Policie zřídila v Holešově registrační místo pro běžence

Policie zřídila v areálu policejní školy v Holešově na Kroměřížsku registrační místo pro uprchlíky. Reaguje tím na vysoké počty zajištěných nelegálních běženců přecházejících zejména přes území Zlínského a Jihomoravského kraje. Kapacita zařízení je 150 lidí, první den v úterý tam bylo 86 běženců, zařízení slouží pouze pro lidi ze Sýrie. Podle policejní mluvčí Simony Kyšnerové v žádném případě nehrozí jakékoliv riziko ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti. Další migrační point otevřela 1. září policie také v Břeclavi.

V areálu jsou postaveny velkokapacitní stany, které fungují jako mobilní kanceláře. Policisté v nich kontrolují, zda nejsou běženci ozbrojeni, kontrolují jejich totožnost, fotografují je a berou jim otisky prstů.

„Na základě provedení výše uvedených úkonů jsou cizinci za naší asistence převezeni na vlakové nádraží Břeclav nebo Hulín, odkud naše území opustí nebo dále pokračují k vyřízení svého pobytu na území České republiky,“ popsala policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

Do kraje míří zejména mladí Syřané ve věku 17 nebo 18 let, výjimečně ženy s dětmi nebo starší lidé. „Nejstarší osobě bylo přes 86 let a nejmladší tři měsíce,“ uvedl náměstek krajského policejního ředitele Bohdan Varyš. Z Česka směřují zejména do Německa.

V místech registračních pracovišť podle policie není riziko ohrožení veřejného pořádku a bezpečnosti. Podle Varyše je kapacita holešovského místa větší, než byla dříve ve Zlíně, kde bylo možné obsloužit 50 lidí. „Ze strany občanů ani samosprávy jsme tam nezaznamenali stížnosti, lidé si vůbec nevšimli, že to tam děláme,“ řekl Varyš. Podle něj ani obyvatelům Holešova nic nehrozí, areál je 24 hodin denně střežen, uprchlíci jej nesmí opustit. Na zajištění činnosti místa pracuje pět desítek policistů.

Zvýšený počet zajištěných běženců je v kraji od konce května. „Za celou dobu nespáchali jediný trestný čin, jediný přestupek a ani v jednom případě nenarušili veřejný pořádek,“ poznamenal Varyš.

Ve městě je podle starosty napjatá situace

Od úterního večera je na webu města zveřejněno vyjádření starosty Rudolfa Seiferta (BEZPP), ve kterém kritizuje, že policie o vzniku zařízení oficiálně neinformovala dříve. Různé informace o budování registračního a záchytného centra pro cizince v areálu školy se podle něj šíří od poloviny minulého týdne. Podle starosty není vhodné, že registrační místo vzniklo v zastavěné části města. Jeho vznik také podle něj nebyl komunikován s veřejností.

Starosta se o tom dozvěděl minulý týden, což potvrdil i Varyš, podle kterého se o vzniku holešovského centra rozhodlo na konci srpna. „V Holešově je atmosféra velmi napjatá, lidé mají strach, vím o asi dvou peticích, které proti zařízení vzniknou,“ prohlásil starosta. Podle Varyše však není v kraji lepší místo než holešovský areál, který je ve vlastnictví ministerstva vnitra. 

Od května zaznamenali policisté nárůst počtu běženců

V registračním místě mohou běženci strávit až 48 hodin, podle Varyše je však snaha, aby bylo vše vyřízeno do šesti hodin, někdy to však trvá déle, zejména v případě skupin či rodin. Po základních úkonech v centru získají Syřané výjezdní příkazy s platností třiceti dnů.

„Tito cizinci jsou dále poučeni, že s ohledem na skutečnost, že pochází z oblastí válečného konfliktu, se mohou dostavit na příslušné pracoviště k podání žádosti o legalizaci svého pobytu prostřednictvím víza k pobytu nad devadesát dnů za účelem strpění pobytu na území České republiky, nebo aby v uvedené době opustili území České republiky. Po dobu platnosti výše uvedeného víza má jeho držitel postavení legálně pobývajícího cizince na území České republiky,“ popsala policejní mluvčí.

Běžence z jiných států policie umisťuje do zařízení pro zajištění cizinců, odkud organizuje jejich návrat do vlasti. Cizincům z Afghánistánu a Palestiny po identifikaci vydává rozhodnutí o správním vyhoštění. Případů nelegálního překročení hranice se Slovenskem zaevidovali policisté letos více než tisíc, loni byl záchyt migrantů téměř nulový. Cizinci podle policie využívají nové migrační trasy, a to převážně ze Srbska přes Maďarsko a Slovensko do Česka a dále do Německa.