V Česku se rozšiřuje síť urgentních příjmů. Ministerstvo zdravotnictví schválilo jejich podobu a financování, na kterém se vedle zdravotních pojišťoven budou podílet i evropské dotace. Počítá se s pracovišti dvou kategorií – první typ urgentu bude kompletně vybavený včetně třeba CT a rentgenu na jednom místě, druhý bude mít o něco nižší rozsah poskytované péče. Součástí změny má být i přesun lékařských pohotovostí přímo do nemocnic.
Stát chce rozšířit síť urgentních příjmů a přesunout lékařské pohotovosti pod střechu špitálů
UDÁLOSTI: Stát chce rozšířit síť urgentních příjmů (zdroj: ČT24)
Urgentní příjem prvního typu představuje vysoce specializované centrum traumatologické péče – v současnosti se jedná hlavně o fakultní a velké krajské nemocnice, jako jsou pražské Vinohrady, Motol, špitály v Brně a Ostravě nebo zlínská nemocnice Tomáše Bati.
Nakročeno do této elitní kategorie mají ještě čtyři zdravotnická zařízení (krajské nemocnice v Pardubicích a Karlových Varech, jihlavská a mladoboleslavská nemocnice), kde se centrum urgentního příjmu ještě buduje a mělo by poskytnout stejnou péči jako nemocnice prvního typu.
Urgentní příjem druhého typu v současnosti rovněž funguje na řadě míst; jedná se o zařízení při těch nemocnicích, které mají lůžková oddělení interny, chirurgie, gynekologie a ARO s nepřetržitým provozem sedm dní v týdnů. Nejvíc (devět) jich je v Moravskoslezském kraji, mimo jiné nemocnice v Třinci, Frýdku-Místku a Novém Jičíně.
Do zajištění urgentního příjmu druhé kategorie pak bude potřeba investovat hlavně na jihu Moravy a ve středních Čechách – finanční injekci mohou čekat například v Nymburku, ve Slaném nebo v Brně u svaté Anny.
Koncepce ministerstva zdravotnictví počítá s tím, že bude v okresech kolem osmdesáti příjmů druhého typu a patnácti velkých příjmů na úrovni krajů. „Potřebujeme mít jasné standardy, jak má ten urgentní příjem vypadat,“ dodává šéf resortu Adam Vojtěch (za ANO). „Také věříme, že to povede k nižším hospitalizacím, protože když urgentní příjem není, tak pacient bývá na pár hodin hospitalizován.“
Pohotovosti praktiků pod nemocniční střechou
Urgentní příjmy financují od tohoto roku nově i zdravotní pojišťovny, resort chce na modernizaci sítě čerpat taky evropské dotace. Součástí nového systému je i zřízení pohotovostní služby, kde se o péči budou starat praktičtí lékaři. Ministerstvo je totiž plánuje z ordinací přesunout do nemocnic.
Resort tak reaguje na výzvy samotných lékařů, kteří si často stěžují na neodpovídající podmínky. I pacienti v praxi chodí rovnou do nemocnic, kam je doktor na pohotovosti na přesnější vyšetření často stejně pošle.
Podobný koncept už zavedla například Fakultní nemocnice v Plzni. „Smyslem naší práce je ulevit a ulehčit specialistům v případech, kdy pacient nevyžaduje péči specialisty, ale může být jeho problém řešen pouze všeobecným praktickým lékařem,“ doplňuje plzeňská praktička Jarmila Kydlíčková.
Systémové změny se mají i v tomto případě financovat z evropských fondů. Samotný provoz pak budou podle plánované novely hradit zdravotní pojišťovny. Ministr zdravotnictví Vojtěch chce hotový návrh zákona vládě předložit do začátku října. Sněmovna by pak o něm měla rozhodnout do konce volebního období.