Zrušení poplatků za obnovitelné zdroje vyjde na 18 miliard, říká Schillerová. Jurečka varuje před plošností

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce, 1. část
Zdroj: ČT24

Místopředsedkyně ANO Alena Schillerová v pořadu Otázky Václava Moravce kritizovala, že v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury chybí desítky miliard korun. „Dopravní stavby jsou pro nás absolutní priorita,“ uvedla. Ministr v demisi Marian Jurečka (KDU-ČSL) uznal, že tato složka je problematická. Podle ekonoma Jiřího Rusnoka by dávalo smysl kvůli dopravním stavbám i zvýšit deficit. Stejně jako Jurečka naopak kritizoval, aby schodek rostl kvůli plošnému dotování cen energií nebo snížení odvodů OSVČ.

Na úvod debaty se věnovali vznikající vládě. K sestavení nového kabinetu by mohlo dojít v polovině prosince, míní Schillerová vzhledem k tomu, že prezident Petr Pavel chce hovořit se všemi kandidáty na ministry. Druhou podmínkou hlavy státu bylo také vyřešení střetu zájmů možného budoucího premiéra a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

Babiš ve střetu zájmů není, protože nebyl jmenován premiérem, zatím je jen řadovým poslancem, podotýká Schillerová. Podle ní je tak jednání prezidenta, který po Babišovi požaduje vysvětlení „nad rámec ústavy“. Moderátor však oponoval nálezem ústavního soudu, podle kterého je hlava státu odpovědná za případný střet zájmů budoucího premiéra.

Babiš svůj střet zájmů řeší a vystoupí veřejně v den, kdy bude jmenován premiérem, nebo den předem, podle toho, jak se dohodne s prezidentem Pavlem, uvedla politička. „Kroky, které učiní, jsou nevratné,“ upozornila s tím, že jde o složitý právní proces. „Nemůže se stát, že učiní tyto kroky a pak nebude jmenován premiérem,“ prohlásila. „Měl by mít jistotu, že bude jmenován,“ řekla Schillerová.

Jurečka by očekával, že Babiš, který chce být čtyři roky premiérem, bude mít scénář podrobně připraven. „Věděl, do čeho jde, už to mohl vyřešit před měsícem,“ řekl.

Rusnoka nepřekvapuje, že se o to prezident zajímá. „Vyřešení střetu zájmů má ochránit férovost trhů,“ podotkl. „Pokud se někdo stane ministrem nebo premiérem, tak má vliv na to, jak se nastavují dotace, a pokud zároveň vlastní podnik, tak je to pro mě jako ekonoma jasné narušení férovosti soutěže,“ vysvětlil. Přirovnal to k tomu, kdyby fotbalový rozhodčí byl majitelem jedno ze sportovních klubů. I podle dalšího hosta Otázek Václava Moravce, hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka, je problém hlavně ve férovosti tržní soutěže.

Lídr SPD Tomio Okamura na sněmu Svobodných řekl, že požadavek na zveřejnění řešení střetu zájmů před jmenováním vnímá jako „určité průtahy“ ze strany prezidenta. Míní, že tento postup nemá oporu v zákoně. Budoucí koaliční partneři podle něj informace dostali. „A poměrně dostatečné. Pan předseda nastínil řešení nad rámec toho, že střet zájmů vyřeší podle pravidel. Nastínil podrobněji, jakým způsobem záležitost řeší a chystá si vyřešit. Šel i pod povrch, nastínil i přesný časový rámec včetně dat. Byl nám řečen poměrně přesný časový horizont,“ uvedl Okamura. 

Snižování cen energií

V programovém prohlášení budoucí vláda podle dvojice ekonomů, kteří byli hosty pořadu, dostatečně nevysvětluje, jak bude své kroky financovat. Dokument není vyvážený v tom smyslu, zda mají dané kroky dostatečný přínos vzhledem k jejich finanční náročnosti, uvedl Rusnok.

Jednou z hlavních součástí programu je například závazek zlevnění energií. Podobný krok od ledna plánuje i sousední Německo, a to konkrétně pro průmyslové podniky a firmy. Počítá se snížením ceny energie v síti a a výrazným sražením přenosových poplatků.

Podle Marka by firmám zlevnil energie až na polovinu. Opatření si však vyžádá obrovské náklady. Průmyslový tarif vyjde podle agentury Reuters, kterou citoval moderátor pořadu, ročně na 1,5 miliardy eur, tedy 36 miliard korun. Podpora zlevnění přenosu elektřiny vyjde na 6,5 miliardy eur, zhruba 158 miliard korun.

Podle Marka by takové opatření bylo pro Česko problém, protože ani chystané kroky budoucí vlády nebudou stačit na dorovnání nové německé ceny, a to i kdyby se odpustily všechny poplatky. Je tak třeba jednat s německou stranou, české firmy by jinak měly kvůli vyšší koncové ceně energie velkou konkurenční nevýhodu, míní Marek s Rusnokem.

Schillerová: Přesun poplatků za obnovitelné zdroje na stát vyjde na 17 až 18 miliard

„Do neregulované složky elektřiny zasahovat nemůžeme,“ upřesnila Schillerová k tomu, jak plánuje ceny energií snižovat budoucí vláda. „Jeden z prvních přesunů v rozpočtu, který vznikající kabinet plánuje, je, že přesuneme poplatky za obnovitelné zdroje od zákazníků na stát, aby je firmy ani domácnosti od prvního ledna neplatily,“ uvedla. Tato kompenzace bude stát do dvaceti miliard korun, přibližně 17 až 18 miliard, očekává pravděpodobná budoucí ministryně financí.

Podle Jurečky by se snížení cen energií nemělo dělat plošně, protože na to nebudou peníze. „Ve výsledku to zaplatí daňový poplatník,“ varoval.

Rusnok pak navrhuje v otázce zlevnění cen energií selektivní přístup, kdy by se energie zlevnily jen některým firmám. Nedávalo by smysl, aby se něco odpouštělo firmám, které výrazně prosperují, míní.

I Jurečka by se případně zaměřil na energeticky nejnáročnější odvětví, jako je strojírenství, které jsou klíčovými sektory české ekonomiky. Tam by podle něj podpora dávala smysl, opatření by ale neměla být plošná, zopakoval.

Podle Jurečky se odkládá reforma tarifní struktury české energetiky v rámci přenosové soustavy. Debata se o tom vede již mnoho let, stále není dokončená a stojí Česko peníze navíc, míní. Uznal že jde o dluh již od vlády Bohuslava Sobotky (tehdy ČSSD), ve které pokračovaly i první vláda Babiše i vláda Petra Fialy (ODS). „To je jedna z věcí, která může pomoct systémově snížit náklady na distribuční poplatky v Česku,“ řekl. Podle něj je také nutné investovat do modernizace energetické soustavy.

Nahrávám video
Otázky Václava Moravce, 2. část
Zdroj: ČT24

V rozpočtu na rok 2026 chybí peníze, tvrdí ANO

Situaci, kdy končící vláda nejprve odmítala předložit znovu rozpočet po volbách, ale pak ho nové sněmovně poslala, Marek kritizoval jako „zbytečné až nedůstojné“. Prý to nahrává spekulacím o tom, že v návrhu něco početně nevychází.

Jurečka oponoval, s tím, že důvod, proč končící vláda rozpočet neposlala do doby, než byla ustavena nová sněmovna, je, že budoucí kabinet tvrdil, že návrh nebude brát v potaz, protože má svůj a lepší návrh. „Čekal jsem, že si nová vládní koalice rozpočet postaví sama,“ řekl.

„Rozpočet na rok 2026 je rozpočet (ministra financí v demisi Zbyňka) Stanjury (ODS) a (premiéra v demisi Petra) Fialy a končící vlády a na příjmové straně se tak nemohou promítnout žádná opatření, která plánujeme,“ podotkla Schillerová.

„Schválili jste rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) s rozpočtem 187 miliard a máte garantovaných asi 150 miliard. Chybí vám přes 37 miliard,“ vzkázala exministryně financí Jurečkovi. Ten uznal, že je rozpočet SFDI problematický. „Nemáme na všechny stavby, bude potřeba je rozložit v čase,“ řekl Jurečka.

Podle Schillerové chybí peníze i na mandatorní výdaje v rozpočtu na rok 2026, na ministerstvu práce a sociálních věcí prý schází na mandatorní výdaje v příštím roce 31,6 miliardy korun a letos třináct miliard korun.

To Jurečka odmítl, podle něj letos chybí zhruba sedm miliard korun. „Na rok 2025 to dotáhneme. Z jednoho bilionu to nedopočítáte na miliardu přesně, to není možné,“ tvrdí.

Oba ekonomové upozornili, že se v posledních letech dramaticky zhoršila rozpočtová kultura. „Předkládat návrhy, kde chybí desítky miliard, jako nyní evidentně v SFDI, je problematické v tom, že některé stavby se nezahájí,“ uvedl Rusnok. Schillerové připomněl, že nyní bude mít moc ANO a peníze na dopravní stavby může sehnat. Podle něj by to dávalo smysl i v situaci, kdyby kvůli tomu vláda musela zvýšit deficit. Naopak mu nedává smysl, aby se schodek zvyšoval kvůli dotování cen energií pro firmy a domácnosti, které to nepotřebují.

Dopravní stavby jsou pro novou vládu prioritou, ujišťuje Schillerová. „Úředníci nyní odmítají podepisovat nové stavby, dokud nebudou mít pokryté ty stávající. Stavby jsou pro nás absolutní priorita, musí se stavět, je to dobré pro ekonomický růst,“ uvedla.

Parametry rozpočtu se budou ještě novelizovat, míní ekonomové

Podle bývalého premiéra Rusnoka budou parametry rozpočtu ještě měněny novelou. Zmínil i to, že budoucí vláda chce snížit odvodové zatížení OSVČ, podle Rusnoka je tento krok v rozporu s ekonomickými analýzami a neférový. „Nedovedu si to představit, určitě přijde novela, která navýší výdaje, které budou chybět,“ míní. Ekonomický růst se podle něj nezvýší, zůstane okolo dvou až 2,5 procenta a na příjmové straně se tedy neobjeví nové zázračné cifry.

Marek s Rusnokem souhlasí a dodal, že kombinace „ambiciózního až náročného programového prohlášení s rozpočtem, který je již tak přepjatý přes své možnosti,“ je fiskálně náročná. Pravděpodobnost, že vláda nebude muset návrh rozpočtu novelizovat, tu podle něj je, ale je velmi malá.

Schillerová s novelou rozpočtu zatím nepočítá. Novela následuje po prohlasování zákona o rozpočtu, který ještě není schválen. Podle ní tak jde o předbíhání. „Předpokládáme, že na rozpočtovém výboru dostaneme odpovědi k současnému návrhu,“ uvedla. „Chci znát přesná čísla,“ dodala s tím, že je nejprve potřeba zjistit, jaký je reálný stav věcí, poté se bude koalice radit o dalších krocích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 10 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 11 hhodinami

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 17 hhodinami

Na jindřichohradecké úzkokolejce vyjely po několika letech pravidelné vlaky

Jindřichohradecká úzkokolejka v pátek zahájila pravidelný turistický provoz. První vlak vyjel z nádraží v Jindřichově Hradci směrem na Obrataň na Vysočině v 9:11 a další spoj o několik minut později zamířil do Nové Bystřice. Pravidelný provoz se na této dráze zastavil na podzim 2022 kvůli insolvenci předchozího majitele. O obnovení se postarala společnost Gepard Express.
před 18 hhodinami

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
před 23 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
včera v 06:59
Načítání...