Ukrajinští uprchlíci se adaptují na nová pravidla podpory, pomoci může nová databáze

Nahrávám video

Ukrajinští uprchlíci v Česku se vypořádávají s novými pravidly pro podporu. Centrum pro cizince Jihomoravského kraje od rána zaznamenává nápor lidí, kteří mají problém s vyplněním on-line formuláře pro žádost o humanitární dávku. Státu by mohla pomoci nová databáze ubytovacích kapacit.

Víkend byl podle ředitelky centra Aleny Krejčí klidný, nápor přinesl až pracovní den. „Řada klientů dříve o podporu žádala osobně, ale teď nově se bude procesovat elektronicky a mnozí mají problém dostat se do elektronické verze žádosti. Nemají vyřízenou bankovní identitu nebo identitu občana, někteří nemají ani e-maily, chytré telefony nebo sim karty s českým číslem. Asistujeme jim tedy, aby se mohli vypravit někam na Czech POINT a tam si vše zřídili,“ vysvětluje Krejčí.

Podle ministerstva práce ale na změny v podpoře připravovaly uprchlíky velmi intenzivně kampaně ministerstev práce i vnitra a neziskových organizací. „Na možnost on-line vyřízení humanitární dávky aktivně upozorňujeme už od chvíle, kdy byl formulář spuštěn poprvé, tedy před více než rokem,“ řekl ČTK mluvčí resortu Jakub Augusta.

Běženci si podle něj navíc již nyní v naprosté většině vyřizují humanitární dávku on-line. „Přes webovou aplikaci bylo za minulý měsíc podáno 97 procent všech žádostí, z nich bylo automaticky zpracováno 93 procent žádostí,“ poznamenal. „Samozřejmě platí, že situaci podrobně sledujeme a jsme připraveni operativně reagovat,“ dodal Augusta.

Problém mají lidé bez sociálních sítí

Krejčí ale řekla, že někteří uprchlíci nebyli na změny připraveni, a to i přesto, že měli být upozorněni. Podle jejích informací je velký nápor také v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině (KACPU) v Hněvkovského ulici v Brně, které spravuje ministerstvo vnitra.

„Klienty ale chceme zklidnit. Všichni přišli z kraje měsíce, ale jejich žádosti budou podle nových pravidel posuzovány až po 18. červenci,“ řekla Krejčí. Centrum o víkendu v souvislosti se změnami takzvaného lex Ukrajina zřídilo speciální linku. Za dva dny tam zavolalo asi šedesát lidí. Většina se ptala právě na vyplňování on-line formuláře pro žádost o humanitární dávku.

Nahrávám video

„Největší dopad to má zatím na všechny lidi, kteří byli na humanitární dávce závislí a třeba nekomunikují tak dobře v rámci internetu, sociálních sítí a nejsou schopni informace vytěžit z komunity nebo jiných stránek z internetu,“ přiblížila ČT24 situaci v Moravskoslezském kraji koordinátorka dobrovolníků z Organizace pro pomoc uprchlíkům Barbora Klinovská. Nejčastěji podle ní organizace pomáhá lidem nad pětapadesát let či matkám s malými dětmi.

O bydlení mohou přijít až desetitisíce lidí

Nová pravidla podpory uprchlíků platí od 1. července. Běžencům, kteří mohou pracovat, bude stát hradit nouzové ubytování pět měsíců. Poté si ho musí platit sami, nebo se musí přestěhovat. Zdarma ho dál mají jen děti, senioři či postižení, tedy zranitelné skupiny.

Solidární příspěvek lidem, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě příchozí ubytovali, se od července přestal vyplácet. Na humanitární dávku mají nově nárok jen uprchlické domácnosti s příjmem pod životním minimem a náklady na bydlení, které stanovila vláda na 3 tisíce korun na měsíc na osobu v evidovaném bytě a na 2400 korun jinde.

Organizace pro pomoc příchozím poukazují na to, že se změnou zákona budou uprchlíci dostávat násobně nižší podporu než české domácnosti. Podotýkají, že cenově dostupných bytů na trhu není dost. Obávají se toho, že řada běženců skončí bez bydlení. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) dříve uvedl, že by to mohlo být deset tisíc osob. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) má úprava posílit odpovědnost uprchlíků za vlastní život v Česku.

Podle dokumentu ministerstva práce, o němž informoval server Seznam Zprávy, by o dočasné bydlení mohlo přijít 38 až 50 tisíc osob. Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček minulý týden varoval, že desetitisíce ukrajinských uprchlíků se od července kvůli změnám pravidel ocitnou v nejistotě. Mnozí uprchlíci pak podle Křečka nezvládnou zaplatit ani základní potřeby, jako bydlení a jídlo.

Migrační koordinátorka Charity ČR Klára Boumová řekla ČT24, že se zdá, jako by se vláda snažila ukrajinské uprchlíky vytlačit zpět na Ukrajinu. „Podpora se změnila vcelku radikálně. Rozumím tomu, že stát potřebuje šetřit, ale toto není šetření na správném místě,“ zdůrazňuje. Upozornila, že o podporu přišla velká skupina lidí, přičemž někteří nemusejí mít ani prostředky pro cestu domů.

Databáze ubytování

Státním institucím, obcím či neziskovým organizacím by měla pomoci nová interaktivní databáze ubytovacích kapacit, kterou spustila Mezinárodní organizace pro migraci. V Česku obsahuje zhruba tři tisíce poskytovatelů ubytování.

„Databáze má podpořit obce a pomáhající organizace při koordinaci služeb a zajištění ubytování pro uprchlíky a kontrole minimálních standardů ubytoven. Dlouhodobě bude mít také využití pro české občany v bytové nouzi,“ nastínil mluvčí organizace Filip Stowasser.

V interaktivní databázi lze podle něj vyhledávat podle obcí s rozšířenou působností. Její aktualizace a rozvoj bude plně v kompetencích lokálních aktérů. „V tuto chvíli jsou údaje v databázi pro každé ubytovací zařízení čerpány z veřejných zdrojů, od Úřadu vlády, mapování IOM a partnerské sítě,“ dodal mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.