Urgentní příjem

Zaměstnanci nemocnice v Nymburku podávají hromadné výpovědi. Reagují tak na odvolání jednatelky Nely Kvačkové, kterou po pěti letech z funkce odvolali radní kvůli neshodám na dalším směřování a spolupráci. Nemocnice patří městu. Nový jednatel má vzejít z výběrového řízení, do té doby má zařízení řídit tajemník městského úřadu Aleš Růžička.

Mezi dětskými lékaři panují spory. Ti z nemocnic požadují, aby jim kolegové z ordinací víc pomáhali se službami na pohotovostech. Praktici ale namítají, že jich je čím dál méně, a víc času tak musí trávit ve vlastních ordinacích. Ministerstvo zdravotnictví chce situaci řešit přenesením povinnosti zajistit pohotovost z krajů na pojišťovny. Ty můžou doktory motivovat finančně. Navíc by povinně měly být pohotovosti jen u urgentních příjmů v nemocnicích. Novelu projedná vláda.

Skoro milion Čechů nemá svého vlastního praktického lékaře. To pak může mít za následek přetížení ambulancí a urgentních příjmů. Místo návštěvy praktického lékaře si navíc mnoho pacientů volá i kvůli banálním potížím sanitku. Možnostem, jak současný problém řešit, se věnoval pořad Zkraje.

U každého urgentního příjmu v nemocnici by nově měla být i pohotovost. Nyní chybí asi u dvanácti z devadesáti nemocničních urgentních příjmů. Novelu zákona o zdravotních službách, která povinnost jejich zajištění převádí z krajů na zdravotní pojišťovny, představil ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Novela také zavádí komplexní centra pro nejvážněji nemocné děti, které vyžadují celodenní péči rodičů, nebo upravuje, za co mohou pacienti v ordinacích platit. Platnost novely navrhuje ministerstvo zdravotnictví (MZd) od roku 2025, záležet ale bude na legislativním procesu.

Společnost Nemocnice Pardubického kraje ve čtvrtek slavnostně otevřela nový pavilon urgentního příjmu a chirurgických oborů v pardubické nemocnici. Stavba stála téměř dvě miliardy korun, což z ní činí největší investici v historii kraje. Na financování se využila dotace pět set milionů korun z evropského programu REACT-EU. V příštích dnech se do budovy začnou stěhovat lékaři a sestry a pavilon uvedou skutečně do provozu, řekl generální ředitel společnosti Tomáš Gottvald.

Podle lékařů lidé často řeší na urgentních příjmech i problémy, jako je rýma nebo zvýšená teplota. Personál je kvůli tomu mnohdy přetížený a čekací doby delší. Podle některých zdravotníků by pomohly vyšší poplatky. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) o takovém řešení neuvažuje, chce ale zavést pohotovosti ve všech nemocnicích s urgentním příjmem. Jenže už nyní je problém pohotovosti mnohdy obsadit.

Lékaři z pražské Fakultní nemocnic Bulovka na odpolední schůzce se zástupci ministerstva zdravotnictví představili konkrétní podmínky, za kterých jsou ochotni pracovat. Minulý týden část z nich přestala sloužit přesčasy. Protestují tak proti odvolání dosavadního primáře. Konflikt s vedením nemocnice se pokouší urovnat právě resort zdravotnictví, pod který nemocnice spadá.

Fakultní nemocnice Bulovka přestala ve čtvrtek odpoledne podle záchranářů přijímat pacienty v kritickém stavu, zdravotnická záchranná služby je vozila do jiných pražských nemocnic. Upozornil na to Deník N. Jeho informace potvrdila mluvčí záchranářů Jana Poštová. Nemocnice následně oznámila, že pacienty přijímá bez omezení. Na Bulovce se stupňuje spor vedení s částí lékařů ARO a urgentního příjmu, kteří nejsou spokojeni s primářem.

Plzeňský kraj řeší nedostatečnou kapacitu lůžek v Klatovské nemocnici. Přesunuli se do ní třeba pacienti z městské sušické nemocnice, kterou by kraj chtěl do několika let převzít. Teď ale zatím hledá firmu, která by připravila projekt k dostavbě dalšího křídla té klatovské. Součástí šestipodlažního bloku má být i urgentní příjem. Zároveň v areálu nemocnice dělníci dokončují nový pavilon pro dialýzu.

Resort zdravotnictví připravuje analýzu, jak by se v praxi projevilo zavedení, respektive zvýšení regulačních poplatků na urgentních příjmech a pohotovostech. Snahou je bránit zneužívání péče. Šéf resortu Vlastimil Válek (TOP 09) už dřív řekl, že případné nové poplatky by se nedotkly lidí s akutními potížemi ani těch přivezených sanitkou.

Lidé podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zneužívají urgentní příjmy nemocnic. Chce proto zavést regulační poplatky, řekl Mladé frontě DNES (MfD). Poplatek by mohli hradit například pacienti, kteří nejdou nejprve k praktickému lékaři, ale rovnou do zdravotnického zařízení. Konkrétní návrhy ministr očekává od Národní ekonomické rady vlády (NERV). Premiér Petr Fiala (ODS) ale jakékoliv nové regulační poplatky ve zdravotnictví odmítá.

V Orlickoústecké nemocnici začne už do několika týdnů fungovat nový centrální urgentní příjem. Budova je dokončená a vybavená, nyní tak může začít postupné stěhování jednotlivých oddělení, řekl Vratislav Dědek, který je pověřený řízením nemocnic v Ústí nad Orlicí, Svitavách a Litomyšli. Maximálně do jednoho měsíce by se měla otevřít JIP, poté budou následovat ambulance.

V pelhřimovské nemocnici zdravotníci v úterý převzali nové pracoviště urgentního příjmu. Specializované pracoviště s nepřetržitým provozem je v hlavní lůžkové budově u chirurgických a ortopedických ambulancí. Bude to jednotné předávací místo pro všechny pacienty, které do nemocnice dopraví záchranáři.

V Česku se rozšiřuje síť urgentních příjmů. Ministerstvo zdravotnictví schválilo jejich podobu a financování, na kterém se vedle zdravotních pojišťoven budou podílet i evropské dotace. Počítá se s pracovišti dvou kategorií – první typ urgentu bude kompletně vybavený včetně třeba CT a rentgenu na jednom místě, druhý bude mít o něco nižší rozsah poskytované péče. Součástí změny má být i přesun lékařských pohotovostí přímo do nemocnic.

Urgentních příjmů pro vážně zraněné pacienty spolu s lékařskými pohotovostmi výrazně přibude. Podle memoranda, které uzavřel ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se zdravotními pojišťovnami, by měly urgentní příjmy vzniknout v každém okrese, v každém kraji navíc bude alespoň jedno velké traumacentrum.

Urgentní příjem pro vážně zraněné pacienty by měl být v každém okrese, jeden větší potom v každém kraji. Ministerstvo chce na jejich budování využít peníze z Evropské unie. Zdravotní pojišťovny dají na provoz těch už fungujících v příštím roce dvě miliardy korun navíc.