Německá vláda zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky země. Nyní předpokládá, že se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 0,2 procenta, zatímco v jarní prognóze očekávala stagnaci. Na tiskové konferenci to ve středu oznámila ministryně hospodářství Katherina Reicheová. Mírný růst pro letošek předpokládají i německé hospodářské instituty.
„Německé hospodářství od roku 2019 přešlapuje na místě,“ uvedla Reicheová. Podle ní musí teď země o svůj blahobyt bojovat, musí mimo jiné najít odvahu k reformám, které by opět nastartovaly hospodářský růst. Dodala, že podstatná část růstu v nadcházejících letech bude pravděpodobně pocházet z vysokých státních výdajů – například ze zvláštního fondu a z obranných investic.
Poslední vládní prognózu představil na konci dubna ještě bývalý ministr hospodářství Robert Habeck. Kabinet kancléře Olafa Scholze tehdy počítal s nulovým růstem, tedy se stagnací. Loni v říjnu přitom tehdejší vláda letošní růst naopak odhadovala na 1,1 procenta.
Malý růst očekávají i hospodářské instituty
Mírně zlepšené vyhlídky – růst HDP také o dvě desetiny procenta – oznámilo v září i pět předních německých hospodářských institutů. „Německé hospodářství stojí nadále na hliněných nohách,“ upozornila však hlavní ekonomka DIW Geraldine Danyová-Knedliková. „V nadcházejících dvou letech se sice citelně zotaví, vzhledem k přetrvávajícím strukturálním slabinám ovšem tato dynamika nebude mít dlouhého trvání,“ dodala.
Z letos schválených zvláštních fondů vyjdou podle pětice institutů impulzy, které se v německé ekonomice projeví – ale až za delší dobu, než s jakou počítá rozpočet. „Půjčky slouží také k tomu, aby se (vláda) vyhnula konsolidaci, která by přitom byla potřebná,“ stojí ve zprávě ekonomických odborníků.
Expanzivní fiskální politika podle institutů sice podpoří hospodářské zotavení, „strukturální problémy se ale budou jen kašírovat“, protože potřebné reformy k posílení hospodářské pozice Německa nejsou v dohledu. Hospodářství podle ekonomů brzdí a nadále budou brzdit ceny energií, které jsou v mezinárodním srovnání v zemi vysoké, dále vysoké jednotkové náklady práce, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a klesající konkurenceschopnost.
Také prognóza OECD předpokládá pro Německo v letošním roce růst, a to o 0,3 procenta.
Peníze půjdou do obrany a na infrastrukturu
Strany současné německé vlády se už v březnu dohodly na zvýšení obranných výdajů a na vzniku zvláštního fondu na investice do infrastruktury, které budou financované z půjček. Berlín plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP, už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.
Ve fondu na infrastrukturní investice bude 500 miliard eur (přes 12 bilionů korun). Peníze z něj mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i do škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet jednotlivé spolkové země.
Velké reformní představy
K potřebným reformám nutným pro dlouhodobý růst Reicheová konkrétně zmínila snížení cen energií a podporu soukromých investic. „Pustit se musíme také do daní a odvodů, které jsou v mezinárodním srovnání vysoké, musíme odbourat byrokracii, otevřít trhy a umožnit inovace,“ vypočítala.
Za rizikové faktory označila ministryně celní a obchodní politiku Spojených států, ale i možnou eskalaci geopolitických krizí.
Optimismus pro příští rok staví na domácí poptávce
Příští rok by mělo německé hospodářství podle současného výhledu vykázat růst o 1,3 procenta. V roce 2027 by měl růst HDP činit 1,4 procenta. Podle ministerstva to nebude jako obvykle export, který bude hnací silou hospodářského oživení, ale domácí poptávka.
Spolkový svaz velkoobchodu v září předpověděl, že německý vývoz se v letošním roce sníží o 2,5 procenta.
Tamní exportéři se podle něj potýkají se slábnoucí zahraniční poptávkou, vyššími náklady a rostoucím protekcionismem.
„Němečtí exportéři bojují na mnoha frontách,“ uvedl prezident organizace BGA Dirk Jandura. „Řada amerických cel je tak vysoká, že obchodování je prostě nemožné. Pro mnoho německých exportérů to fakticky znamená ztrátu trhů ve Spojených státech,“ dodal. USA byly loni největším obchodním partnerem Německa.
Instituty: Oživení v příštích letech ano, ale jsou i rizika
Oživení v následujících letech čeká podle společného výhledu německých hospodářských institutů především sektor služeb, zatímco ve zpracovatelském průmyslu se projeví jen mírně. Důvodem je nadále klesající poptávka po německém zboží v zahraničí, za což mohou kromě klesající konkurenceschopnosti také vyšší cla. Export tak nebude hospodářský růst pohánět tak silně jako v minulosti.
S oživením německého hospodářství by se mohla zlepšit také situace na trhu práce. Podle institutů to spolu s rostoucími reálnými příjmy podpoří soukromou spotřebu. „Spotřebitelské ceny vzrostou ve sledovaném období předběžně o zhruba dvě procenta,“ odhadly instituty.
„Celkově je hospodářský vývoj v Německu vystaven značným rizikům,“ uvedly na závěr svého výhledu instituty. Počítají mezi ně obchodní spor Evropské unie se Spojenými státy, který má podle nich „velký potenciál eskalovat“. „Německo stojí v hospodářské politice na rozcestí,“ dodali v září ekonomové z pěti ústavů.
Oproti makroekonomickým prognózám přicházejí z firemní sféry některé záporné signály. Například automobilka Volkswagen omezuje výrobu ve dvou německých továrnách na elektromobily, další rušení pracovních míst v zemi oznámil výrobce automobilových součástek Bosch.
Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem Česka. Řada tuzemských firem je na výkonu hospodářství sousední země závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles – loni to bylo o 0,2 a předloni o 0,3 procenta. Německý průmysl už delší dobu čelí řadě problémů, včetně vysokých nákladů na energie, nedostatku kvalifikovaných pracovních sil či rostoucí čínské konkurenci. Letos se navíc potýká s negativními dopady razantní celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
