Místo stagnace bude letos mírný růst, věří německá vláda

Německá vláda zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky země. Nyní předpokládá, že se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 0,2 procenta, zatímco v jarní prognóze očekávala stagnaci. Na tiskové konferenci to ve středu oznámila ministryně hospodářství Katherina Reicheová. Mírný růst pro letošek předpokládají i německé hospodářské instituty.

„Německé hospodářství od roku 2019 přešlapuje na místě,“ uvedla Reicheová. Podle ní musí teď země o svůj blahobyt bojovat, musí mimo jiné najít odvahu k reformám, které by opět nastartovaly hospodářský růst. Dodala, že podstatná část růstu v nadcházejících letech bude pravděpodobně pocházet z vysokých státních výdajů – například ze zvláštního fondu a z obranných investic.

Poslední vládní prognózu představil na konci dubna ještě bývalý ministr hospodářství Robert Habeck. Kabinet kancléře Olafa Scholze tehdy počítal s nulovým růstem, tedy se stagnací. Loni v říjnu přitom tehdejší vláda letošní růst naopak odhadovala na 1,1 procenta.

Malý růst očekávají i hospodářské instituty

Mírně zlepšené vyhlídky – růst HDP také o dvě desetiny procenta – oznámilo v září i pět předních německých hospodářských institutů. „Německé hospodářství stojí nadále na hliněných nohách,“ upozornila však hlavní ekonomka DIW Geraldine Danyová-Knedliková. „V nadcházejících dvou letech se sice citelně zotaví, vzhledem k přetrvávajícím strukturálním slabinám ovšem tato dynamika nebude mít dlouhého trvání,“ dodala.

Z letos schválených zvláštních fondů vyjdou podle pětice institutů impulzy, které se v německé ekonomice projeví – ale až za delší dobu, než s jakou počítá rozpočet. „Půjčky slouží také k tomu, aby se (vláda) vyhnula konsolidaci, která by přitom byla potřebná,“ stojí ve zprávě ekonomických odborníků.

Expanzivní fiskální politika podle institutů sice podpoří hospodářské zotavení, „strukturální problémy se ale budou jen kašírovat“, protože potřebné reformy k posílení hospodářské pozice Německa nejsou v dohledu. Hospodářství podle ekonomů brzdí a nadále budou brzdit ceny energií, které jsou v mezinárodním srovnání v zemi vysoké, dále vysoké jednotkové náklady práce, nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a klesající konkurenceschopnost.

Také prognóza OECD předpokládá pro Německo v letošním roce růst, a to o 0,3 procenta.

Peníze půjdou do obrany a na infrastrukturu

Strany současné německé vlády se už v březnu dohodly na zvýšení obranných výdajů a na vzniku zvláštního fondu na investice do infrastruktury, které budou financované z půjček. Berlín plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta HDP, už letos by měly dosáhnout 2,4 procenta HDP.

Ve fondu na infrastrukturní investice bude 500 miliard eur (přes 12 bilionů korun). Peníze z něj mají putovat na opravu silnic, železnic, mostů a energetické soustavy, ale například i do škol, školek a nemocnic. Pětina by měla být investována do klimatických opatření, další pětinu mají obdržet jednotlivé spolkové země.

Velké reformní představy

K potřebným reformám nutným pro dlouhodobý růst Reicheová konkrétně zmínila snížení cen energií a podporu soukromých investic. „Pustit se musíme také do daní a odvodů, které jsou v mezinárodním srovnání vysoké, musíme odbourat byrokracii, otevřít trhy a umožnit inovace,“ vypočítala.

Za rizikové faktory označila ministryně celní a obchodní politiku Spojených států, ale i možnou eskalaci geopolitických krizí.

Optimismus pro příští rok staví na domácí poptávce

Příští rok by mělo německé hospodářství podle současného výhledu vykázat růst o 1,3 procenta. V roce 2027 by měl růst HDP činit 1,4 procenta. Podle ministerstva to nebude jako obvykle export, který bude hnací silou hospodářského oživení, ale domácí poptávka.

Spolkový svaz velkoobchodu v září předpověděl, že německý vývoz se v letošním roce sníží o 2,5 procenta. 

Tamní exportéři se podle něj potýkají se slábnoucí zahraniční poptávkou, vyššími náklady a rostoucím protekcionismem.

„Němečtí exportéři bojují na mnoha frontách,“ uvedl prezident organizace BGA Dirk Jandura. „Řada amerických cel je tak vysoká, že obchodování je prostě nemožné. Pro mnoho německých exportérů to fakticky znamená ztrátu trhů ve Spojených státech,“ dodal. USA byly loni největším obchodním partnerem Německa.

Instituty: Oživení v příštích letech ano, ale jsou i rizika

Oživení v následujících letech čeká podle společného výhledu německých hospodářských institutů především sektor služeb, zatímco ve zpracovatelském průmyslu se projeví jen mírně. Důvodem je nadále klesající poptávka po německém zboží v zahraničí, za což mohou kromě klesající konkurenceschopnosti také vyšší cla. Export tak nebude hospodářský růst pohánět tak silně jako v minulosti.

S oživením německého hospodářství by se mohla zlepšit také situace na trhu práce. Podle institutů to spolu s rostoucími reálnými příjmy podpoří soukromou spotřebu. „Spotřebitelské ceny vzrostou ve sledovaném období předběžně o zhruba dvě procenta,“ odhadly instituty.

„Celkově je hospodářský vývoj v Německu vystaven značným rizikům,“ uvedly na závěr svého výhledu instituty. Počítají mezi ně obchodní spor Evropské unie se Spojenými státy, který má podle nich „velký potenciál eskalovat“. „Německo stojí v hospodářské politice na rozcestí,“ dodali v září ekonomové z pěti ústavů.

Oproti makroekonomickým prognózám přicházejí z firemní sféry některé záporné signály. Například automobilka Volkswagen omezuje výrobu ve dvou německých továrnách na elektromobily, další rušení pracovních míst v zemi oznámil výrobce automobilových součástek Bosch.

Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem Česka. Řada tuzemských firem je na výkonu hospodářství sousední země závislá. V minulých dvou letech zaznamenala německá ekonomika pokles – loni to bylo o 0,2 a předloni o 0,3 procenta. Německý průmysl už delší dobu čelí řadě problémů, včetně vysokých nákladů na energie, nedostatku kvalifikovaných pracovních sil či rostoucí čínské konkurenci. Letos se navíc potýká s negativními dopady razantní celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Na svátek 17. listopadu mohou být obchody otevřené

Ve státní svátek Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva, který se v Česku slaví v úterý 17. listopadu, budou moci být všechny obchody otevřené. Zákon o prodejní době v maloobchodě se na tento státní svátek nevztahuje, nakoupit si lidé tedy budou moci i v obchodech nad dvě stě metrů čtverečních.
před 3 hhodinami

Pražská plynárenská i E.ON zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně. Zdražení oznámila i společnosti E.ON.
13:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
před 7 hhodinami

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 11 hhodinami

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
před 12 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
včera v 13:16‌‌

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
14. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.