Urgentní příjmy a pohotovosti zatěžují banality, zdravotníci navrhují vyšší poplatky, Válek má jiný plán

Nahrávám video
Události: Přetížené urgentní příjmy a pohotovosti
Zdroj: ČT24

Podle lékařů lidé často řeší na urgentních příjmech i problémy, jako je rýma nebo zvýšená teplota. Personál je kvůli tomu mnohdy přetížený a čekací doby delší. Podle některých zdravotníků by pomohly vyšší poplatky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) o takovém řešení neuvažuje, chce ale zavést pohotovosti ve všech nemocnicích s urgentním příjmem. Jenže už nyní je problém pohotovosti mnohdy obsadit.

Zhruba od čtvrtiny pacientů se zdravotníci dozvědí, že jsou zřejmě jen nachlazení nebo je už řadu týdnů bolí záda. Jenže takové případy na urgentní příjmy nepatří. „Je to určitá zátěž pro lékaře, bojujeme se stále zvyšujícími se počty pacientů, prodlužuje se čekací doba, kterou potom i ti samotní pacienti velice špatně snáší,“ vysvětluje primář oddělení Společného příjmu interně nemocných Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jan Krupička.

Podobné zkušenosti mají i další nemocnice. Nejčastěji uvádějí, že zhruba pětina pacientů přichází na jejich urgentní příjem s běžnými neakutními potížemi. Třeba v Karlových Varech nebo Olomouci je to dokonce třetina. V Liberci bezmála polovina.

Na urgentním příjmu pražské motolské nemocnice přijmou denně v průměru 250 pacientů, zhruba polovina těchto případů by ale šla řešit u praktických lékařů. „Opravdu je něco jiného, když někoho přivezou po dopravní nehodě a když někdo přijde s teplotou. Spousta lidí tohle nedovede pochopit,“ říká primář jejího oddělení urgentního příjmu Jiří Karásek.

„Viděli jsme někdy až komické scénky, kdy lidé, aby se dostali dopředu a předběhli, filmovali různé kolapsy, ono to bylo vidět na kamerách v hale, jak se způsobně sesouvali tak, aby se jim hlavně nic nestalo,“ dodal Karásek.

Přitlačit na peněženku, navrhují lékaři. Válek to neplánuje

Podle některých lékařů by pomohly poplatky. Na urgentech se neplatí, ošetření na pohotovosti vyjde na 90 korun. „Regulační poplatek je jeden ze způsobů, jak omezit tuhle péči, která je nadbytečná, nevyžádaná,“ myslí si Karásek.

„Spoluúčast pacienta do budoucna je možná určitě. Ale hlavně by důsledně měla fungovat primární péče, aby se tam pacienti mohli objevit a nemuseli chodit sem k nám nemocnice,“ souhlasí náměstek léčebné a preventivní péče ve Fakultní nemocnici Brno Petr Benda.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) teď o nových poplatcích neuvažuje. Situaci chce řešit povinným zavedením pohotovostí v nemocnicích s urgentním příjmem.

„Sestra, která dělá třídění, rozhodne o tom, jestli je pacient v ohrožení života a jde na urgentní příjem, nebo je to pacient, kterého týden bolí záda a teď se rozhodl v sobotu večer po pracovní době, že zajde k lékaři, a jde na pohotovost,“ říká.

Chybí pracovníci

S obsazováním služeb na pohotovostech je přitom už teď na mnoha místech problém. Praktici je často sloužit nechtějí. Novela, kterou resort chystá, to podle pojišťoven nevyřeší, jen přenese zodpovědnost z krajů na ně.

Spojování urgentních příjmů s lékařskou pohotovostní službou (LPS) je podle praktických lékařů správný krok a počítají s tím, že k tomu dojde i v dalších regionech.

„Přijde pacient s bolestí na hrudi, na LPS dost často není ani EKG, ale i když tam je, tak dneska na základě negativního EKG neumím vyloučit, že se nejedná o akutní koronární postižení a stejně potřebuji udělat nějaká další laboratorní vyšetření a pacienta posílám do nemocnice,“ vítá plán předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Lékařská komora se ale obává, že přesun pohotovostí výhradně do nemocnic zatíží záchranáře, protože se pacientům nebude chtít dojíždět. Přitom už teď si lidé často volají sanitku k neakutním potížím. V některých krajích je to každý druhý případ.

„Ve chvíli, kdy všechny posádky záchranné služby jezdí po kraji kvůli teplotám, bolestem zad a týden starým obtížím, tak se může stát, že pak nebude posádka na místě, kde došlo k zástavě oběhu, těžkému zranění,“ říká prezident Asociace Zdravotních záchranných služeb Marek Slabý.

Záchranáři ale zároveň upozorňují na to, že třeba u starších nebo dlouhodobě vážně nemocných lidí může i menší potíž – typu nachlazení – znamenat ohrožení života. A v takových případech je pak vytočení čísla 155 správný krok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud podruhé projedná propuštění nejdéle vězněného Čecha

Okresní soud v Mostě se bude opět zabývat návrhem na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Jednání začne v deset hodin dopoledne, v soudní síni se očekává velký zájem médií.
před 38 mminutami

Průměrná sazba hypoték je podle Hypoindexu nejvýše od roku 2024

Průměrná sazba hypoték počátkem dubna výrazně meziměsíčně stoupla o 0,29 bodu na 5,18 procenta, reagovala na dopady konfliktu na Blízkém východě . Je tak nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
před 3 hhodinami

Bývalý starosta Řeporyjí Novotný se znovu stal členem ODS

Bývalý starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný se znovu stal členem ODS, napsal na síti X. Loni Novotný pozastavil členství a rezignoval na post starosty kvůli odsouzení za výtržnictví a další činy. V diskusi se sledujícími ve středu Novotný zároveň uvedl, že pokud ho členové strany podpoří, povede v komunálních volbách v Řeporyjích kandidátku ODS. Volby do obecních zastupitelstev se konají na podzim.
před 5 hhodinami

Ministerstvo financí pro čtvrtek mírně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPrezident se sešel s romskými koordinátory

Dvě desítky romských komunitních pracovníků a lídrů přijal ve středu na Hradě prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Slavnostní setkání se konalo při příležitosti Mezinárodního dne Romů. Pavel ocenil jejich práci, Romové v Česku tvoří podle hlavy státu nezanedbatelnou skupinu a jejich plná integrace je předpokladem k úspěchu celé společnosti. Na setkání dorazili Romové z různých míst Česka, přijeli zástupci původních českých Romů i olašských Romů a Sintů. Po oficiálním přivítání a krátkých vyjádřeních následovalo pořízení společné fotografie a také neformální osobní setkání. Pro romské návštěvnice a návštěvníky byla připravena i prohlídka hradních prostor. Mezinárodní den Romů se slaví od roku 1990. Připomíná první mezinárodní romský kongres, který se konal 8. dubna 1971 nedaleko Londýna.
před 6 hhodinami

Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
před 7 hhodinami

Pětina Čechů vyhazuje prošlé léky do koše. Vracet by je měli do lékáren

Spotřeba léků v Česku roste. Lékárníci ročně vydají přes 260 milionů balení. Ta, která projdou nebo je pacienti nevyužijí, se musí zlikvidovat ve spalovnách. Každoročně tam skončí zhruba tisíc tun. Přestože většina Čechů ví, že by měli léky vracet do lékáren, pětina je vyhazuje do běžného odpadu.
před 7 hhodinami

Pavel hodlá stát v čele české delegace na summit NATO, sdělil Hrad Babišovi

Prezident Petr Pavel hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát počátkem července v čele české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Napsal to ve středu v dopise adresovaném premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který na webu zveřejnil Pražský hrad. Pavel odkázal na ústavní kompetenci prezidenta zastupovat stát navenek, ale i na dlouhodobé zvyklosti. Babiš v polovině března řekl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...