Každý urgentní příjem by měl mít i pohotovost, Válek představil novelu zákona

U každého urgentního příjmu v nemocnici by nově měla být i pohotovost. Nyní chybí asi u dvanácti z devadesáti nemocničních urgentních příjmů. Novelu zákona o zdravotních službách, která povinnost jejich zajištění převádí z krajů na zdravotní pojišťovny, představil ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Novela také zavádí komplexní centra pro nejvážněji nemocné děti, které vyžadují celodenní péči rodičů, nebo upravuje, za co mohou pacienti v ordinacích platit. Platnost novely navrhuje ministerstvo zdravotnictví (MZd) od roku 2025, záležet ale bude na legislativním procesu.

„Pacientům nově garantujeme základní síť lékařské pohotovostní služby, zároveň má být odpovědnost za organizaci a zajištění pohotovostních služeb přesunuta z krajů na zdravotní pojišťovny,“ uvedl Válek. Pojišťovny na rozdíl od krajů mají podle něj finanční nástroje na to, aby lékaře dostatečně motivovaly na pohotovostech sloužit. Doplnil, že podle zákona má tuto povinnost každý poskytovatel zdravotní péče.

„Zároveň dochází k výraznému odbourávání administrativní zátěže dopadající na krajské úřady, právě na základě přenesení odpovědnosti za organizaci a zajištění pohotovostních služeb,“ dodal ministr.

V říjnu MZd podle něj vypíše dotace na dobudování nebo úpravy urgentních příjmů, povinně v nich bude místo pro pohotovost a triážní sestra, která bude rozhodovat, zda stav pacienta vyžaduje přijetí na urgentním příjmu nebo zda může počkat na ošetření na pohotovosti. „Tam, kde není pohotovost, nefunguje třídění, všechny pacienty obslouží na urgentním příjmu a to je špatně,“ upřesnil Válek.

Novela má posílit práva pacientů a více chránit zdravotníky

Rozdíl je také v tom, že na pohotovosti lidé platí za ošetření mimo běžnou pracovní dobu lékařů poplatek, kdežto na urgentním příjmu je bezplatné. Proto podle Válka část lidí tuto praxi zneužívá. Zvýšení poplatků nebo jejich zavedení pro zneužití urgentního příjmu ale podle něj ve hře není, dokud nebude každý obyvatel disponovat možností mít svého praktického lékaře.

Novela podle MZd také obsahuje opatření, která mají posílit práva pacientů nebo více chránit poskytovatele zdravotních služeb, budou moci například odmítnout pacienta, který se na nich dopustí trestného činu.

Nově bude do legislativy zakotvena také funkce nemocničního ombudsmana a činnost dobrovolníků nebo duchovní služby v nemocnicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 56 mminutami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 5 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 6 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 10 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.