V některých „personálně zdevastovaných“ nemocnicích došlo k překročení přesčasových hodin už v květnu, ale těm nelze pomoci žádnými legislativními kroky, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce viceprezident České lékařské komory Jan Přáda. Celkově se však věci ve zdravotnictví daly do pohybu správným směrem, dodal. Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník (KDU-ČSL) řekl, že nyní zbývají dva velké úkoly: legislativní změny v zákoníku práce a zákon o odměňování zdravotníků.
Zástupci zdravotníků, vlády a Všeobecné zdravotní pojišťovny loni v prosinci podepsali dohodu, která ukončila odmítání přesčasové práce ze strany tisíců nemocničních lékařů. Na pololetí je tak stále stanoven limit 416 přesčasových hodin.
Podle Přády od té doby došlo ve většině zdravotnických zařízeních k takovým organizačním změnám, aby se lékaři dostávali pod tento limit, nebo se mu aspoň blížili. Jedenáct procent zařízení se vešlo do limitu už dříve, vyplývá z projekce pro letošní rok. Dvacet procent jich udělalo takové změny, aby se už vešly, a 28 procent se jich sice ani po změnách nevejde do limitu, ale budou se mu letos blížit (vyhlídka na letošek činí 520 hodin za rok). U přibližně čtyřiceti procent nemocnic však došlo jen ke kosmetickým změnám a do limitu se nevejdou (660 hodin). U některých „personálně zdevastovaných“ nemocnic pak již v květnu překročili limit. Zde je podle Přády nutno se „bavit, jak pokračovat ve změnách v systému, aby nemusely být zavřeny a mohly fungovat dále.“
Za zásadní věc, kde debata nebyla ještě zdaleka ukončena, pak považuje právě „opětovné prolamování 416 hodin“. Upozornil na pokračující tlak zdravotníků, aby k zatěžování přesčasovými hodinami docházelo co nejméně. Správným směrem se podle něj posunulo vzdělávání lékařů, zákoník práce a platy lékařů, byť „to ještě zdaleka neznamená, že jsou vyřešeny“.
Pláteník uvedl, že všechna zařízení spadající pod ministerstvo zdravotnictví dostala pokyn, aby přesčasové hodiny omezovala manažerskými změnami provozu, například přechodem na směnný provoz, přetvořením oddělení z lůžkové péče na ambulantní či využívání jednodenní chirurgie.
Dodal, že chystaná novela zákoníku práce nebude řešit mimořádné přesčasy. Přáda zmínil, že novela neobsahuje žádné kontroverzní kroky, které by situace vrátily zpět.
Odměňování zdravotníků
Ministerstvo zdravotnictví letos v květnu odeslalo odborům a lékařům návrh zákona o odměňování zdravotníků. Má jim garantovat minimální výši platu či mzdy, lékařům 1,5 až trojnásobek mzdy průměrné. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) k tomu uvedl, že ministerstvo práce poslalo lékařům také požadovaný návrh změn v zákoníku práce.
Návrh vychází z takzvaného Hegerova memoranda, které tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) uzavřel v roce 2011 s Lékařským odborovým klubem. V něm byl závazek, že odpovídat „bude průměrný plat lékaře v přímé úměře na dosažené kvalifikace a praxi 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství ČR vyhlášené ČSÚ za rok o dva roky předcházející“.
Zároveň tehdy byla podmínkou limitace objemu přesčasové práce na úrovni evropského standardu, tedy maximálně osm hodin přesčasové práce týdně. Právě přesčasy byly jedním z hlavních témat loňských protestů organizovaných Sekcí mladých lékařů ČLK. Podařilo se jim zabránit zvýšení maximálního počtu hodin dobrovolné práce na dvojnásobek, zůstala na 416 hodinách.
