Urgentních příjmů pro vážně zraněné pacienty spolu s lékařskými pohotovostmi výrazně přibude. Podle memoranda, které uzavřel ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) se zdravotními pojišťovnami, by měly urgentní příjmy vzniknout v každém okrese, v každém kraji navíc bude alespoň jedno velké traumacentrum.
Urgentní příjem má mít každý okres. Zrychlení přinesou pacientům i lékařům
UDÁLOSTI: Urgentní příjem pro vážně zraněné pacienty v každém okrese plánuje ministerstvo zdravotnictví (zdroj: ČT24)
Velké urgentní příjmy budou v nemocnicích prvního typu – tedy fakultních a velkých krajských. Konkrétně je pacienti naleznou v každém krajském městě a navíc v Mladé Boleslavi. Vesměs jde o zařízení, která již dnes mají status traumacentra. Celkem ale má být 96 urgentních příjmů, v každém okrese nejméně jeden. Pro pacienty to především bude znamenat, že nebudou tápat, kam se mají se svými problémy vydat.
Nemocnice typu 1 s urgentním příjmem
„Pacient, který přicházel do nemocnice, jako laik často nebyl schopen posoudit, na které pracoviště má jít. Často to znamenalo, že přišel na jiné místo, než měl, a pak se musel přesouvat,“ poukázal předseda představenstva nemocnic Zlínského kraje Radomír Maráček.
Právě ve Zlíně nyní urgentní příjem dokončují. Během roku jeho budování se na jedno místo sestěhovala chirurgická, urologická či neurologická ambulance a stejně tak i traumatologie a interna. Zbývá už jen přestěhovat pohotovost pro dospělé.
Pohotovost fungující v pracovní dny od 16 do 22 hodin a o víkendech od 9 do 16 hodin má být také součástí urgentních příjmů.
Všechna vyšetření vedle sebe a informace pro sanitky
Soustředění oddělení na jednom místě je důležité i pro lékaře. Když jim záchranná služba přiveze zraněného pacienta, během pár minut mohou provést zásadní vyšetření – zkontrolovat jeho zdravotní funkce, potom provést CT, sonografii břicha nebo rentgen končetin. Přesouvá se jen mezi patry.
Například v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích vyšetří na urgentním příjmu denně kolem 200 lidí. Z nich zhruba polovina přichází sama, druhou polovinu přivážejí záchranáři.
Z pohledu záchranné služby by potom mělo rozšíření počtu urgentních příjmů zabránit situacím, kdy musí sanitka s pacientem objíždět nemocnice a hledat, která je schopna ho přijmout. „Záchranná služba díky tomu, že jsme definovali síť (…), ví, kam pacienta odvézt,“ ujistil ministr zdravotnictví.
Do vzniku sítě urgentních příjmů pokrývající všechny okresy investuje stát prostřednictvím pojišťoven miliardy korun. Jen v příštím roce by mělo jít o dvě miliardy. Ministerstvo zdravotnictví chce peníze získat z evropských fondů.