Urgentní příjmy a pohotovosti zatěžují banality, zdravotníci navrhují vyšší poplatky, Válek má jiný plán

7 minut
Události: Přetížené urgentní příjmy a pohotovosti
Zdroj: ČT24

Podle lékařů lidé často řeší na urgentních příjmech i problémy, jako je rýma nebo zvýšená teplota. Personál je kvůli tomu mnohdy přetížený a čekací doby delší. Podle některých zdravotníků by pomohly vyšší poplatky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) o takovém řešení neuvažuje, chce ale zavést pohotovosti ve všech nemocnicích s urgentním příjmem. Jenže už nyní je problém pohotovosti mnohdy obsadit.

Zhruba od čtvrtiny pacientů se zdravotníci dozvědí, že jsou zřejmě jen nachlazení nebo je už řadu týdnů bolí záda. Jenže takové případy na urgentní příjmy nepatří. „Je to určitá zátěž pro lékaře, bojujeme se stále zvyšujícími se počty pacientů, prodlužuje se čekací doba, kterou potom i ti samotní pacienti velice špatně snáší,“ vysvětluje primář oddělení Společného příjmu interně nemocných Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Krupička.

Podobné zkušenosti mají i další nemocnice. Nejčastěji uvádějí, že zhruba pětina pacientů přichází na jejich urgentní příjem s běžnými neakutními potížemi. Třeba v Karlových Varech nebo Olomouci je to dokonce třetina. V Liberci bezmála polovina.

Na urgentním příjmu pražské motolské nemocnice přijmou denně v průměru 250 pacientů, zhruba polovina těchto případů by ale šla řešit u praktických lékařů. „Opravdu je něco jiného, když někoho přivezou po dopravní nehodě a když někdo přijde s teplotou. Spousta lidí tohle nedovede pochopit,“ říká primář jejího oddělení urgentního příjmu Jiří Karásek.

„Viděli jsme někdy až komické scénky, kdy lidé, aby se dostali dopředu a předběhli, filmovali různé kolapsy, ono to bylo vidět na kamerách v hale, jak se způsobně sesouvali tak, aby se jim hlavně nic nestalo,“ dodal Karásek.

Přitlačit na peněženku, navrhují lékaři. Válek to neplánuje

Podle některých lékařů by pomohly poplatky. Na urgentech se neplatí, ošetření na pohotovosti vyjde na 90 korun. „Regulační poplatek je jeden ze způsobů, jak omezit tuhle péči, která je nadbytečná, nevyžádaná,“ myslí si Karásek.

„Spoluúčast pacienta do budoucna je možná určitě. Ale hlavně by důsledně měla fungovat primární péče, aby se tam pacienti mohli objevit a nemuseli chodit sem k nám nemocnice,“ souhlasí náměstek léčebné a preventivní péče ve Fakultní nemocnici Brno Petr Benda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) teď o nových poplatcích neuvažuje. Situaci chce řešit povinným zavedením pohotovostí v nemocnicích s urgentním příjmem.

„Sestra, která dělá třídění, rozhodne o tom, jestli je pacient v ohrožení života a jde na urgentní příjem, nebo je to pacient, kterého týden bolí záda a teď se rozhodl v sobotu večer po pracovní době, že zajde k lékaři, a jde na pohotovost,“ říká.

Chybí pracovníci

S obsazováním služeb na pohotovostech je přitom už teď na mnoha místech problém. Praktici je často sloužit nechtějí. Novela, kterou resort chystá, to podle pojišťoven nevyřeší, jen přenese zodpovědnost z krajů na ně.

Spojování urgentních příjmů s lékařskou pohotovostní službou (LPS) je podle praktických lékařů správný krok a počítají s tím, že k tomu dojde i v dalších regionech.

„Přijde pacient s bolestí na hrudi, na LPS dost často není ani EKG, ale i když tam je, tak dneska na základě negativního EKG neumím vyloučit, že se nejedná o akutní koronární postižení a stejně potřebuji udělat nějaká další laboratorní vyšetření a pacienta posílám do nemocnice,“ vítá plán předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Lékařská komora se ale obává, že přesun pohotovostí výhradně do nemocnic zatíží záchranáře, protože se pacientům nebude chtít dojíždět. Přitom už teď si lidé často volají sanitku k neakutním potížím. V některých krajích je to každý druhý případ.

„Ve chvíli, kdy všechny posádky záchranné služby jezdí po kraji kvůli teplotám, bolestem zad a týden starým obtížím, tak se může stát, že pak nebude posádka na místě, kde došlo k zástavě oběhu, těžkému zranění,“ říká prezident Asociace Zdravotních záchranných služeb Marek Slabý.

Záchranáři ale zároveň upozorňují na to, že třeba u starších nebo dlouhodobě vážně nemocných lidí může i menší potíž – typu nachlazení – znamenat ohrožení života. A v takových případech je pak vytočení čísla 155 správný krok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Právníci považují Babišův způsob řešení střetu zájmů za přijatelný

Právníci považují řešení střetu zájmů, které ve čtvrtek představil majitel holdingu Agrofert Andrej Babiš (ANO), za přijatelné a vyhovující. Vyplývá to z vyjádření ústavních právníků Jana Kysely a Ondřeje Preusse, děkana brněnské právnické fakulty Martina Škopa, ústavního právníka z pražské Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha pro televizi Prima a Jana Kudrny z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK pro Českou televizi. Podstatné ale budou detaily, upozornil Škop.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Do vrcholové politiky se nevrátím, říká Nečas

Bývalý premiér a předseda ODS Petr Nečas se nehodlá vrátit do vrcholové politiky. Vyjádřil se tak v pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Nikdy neviděl politiku jako celoživotní profesi a navíc po jeho návratu prý není poptávka. Nečas se pozastavil také nad aktuálním odchodem jihočeského hejtmana Martina Kuby z ODS. Bývalému premiérovi nedává smysl, že Kuba oznámil svůj úmysl před kongresem strany, na kterém mohl případně uspět se svou vizí pro ODS. Občanská demokracie by se podle Nečase měla jasně vyprofilovat jako pravicová eurorealistická strana s ekonomickou kompetencí.
před 7 hhodinami

Důležité bude dodržení závazku, reaguje budoucí opozice na Babišův krok ohledně Agrofertu

Politici napříč politickým spektrem uvítali rozhodnutí předsedy ANO Andreje Babiše vzdát se holdingu Agrofert a vyřešit tak svůj střet zájmů. „Je dobře, že Babiš konečně představil nějaké řešení (...). Snad alespoň tentokrát dodrží, co veřejnosti slíbil,“ uvedl premiér v demisi Petr Fiala (ODS). Jeho koaliční partneři z končící vlády za klíčové považují naplnění Babišova závazku a jeho důslednou kontrolu. Předseda Motoristů Petr Macinka, jehož hnutí zasedne s ANO a SPD ve vládě, Babišův krok ocenil.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Babiš se rozhodl vzdát Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. Ve videu zveřejněném na sociálních sítích uvedl, že s firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prezident jmenuje Babiše premiérem 9. prosince

Prezident Petr Pavel jmenuje šéfa hnutí ANO Andreje Babiše premiérem v úterý 9. prosince. Ocenil, že dostál dohodě a veřejně oznámil způsob řešení svého střetu zájmů. Babiš ve čtvrtek večer oznámil, že se vzdá svého holdingu Agrofert. Nevrátí se mu ani po konci v politice. Firmu dostanou jeho potomci zpět, až zemře.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Neočekávám zásadně rozdílné postoje Pavla a vlády, řekl Macinka po schůzce na Hradě

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek na Pražském hradě přijal další tři kandidáty na ministry. Jako poslední za ním dorazil předseda Motoristů a nominant této strany na pozici šéfa diplomacie Petr Macinka, který schůzku označil za věcnou, korektní a seriózní. Dominantním tématem byla dle něj zahraniční politika. Předseda Motoristů sdělil, že neočekává zásadní rozdíly v zahraničně-politických postojích mezi vznikající vládou a hlavou státu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Pavel o Turkovi: Kompetenční žaloba by byla užitečná

Prezident Petr Pavel pokládá za málo pravděpodobné, že poslanec Motoristů Filip Turek se stane ministrem životního prostředí. Nakonec možná podle něj bude dobré, když v této věci dojde ke kompetenční žalobě, kterou pak Ústavní soud rozhodne. Motoristé podle svého předsedy Petra Macinky o kompetenční žalobě neuvažují, nominace do vlády se podle něj nemění.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud uložil Švachulovi z kauzy Stoka trest sedm let a osm měsíců vězení

Krajský soud v Brně schválil dohodu bývalého místostarosty brněnské části Brno-střed Jiřího Švachuly (dříve ANO), obžalovaného v korupční kauze Stoka. Švachula si v dohodě o vině a trestu vyjednal se státním zástupcem trest sedm let a osm měsíců vězení, také propadnutí části majetku za miliony korun, sdělil žalobce Petr Šereda. Další z obžalovaných podnikatel Lubomír Smolka a bývalý vedoucí technik správy Petr Kosmák dostali podmínku a peněžitý trest. Podnikateli Pavlu Ovčarčinovi soud uložil trest pět let vězení.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...