správy železnic. Kolem 21:45 byl obnoven provoz po jedné koleji a o půl hodiny později už omezení skončilo. Informoval o tom mluvčí správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna podpořila mimořádnou daň na rafinerie

Poslanci v úvodním kole podpořili zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu asi 5,5 miliardy korun. Do závěrečného kola schvalování sněmovna poslala také pravidla pro fungování trhu během mimořádných situací.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNa jihu Čech vznikla třetí nejvýkonnější solární elektrárna v zemi, panely se natáčí za sluncem

Na jihu Čech vyrostla nová fotovoltaika na ploše zhruba padesáti hektarů s výkonem téměř 37 megawattů. Dokáže natáčet panely za sluncem, díky tomu je výkonnější. Aktuálně je to třetí největší park v Česku, který bude dodávat konkrétní firmě, v tomto případě působící v autoprůmyslu. Zajistit to má stabilitu cen i dodávek. Komplikovaná výstavba může podle Solární asociace za to, že podobné projekty jsou vzácné. Největší park stojí od roku 2010 v Ralsku. Letos přibyly ty na druhém a třetím místě a několik dalších projektů je ve výstavbě.
před 10 hhodinami

Ve volbách letos uspělo více mladých

V letošních komunálních volbách oproti předchozímu hlasování narostl počet úspěšných osmnáctiletých kandidátů. Celkem je nových zastupitelů přes 61 tisíc. Voliči dali důvěru hned 26 nejmladším uchazečům.
před 11 hhodinami

VideoObchodních řetězců v Česku se francouzský kyberútok nedotkl, krizové plány však mají

Kybernetický útok na francouzské supermarkety řeší tamní vláda, obchodů v tuzemsku se incident netýkal. Velké řetězce nicméně situaci sledují. Konkrétní být z bezpečnostních důvodů nechtějí. Krizové scénáře třeba pro případ výpadku proudu mají. V Česku čelily kybernetickým útokům v uplynulých letech státní instituce, samospráva i firmy. Loni v červenci jeden z nich ochromil například nymburskou nemocnici. Podle expertů, které ČT oslovila, jsou podobné útoky obvykle kombinací nedůslednosti a zastaralé technologie.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.