Urgentní příjmy a pohotovosti zatěžují banality, zdravotníci navrhují vyšší poplatky, Válek má jiný plán

7 minut
Události: Přetížené urgentní příjmy a pohotovosti
Zdroj: ČT24

Podle lékařů lidé často řeší na urgentních příjmech i problémy, jako je rýma nebo zvýšená teplota. Personál je kvůli tomu mnohdy přetížený a čekací doby delší. Podle některých zdravotníků by pomohly vyšší poplatky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) o takovém řešení neuvažuje, chce ale zavést pohotovosti ve všech nemocnicích s urgentním příjmem. Jenže už nyní je problém pohotovosti mnohdy obsadit.

Zhruba od čtvrtiny pacientů se zdravotníci dozvědí, že jsou zřejmě jen nachlazení nebo je už řadu týdnů bolí záda. Jenže takové případy na urgentní příjmy nepatří. „Je to určitá zátěž pro lékaře, bojujeme se stále zvyšujícími se počty pacientů, prodlužuje se čekací doba, kterou potom i ti samotní pacienti velice špatně snáší,“ vysvětluje primář oddělení Společného příjmu interně nemocných Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Krupička.

Podobné zkušenosti mají i další nemocnice. Nejčastěji uvádějí, že zhruba pětina pacientů přichází na jejich urgentní příjem s běžnými neakutními potížemi. Třeba v Karlových Varech nebo Olomouci je to dokonce třetina. V Liberci bezmála polovina.

Na urgentním příjmu pražské motolské nemocnice přijmou denně v průměru 250 pacientů, zhruba polovina těchto případů by ale šla řešit u praktických lékařů. „Opravdu je něco jiného, když někoho přivezou po dopravní nehodě a když někdo přijde s teplotou. Spousta lidí tohle nedovede pochopit,“ říká primář jejího oddělení urgentního příjmu Jiří Karásek.

„Viděli jsme někdy až komické scénky, kdy lidé, aby se dostali dopředu a předběhli, filmovali různé kolapsy, ono to bylo vidět na kamerách v hale, jak se způsobně sesouvali tak, aby se jim hlavně nic nestalo,“ dodal Karásek.

Přitlačit na peněženku, navrhují lékaři. Válek to neplánuje

Podle některých lékařů by pomohly poplatky. Na urgentech se neplatí, ošetření na pohotovosti vyjde na 90 korun. „Regulační poplatek je jeden ze způsobů, jak omezit tuhle péči, která je nadbytečná, nevyžádaná,“ myslí si Karásek.

„Spoluúčast pacienta do budoucna je možná určitě. Ale hlavně by důsledně měla fungovat primární péče, aby se tam pacienti mohli objevit a nemuseli chodit sem k nám nemocnice,“ souhlasí náměstek léčebné a preventivní péče ve Fakultní nemocnici Brno Petr Benda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) teď o nových poplatcích neuvažuje. Situaci chce řešit povinným zavedením pohotovostí v nemocnicích s urgentním příjmem.

„Sestra, která dělá třídění, rozhodne o tom, jestli je pacient v ohrožení života a jde na urgentní příjem, nebo je to pacient, kterého týden bolí záda a teď se rozhodl v sobotu večer po pracovní době, že zajde k lékaři, a jde na pohotovost,“ říká.

Chybí pracovníci

S obsazováním služeb na pohotovostech je přitom už teď na mnoha místech problém. Praktici je často sloužit nechtějí. Novela, kterou resort chystá, to podle pojišťoven nevyřeší, jen přenese zodpovědnost z krajů na ně.

Spojování urgentních příjmů s lékařskou pohotovostní službou (LPS) je podle praktických lékařů správný krok a počítají s tím, že k tomu dojde i v dalších regionech.

„Přijde pacient s bolestí na hrudi, na LPS dost často není ani EKG, ale i když tam je, tak dneska na základě negativního EKG neumím vyloučit, že se nejedná o akutní koronární postižení a stejně potřebuji udělat nějaká další laboratorní vyšetření a pacienta posílám do nemocnice,“ vítá plán předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Lékařská komora se ale obává, že přesun pohotovostí výhradně do nemocnic zatíží záchranáře, protože se pacientům nebude chtít dojíždět. Přitom už teď si lidé často volají sanitku k neakutním potížím. V některých krajích je to každý druhý případ.

„Ve chvíli, kdy všechny posádky záchranné služby jezdí po kraji kvůli teplotám, bolestem zad a týden starým obtížím, tak se může stát, že pak nebude posádka na místě, kde došlo k zástavě oběhu, těžkému zranění,“ říká prezident Asociace Zdravotních záchranných služeb Marek Slabý.

Záchranáři ale zároveň upozorňují na to, že třeba u starších nebo dlouhodobě vážně nemocných lidí může i menší potíž – typu nachlazení – znamenat ohrožení života. A v takových případech je pak vytočení čísla 155 správný krok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 6 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...