Lékaři z Bulovky předložili své požadavky. Týkají se pracovního režimu i výběru primáře

Lékaři z pražské Fakultní nemocnic Bulovka na odpolední schůzce se zástupci ministerstva zdravotnictví představili konkrétní podmínky, za kterých jsou ochotni pracovat. Minulý týden část z nich přestala sloužit přesčasy. Protestují tak proti odvolání dosavadního primáře. Konflikt s vedením nemocnice se pokouší urovnat právě resort zdravotnictví, pod který nemocnice spadá.

„Vzhledem k tomu, že se skutečně jednalo o konstruktivní zájem řešit nastalou situaci, není možné, abychom se předběžně vyjadřovali k tomu, jakým způsobem a v jakém rozsahu budou naše požadavky splněny,“ sdělila ČT protestující lékařka. I ona od minulého týdne odmítá sloužit směny navíc.

Někteří lékaři ale přesčasy slouží i nadále. „Jde o jediné – udržet ten provoz a udržet péči tak, aby se nám nestalo, že poškodíme pacienty,“ řekl lékař z anesteziologicko-resuscitačního oddělení.

Podle mediátorky Kateřiny Bělkové rychle dojde k dalšímu jednání. „Protože máme konečně jasno v tom, jaké požadavky zazněly a jak je potřeba je řešit,“ uvedla.

„Podmínky se týkají personálního obsazení vedoucího pracoviště, zároveň způsobu výběru případného nového primáře. Dále se týkají pracovního režimu,“ informoval ředitel odboru přímo řízených organizací z ministerstva zdravotnictví Jan Michálek.

Ředitel zařízení Jan Kvaček se nechce s vlastními zaměstnanci soudit. Pokud se ale i nadále nebude dařit pokrývat směny na oddělení, budou jinak časově rozložené. „Začátek a konec pracovní doby určuje zaměstnavatel. Osm hodin v pracovní době tady může člověk strávit od sedmi od rána do půl čtvrté, nebo je tady může strávit také od čtyř do půlnoci,“ nastínil. Požadavky zaměstnanců má dostat ještě v pondělí večer na stůl i on. Tlumočit mu je šel přímo zástupce ministerstva zdravotnictví.

V omezeném režimu

Spory na Bulovce trvají už druhý měsíc. Až minulý týden se ale projevily i v péči o pacienty – pražská záchranka musela ve čtvrtek dva spádové pacienty v kritickém stavu umístit jinam. „Ta instrukce a ta žádost byla v obsahu takovém, že kritické pacienty vůbec a standardní pacienty po avízu,“ popsal tehdy její ředitel Petr Kolouch.

Část nespokojených lékařů totiž nenastoupila na večerní službu. „Měli jsme zde tři, kteří tu službu byli ochotní držet, a potřebovali jsme k nim nutně čtvrtého. Toho jsme sehnali jako externistu z jiné nemocnice a v 18:00 byl na Bulovce. To znamená, že od 15:30 do 18:00 jsme nebyli schopni přijímat ty nejakutnější pacienty,“ řekl v pátek Kvaček.

Přesčasy vypověděli někteří lékaři, kteří už odpracovali maximální počet hodin nad běžnou pracovní dobu, který stanovoval zákon do novelizace. Ta od října zákonný limit zdvojnásobila. Nastupovat do přesčasů ale přestali až minulý týden. Vadí jim personální změny na anesteziologicko-resuscitačním oddělení.

Primáře Jakuba Balu, který ho vedl i během pandemie, nahradil po dvoutýdenním výběrovém řízení Josef Škola. Po protestech lékařů vedení nemocnice přerušilo novému primáři funkci a vypsalo nové výběrové řízení – to poběží do prosince. „My můžeme tlačit vedení do nějakého maximálního kompromisu a do vyjednávání s těmi lékaři, což se děje. Nemyslím si, že v současné době je nějaký nedostatek vůle vyjít těm lékařům vstříc a domluvit se,“ řekl Michálek.

Urgentní příjem bude až do odvolání fungovat v omezeném režimu – po pracovní době budou na Bulovce přijímat pouze pacienty po úrazech hlavy. Ostatní podle typu poranění rozvážejí sanitky rovnou na příslušné kliniky, kde s příjmem vypomáhají externisté.

„Deset let navíc“

Podobné problémy, které teď řeší Fakultní nemocnice Bulovka, by mohla po prvním prosinci mít řada dalších zařízení v Česku. Práci přes čas už k tomuto datu vypovědělo víc než šest tisíc lékařů. Podle organizátorů akce až polovina aktuálně sloužících v Česku. Znamenalo by to tedy omezení neakutní péče.

Ustoupit od protestu jsou lékaři ochotní, pokud vláda přistoupí na jejich požadavky – sníží povolený limit pro práci přesčas a zajistí kontrolu dodržování zákoníku práce, který se podle zdravotníků často porušuje. Jednat chtějí i o platech.

Lékaři se ČT svěřili s tím, kolik hodit přesčasů odpracovali. Jeden mluvil o sedmi stech hodinách za rok, další lékařka o dohromady dvou letech navíc za odpracovaných deset let. „Já mám teď odslouženo deset let pracovního života navíc,“ řekla lékařka z Nemocnice Jihlava Bohdana Čarková.

Dlouhé směny a jejich vysoký počet jsou podle některých lékařů v českých nemocnicích standard, který – hlavně z obavy o pacienty i z ohleduplnosti ke kolegům – respektovali. Až dosud.

Popsali také potíže, které s sebou přesčasy nesou. „Měla jsem vlastně noční službu, kde jsem vůbec nespala a navazoval na to další pracovní den. Celkem to bylo nějakých třeba třicet hodin,“ nastínila lékařka. „Únava, frustrace, někdy strach, jestli nepřijde nějaký případ, na který zrovna už teď nejsem dost vyspalý,“ popsal lékař.

Požadavek na vyšší odměny

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) prohlásil, že předpis, který zdvojnásobil zákonný limit přesčasů pro zdravotníky, vrátí do původní podoby. O úpravě přesčasů budou zástupci ministerstva práce a sociálních věcí jednat se Sekcí mladých lékařů České lékařské komory ve středu a pak také v pátek, kdy se k nim připojí Válek.

Ten slíbil, že novelu poslancům předloží v řádu dní. „Ale to naprosto nestačí. To, co nás čeká a musíme udělat, je opravdu reforma zdravotnictví. Nejenom nějaké přesčasy a nejenom 24hodinové směny,“ míní Válek.

S tím souhlasí i zástupci Sekce mladých lékařů. Požadují třeba větší kontrolu dodržování zákoníku práce. „To momentálně selhávalo a samozřejmě, když se nic nekontroluje, tak je o to větší riziko, že se to bude překračovat. A potom požadujeme zvýšit základní ohodnocení v základní pracovní době. Tam se bavíme o jeden a půl násobku průměrné mzdy pro základní plat lékaře po škole a trojnásobek pro ty nejzkušenější specialisty,“ řekl předseda Sekce mladých lékařů Jan Přáda.

Řada lékařů totiž podle organizátorů protestu přesčasy slouží právě kvůli tomu, že bez příplatků má nízký plat. O jejich navýšení bude ve čtvrtek jednat takzvaná malá tripartita – tedy zástupci vlády, zdravotnických odborů a zaměstnavatelů.