Válek chce zavést regulační poplatky, pacienti podle něj zneužívají urgentní příjmy

7 minut
Zavedení regulačního poplatku za urgentní příjem
Zdroj: ČT24

Lidé podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) zneužívají urgentní příjmy nemocnic. Chce proto zavést regulační poplatky, řekl Mladé frontě DNES (MfD). Poplatek by mohli hradit například pacienti, kteří nejdou nejprve k praktickému lékaři, ale rovnou do zdravotnického zařízení. Konkrétní návrhy ministr očekává od Národní ekonomické rady vlády (NERV). Premiér Petr Fiala (ODS) ale jakékoliv nové regulační poplatky ve zdravotnictví odmítá.

Lidé v současnosti platí za využití lékařské a zubní pohotovostní služby 90 korun. Vedle pohotovostí ale v Česku fungují také urgentní příjmy zdravotnických zařízení, které lidé podle Válka nadužívají. „Dochází k přetížení urgentních příjmů. I podle analýz, co mají pojišťovny, co nám říkají lékaři z urgentních příjmů, zdravotníci, jsou urgentní příjmy v některých případech zneužívané,“ řekl ministr České televizi.

Za nepřijatelné ale ministr považuje, aby o tom, kdo má platit, rozhodovali lékaři na příjmu. Neměli by podle něj platit lidé, které přiveze záchranná služba rychlou sanitkou nebo vrtulníkem. „Je těžké chtít po někom, kdo má havárii, poplatek, to bych považoval za neetické,“ poznamenal.

Návštěva praktických lékařů by podle Válka zpoplatněna být neměla. „Spíš si dokážu představit to, že pacient zaplatí za to, že nejde nejdřív k praktikovi, ale přímo do zdravotnického zařízení,“ řekl Válek deníku. Poukázal na to, že dostupnost praktiků není všude stejná, a proto by bylo nekorektní trestat člověka, který ho nemá, za to, že jde rovnou do nemocnice.

3 minuty
Události: Regulační poplatky
Zdroj: ČT24

Proti je opozice i premiér

Pokud ji opravdu začne připravovat, bude muset Válek protlačit regulační poplatky na urgentních příjmech přes odpor opozice. Místopředsedkyně sněmovního zdravotního výboru Karla Maříková (SPD) varovala před možným dopadem na nízkopříjmové skupiny. „Jsou tady lidé, kterým zbývá 100 až 150 korun na den, mohl by to pro ně být velký zásah do rozpočtu. Budou tedy volit, že risknou, že si raději záchranku nezavolají. Někdy pak může být následek i fatální,“ uvedla s tím, že považuje za lepší apelovat na lidi, aby s problémy chodili především za svými praktickými lékaři.

Hovoří se rovněž o špatném načasování. „Teď přicházet s touto myšlenkou není vůbec vhodné. Jsou samozřejmě i jiné varianty, možnost třeba zpětné penalizace za zneužití cestou zdravotních pojišťoven a podobně,“ uvedl člen sněmovního zdravotnického výboru Jiří Mašek (ANO). Nesouhlasí ani premiér. „Jednoznačně mohu vyloučit, že by naše vláda přemýšlela a vůbec debatovala o nějakých regulačních poplatcích ve zdravotnictví,“ uvedl Fiala. 

„Chceme vést diskuzi, v tuto chvíli nejen o výši poplatku, ale i o rozlišení osob, které přicházejí s akutními a neakutními problémy,“ uvedl v pořadu 90' ČT24 náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti). Dodal, že jde o složitou problematiku a nyní se vedou diskuze především o realizovatelnosti této změny s odbornými společnostmi. Podotkl, že cílem je zvýšit dostupnost péče na urgentech a pohotovostech. Zmínil, že nyní narůstá počet banálních případů, které spadají do ordinace praktického lékaře.

Maříková v  pořadu podotkla, že by lidé měli být především edukováni, aby urgentního příjmu nezneužívali a chodili k praktickému lékaři. „V dnešní době u řady praktiků funguje to, aby lidé nemuseli čekat, že se mohou objednat na konkrétní čas, ale neřešila bych to v tuto chvíli poplatkem,“ uvedla s tím, že se nyní Česko nachází v tíživé ekonomické situaci a případné poplatky by nejvíce dopadaly na nízkopříjmové skupiny. Zmínila také, že lékařská péče není stejná v každém regionu a ne všichni mají svého praktika, tudíž musí své problémy řešit pohotovostí.

Bývalý ministr zdravotnictví a současný náměstek pro léčebně preventivní péči ve Fakultní nemocnici Motol Martin Holcát podotkl, že v minulosti lidé urgentní péči zneužívali a nyní to dělají také. „Poplatky opět nejsou a my bychom byli rádi, kdyby se obnovily. Já podporuji návrh pana ministra, i když je to politicky třeskuté téma,“ uvedl s tím, že by to velmi pomohlo. Protože zajistit péči na pohotovosti je velmi složité a Česko má odhadem až padesát procent nadužívání pohotovostní péče. „Nechávám si ráno předložit výpis, kdo byl a s čím na pohotovosti – posudek lékařů a zda by mohli počkat a nebo jít do péče spádových lékařů přes den – a musím říct, že to těch padesát procent určitě dělá.“ Dodal, že důvodem je nevzdělanost a také snadná dostupnost pohotovosti. 

73 minut
90' ČT24: Regulační poplatky v nemocnicích
Zdroj: ČT24

Češi začali platit regulační poplatky v lednu 2008. U lékaře a za položku na receptu 30 korun, za den v nemocnici 60 korun a za pohotovost 90 korun. Jednotlivé poplatky se pak časem měnily a zanikaly. Naposled od ledna 2015 zanikla povinnost třicetikorunových poplatků v ambulancích a lékárnách. Zůstal jen poplatek 90 korun na pohotovosti.

Někteří lékaři, zejména gynekologové či zubaři, přesto od pacientů vybírají peníze i za zákroky hrazené zdravotními pojišťovnami. Podle Válka by právě pojišťovny měly takové případy řešit. „Děje se spousta věcí, které jsou nelegální. A ten, kdo takovou činnost provozuje, by měl být stíhaný,“ řekl ministr ve čtvrtek serveru Deník N.

„My to vyšetřujeme a trestáme, když se to stane, ale takové stížnosti prakticky nemáme, takže bych řekl, že je to malinko vycucané z prstu. Ne, že by se to nedělo, ale reálně takové stížnosti, že bychom to mohli dokázat, nemáme,“ uvedl později v pořadu 90' ČT24 prezident České stomatologické komory Roman Šmucler s tím, že když se taková věc stane, je Komora nemilosrdná. „Ale to je podobné jako třeba v hotelu, že je možné, že někdo někoho někde okradl, ale neznamená to, že všichni hoteliéři jsou zloději. Nás to trochu uráží,“ dodal s tím, že z incidentů jednotlivých lidí nelze dělat závěry a pokud byl někdo takto podveden, ať se obrátí na stomatologickou komoru, která se tím bude zabývat.

Podle Válkova názoru není vybírání poplatků za výkony placené pojišťovnami v Česku plošným jevem. Takové případy označil za jakousi daň za demokracii. „Kdybychom měli diktaturu, tak osvícený diktátor půjde a lékaře, kteří porušují zákony a vybírají nějaké nelegální poplatky, zavře,“ řekl Válek.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jiřikovský si chtěl bitcoinový dar odečíst z daní, tvrdí advokát

Tomáš Jiřikovský, který daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v hodnotě miliardy korun, si chtěl dar odečíst z daní. Serveru Novinky.cz to řekl jeho advokát Kárim Titz. Při domlouvání daru se ale podle něj motivace vůbec neřešila. Média už dříve uvedla, že podle policie darované bitcoiny mohou pocházet z trestné činnosti. Kvůli kauze podal demisi předchozí ministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek.
10:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Čeští řidiči už za hranicemi spáchali přes 177 tisíc přestupků. Nejvíc v Německu

Ministerstvo dopravy letos dostalo už přes 177 tisíc žádostí o údaje řidičů, kteří v zahraničí spáchali dopravní přestupek, vyplývá z dat poskytnutých resortem. Většina žádostí od zahraničních úřadů míří z Německa, kde radary a kontroly zachycují nejvíce přestupků. Nejčastěji čeští řidiči překračují maximální povolenou rychlost, časté jsou i pokuty za jízdu na červenou.
před 4 hhodinami

Tygří mast jako suvenýr? Celníci varují před neoprávněným dovozem

Mušle, tygří mast nebo písek se mohou jako suvenýry z dovolené při návratu prodražit a v krajním případě přijít až na 1,5 milionu korun. Turista může nevědomě přivézt na hranice chráněný předmět. A nejedná se o výjimečnou záležitost. Letos podle Vladimíry Malovíkové z Generálního ředitelství cel došlo už k 63 takovým případům.
před 5 hhodinami

Od neděle pojedou vlaky podle nového jízdního řádu

V neděli začne na železnici v Česku platit upravený jízdní řád Českých drah (ČD). Regionální vlaky podle něj budou jezdit do poloviny prosince. Změny se dotknou většiny krajů a dopravce k nim přistoupil na základě požadavků krajských samospráv či Správy železnic, uvedl mluvčí ČD Petr Pošta. Téměř beze změn podle něj pojedou vlaky v Praze, Středočeském, Libereckém a Ústeckém kraji.
před 6 hhodinami

Nemocnice řeší nedostatek krve, dárců bývá v létě méně

Řada nemocnic po celém Česku hlásí nedostatek krve. Během léta sice lékaři operují méně, častěji ale řeší úrazy. Transfuze jsou tak potřeba dál, ale odběrů se dělá méně. Lidé po návratu z dovolené často nemohou několik týdnů krev darovat. Průměrný věk dárců se navíc pořád zvyšuje. V královéhradecké nemocnici jsou rádi za každý balíček naplněný krví, hlavně od dárců se skupinou nula. V příbramské nemocnici pak musejí každý rok nahradit zhruba tisícovku lidí, a to kvůli věku či nemoci. Krev může darovat občan Česka ve věku 18 až 65 let bez závažného interního onemocnění. Lákat nové dárce se nemocnice snaží třeba soutěžemi nebo oceňováním velkého počtu odběrů.
před 6 hhodinami

Zájem o nové partnerství je čtyřikrát větší než o registrované

Za první čtyři měsíce letošního roku uzavřelo partnerství, nový typ svazku, přes šest set stejnopohlavních párů. Je to zhruba čtyřikrát víc než původních svazků na začátku loňského roku. „Přehled nezohledňuje partnerství uzavřená dvěma cizinci na území České republiky, ale pouze ta, kdy alespoň jeden je státním občanem Česka,“ ujasnila mluvčí resortu vnitra Hana Malá. Institut párům zajišťuje větší právní i sociální jistoty než dříve. Od ledna nahradil registrované partnerství, které bylo možné v tuzemsku uzavírat od roku 2006.
před 7 hhodinami

Sněmovna schválila příspěvky na spoření části náročných profesí

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna přispívat do spoření na stáří pracovníkům z části takzvané třetí kategorie rizika. Zákon schválila sněmovna. Poslanci rovněž schválili, že Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence zřejmě bude moci získat od státu na úhradu nákladů na základní služby o půl miliardy víc než dosud. Přerušeno ale bylo závěrečné schvalování novely o rozšíření pravomoci obcí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vyšší Brod zahájil privatizaci části svých bytů

Vyšší Brod na Českokrumlovsku prodává byty. Vlastní jich přes 180, v nabídce jich je nyní 78. Z nájemného, které se mnoho let nezvyšovalo, nezískal dostatek prostředků na jejich údržbu. Zájem o koupi zatím projevilo jedenáct lidí a další žádosti prý k úředníkům míří. Privatizace má do pokladny města přinést osmdesát milionů korun. Peníze chce Vyšší Brod použít na opravu chátrajícího areálu bývalého plicního sanatoria, o jehož převzetí jedná s Jihočeským krajem. Až po případném převodu hodlá město sdělit, jaké má s místem další plány.
před 17 hhodinami
Načítání...