Největší evropská ekonomika už třetí čtvrtletí přešlapuje na místě. Německá vláda odhaduje, že za celý rok vyroste HDP o pouhé dvě desetiny procenta. Země s 84 miliony obyvatel se ocitla mezi mlýnskými kameny soupeření dvou světových gigantů – USA a Číny. První ji drtí navýšenými cly, druhá nedostatkem čipů. Projevuje se to především na exportu, který tradičně táhne automobilový průmysl.
Zatímco Škodě Auto tržby i odbyt, jak vyplývá z výsledků za prvních devět měsíců letošního roku, rostou, německý mateřský koncern Volkswagen se naopak propadl do provozní ztráty 1,3 miliardy eur (asi 31,7 miliardy korun). To jsou nejhorší čísla od pandemického roku 2020. Příčinou jsou podle manažerů potíže značky Porsche i americká cla.
Z pohledu veřejnosti je automobilový průmysl stále nejdůležitějším odvětvím německé ekonomiky. Ta se ani ve třetím čtvrtletí letošního roku nepřehoupla do tolik vyhlíženého růstu.
Byrokratická a daňová zátěž a drahé energie
Jak podotkla zpravodajka ČT v Německu Helena Truchlá, ekonomové v této souvislosti často hovoří o ztrátě konkurenceschopnosti německého průmyslu, a to ze tří hlavních důvodů – velká byrokratická zátěž související i s předpisy přicházejícími z evropské úrovně, daňová zátěž a vysoké ceny energií.
„Jsou tu problémy spojené s lokalitou, jako je chátrající infrastruktura, velmi vysoké daňové zatížení, ale také problémy způsobené demografií. Velký nedostatek kvalifikovaných pracovníků,“ přiblížil například svůj pohled na příčiny Thomas Obst z Kolínského institutu německého hospodářství.
Zvnějšku působí americká cla a chybějící čínské čipy. Vysoké ceny energií dopadají na oceláře a chemický průmysl. A bez efektu zatím zůstává podzim reforem, který na podporu ekonomiky vyhlásil německý kancléř Friedrich Merz. Výsledky by se podle některých odhadů mohly projevit v roce 2026. „V roce 2026 už to může přinést zlepšení. Přál bych si ale ještě více systematických změn,“ sdělil Obst.
Lídři byznysu věří v oživení ekonomiky
Dopadem jedné z pobídek Merzovy vlády může být skutečnost, že firmy nově začaly více investovat do vybavení. Slabé exporty ale táhnou ekonomiku dolů. Nezaměstnanost od ledna neklesla pod šest procent a neochotu utrácet podle některých analytiků nezvrátí ani Vánoce.
„Může to mít opravdu velmi, velmi špatné následky, pokud bude ekonomika dalších osm let dál upadat. Pak se může stát, že Německo opustí EU nebo euro,“ míní Wolfgang Münchau z Eurointelligence.
Většina ekonomů ovšem hledí do budoucna optimističtěji. A také lídři byznysu podle průzkumu mnichovského institutu IFO věří v oživení ekonomiky. Odhady mluví o tom, že německé HDP v příštím roce poroste minimálně o jedno procento.
„Je potřeba to brát s rezervou, protože aktuální situaci ti stejní manažeři hodnotí zároveň velmi negativně, takže je tam propad mezi tím, co oni očekávají od situace za několik měsíců. Už je to poněkolikáté, kdy vláda Merze říká, ještě chvíli musíme vydržet v té stagnaci, pak už to bude zase dobré. Ekonomové vlastně říkají ano, dává smysl být optimistický, (…) nicméně je na místě, aby ten optimismus byl opatrný,“ podotýká Truchlá.
