Evropská unie chce efektivněji a rychleji vracet odmítnuté žadatele o azyl do zemí jejich původu. V době rostoucího počtu migrantů mířících do Evropy hledá způsob, jak přesvědčit africké či asijské země k lepší spolupráci při návratech jejich občanů. Podle Evropské komise se v současnosti do své vlasti vrací jen 21 procent těch, jejichž žádosti úředníci členských států vyhodnotí jako neopodstatněné. Loni se počet žadatelů o azyl v Evropské unii zvýšil o polovinu, na více než 920 tisíc.
Evropa chce rychleji vracet migranty, kterým zamítla azyl. Bude víc tlačit na jejich domovské státy
Evropská komise zveřejnila novou repatriační strategii (zdroj: ČT24)
„Ohledně migrace čelí Evropa velmi vážné situaci. Navracení migrantů, kterým byla odmítnuta žádost o azyl, je velice důležité a myslím si, že Evropa by v tom mohla dělat víc,“ soudí například švédská ministryně pro migraci Maria Malmer Stenergardová.
Právě Švédsko, Francie či Německo jsou pod velkým migračním tlakem. Švédsko jako předsednická země EU nyní hledá řešení situace, která se prudce zhoršila v roce 2015 v době velké migrační krize. Od té doby již četná navrhovaná řešení selhala.
Unie už před dvěma lety zavedla mechanismus umožňující sedmadvacítce zrušit výhodný vízový režim mimoevropským zemím, které se zdráhají přijímat zpět své obyvatele. Prozatím zůstal ale prakticky nevyužitý. Unie ho doposud využila pouze jednou, a to v případě Gambie.
Přibývá migrantů ze zemi, které nepotřebují ochranu
„Nárůst ilegální migrace jsme zaznamenali ze zemí, kde nepotřebují mezinárodní ochranu. Přichází hodně Maročanů, Egypťanů, Tunisanů, Bangladéšanů, Pákistánců, Turků, Kubánců a Indů. Důležité je, abychom je mohli vracet,“ uvedla eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová.
To, že migranti v zemích Evropské unie setrvávají a někteří i přes odmítnutí žádají o azyl opakovaně, navíc podle Johanssonové přetěžuje evropské úřady. Jen loni vyřizovaly třikrát více žádostí, než dorazilo migrantů. Brusel chce také přesměrovat migrační trasy tak, aby omezil oběti na životech. A cílí i na pozemní trasy, které často ovládá organizovaný zločin.
„Musí existovat legální trasy k útěku uprchlíků. Musíme je také přesměrovat, aby se neplavili nebezpečnou cestou přes Středozemní moře,“ domnívá se německá ministryně vnitra Nancy Faeserová.
Repatriace dále podle Johanssonové komplikuje například to, že velká část migrantů dorazí bez dokladů. Jejich domovské státy pak odmítají uznávat nové dokumenty vydané v Evropě.
Vlna migrantů loni výrazně stoupla
Evropské země po několika klidnějších letech loni opět zaznamenaly výrazný nárůst počtu lidí mířících z Afriky či Asie přes Středozemní moře či Balkán do EU. Podle unijních statistik loni požádalo o azyl téměř milion lidí, což je skoro dvojnásobek předloňského počtu. Ze stovek tisíc lidí, jejichž žádosti úřady zamítly, se přitom do zemí původu podařilo unijním státům vrátit jen zhruba pětinu.
Eurokomisařka soudí, že Unie může na třetí země přitlačit. „Abychom vyvinuli tlak na třetí země, musíme postupovat společně, Komise i členské státy,“ připustila v pátek nedostatky v jednání s mimounijními státy komisařka. Země podle ní například málo využívají služeb pohraniční agentury Frontex, která může s návratem migrantů pomoci.
Rozvojová pomoc jako důležitá páka
Některé členské státy navrhují využít v jednání se zeměmi původu migrantů i páky obchodu či rozvojové pomoci, z nichž africké či asijské státy těží. Všechna tato témata budou mít na stole za dva týdny lídři EU na schůzce v Bruselu.
Švédské předsednictví naproti tomu nechce otevírat otázku solidárního rozdělování péče o azylové žadatele, která trápí přetížené jihoevropské země. Řada dalších unijních zemí totiž odmítá návrhy, aby se o vyřizování žádostí o azyl státy podělily.