Běženci strana 2 z 3

Česko udělilo lidem zasaženým ruskou invazí na Ukrajinu doposud přes 245 tisíc víz. V úterý jich přibylo 3600. Informace ve středu na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Po pondělním nárůstu běženců zhruba o dvě tisícovky se počet nově udělených víz vrátil k podobnému počtu jako koncem minulého týdne. Do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se zapojují nemocnice napříč republikou – nabízejí jim ubytování.

Ukrajina vyčísluje dosavadní škody způsobené ruskou invazí na 564,9 miliardy dolarů (12,7 bilionu korun). Podle generálního štábu ukrajinské armády bylo Rusko nuceno stáhnout své síly z Kyjevské oblasti. Ukrajinské síly navíc znovu kontrolují město Irpiň, tvrdí jeho starosta Oleksandr Markušyn. Ve městě Černihiv jsou nadále uvězněny desetitisíce lidí. Humanitární koridory v pondělí nebudou, Kyjev se obává provokací.

Řecko-katolický farář Marian Kurylo z Pardubic v prvních týdnech invaze ruských vojsk na Ukrajinu pořádal sbírky humanitárních potřeb, které pak mířily do válkou zasažené země. Teď se duchovní, který pochází ze Lvova, zaměřuje na pomoc válečným uprchlíkům přímo v krajském městě. „Lidé tu hledají podporu, i duchovní,“ říká farář.

Do Polska dál přicházejí ti z Ukrajiny, kteří touží po bezpečí. Pokud nepokračují do západní Evropy, snaží se najít ubytování hlavně ve velkých městech. Řešov – metropole Podkarpatského vojvodství, které s Ukrajinou na jihovýchodě sousedí – příliv uprchlíků zatím zvládá.

Dosud vláda žádala státní instituce, aby uvolnily své ubytovací kapacity, ale nyní přijde s nařízením, aby tak učinily, řekl v Událostech, komentářích ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj pomůže s uprchlíky také Evropská unie. Zároveň vláda plánuje navýšit finanční příspěvky a budovat nová ubytovací zařízení.

Poslanci zrychleně schválili podmínky udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi. Trojice vládních předloh se týká také přístupu běženců ke zdravotním službám, vstupu na pracovní trh, sociálního zabezpečení a vzdělávání. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly také získat peněžitý příspěvek. Přestože opoziční zákonodárci uvedli, že normy je nutné přijmout, mají obavy. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) jim vzkázal, že problémy samozřejmě budou, ale je nutné poskytnout uprchlíkům rychlou pomoc.

Z Ukrajiny už kvůli válce odešly dva miliony lidí, uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Více než polovina z nich zamířila přes hranice do Polska. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že ruská invaze na Ukrajinu způsobila nejrychleji se prohlubující uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Česká republika a další země, které přijímají uprchlíky z Ukrajiny, budou moci žádat o peníze ze speciálního fondu USA.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se dosud v Česku na cizinecké policii a v asistenčních centrech zaregistrovalo téměř 25 tisíc lidí, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by uprchlíků z Ukrajiny mělo v Česku být nyní až 30 tisíc. Od pátku bude kvůli efektivnější pomoci úřadů lidem utíkajícím před válkou platit v Česku nouzový stav. Města v asistenčních centrech nabízejí pro uprchlé Ukrajince pomoc a ubytování. Ministerstvo školství zavádí síť malotřídek, kde se děti budou učit v ukrajinštině. Státy EU se podle Rakušana také shodly na mimořádné ochraně ukrajinských uprchlíků.

České humanitární organizace vybraly ve sbírkách na pomoc Ukrajině částku vysoce převyšující miliardu korun, denně přibývají další desítky milionů. Do sbírky přímo na podporu ukrajinské armády poslali lidé, firmy a organizace od soboty 316 milionů korun. V českých městech také začala fungovat asistenční centra pro ukrajinské uprchlíky. Všechny pobočky úřadu práce v republice navíc zřídí speciální přepážku pro lidi z Ukrajiny. Příchozí budou moci získat jakékoliv volné místo, nejen to pro cizince.

Humanitárním vlakem, který pro ukrajinské uprchlíky v pátek večer do polského pohraničního města Přemyšle vypravily České dráhy, v sobotu do Bohumína dorazilo třináct žen a dětí. Další vlak s pomocí a možností ubytování vyjel z Brna. Mnozí běženci do Česka přijeli jinými způsoby a vnitro vnitra odhaduje, že zatím dorazilo mezi tisícem až dvěma tisíci lidí. Správa uprchlických zařízení ministerstva vnitra (SUZ) je propojuje s nabídkami ubytování zdarma. Z Ukrajiny už kvůli ruské invazi uprchlo přes 120 tisíc lidí.

Do Maďarska odjelo čtyřicet českých policistů, aby opět pomohli s ochranou vnější hranice schengenského prostoru před nelegální migrací. Hlídkovat budou podél 175 kilometrů dlouhého pomezí se Srbskem.

Řecko otevřelo dva nové uprchlické tábory na ostrovech Leros a Kos. V zařízeních placených Evropskou unií je striktnější režim než v těch původních. Vláda v Aténách tvrdí, že je to v zájmu bezpečnosti. Tábory kritizují lidskoprávní organizace, podle nich jsou součástí restriktivní migrační politiky. Stejně jako perzekuce některých běženců a dobrovolníků.

Celý svět ji znal jako afghánskou dívku, dokonce jako afghánskou Monu Lisu. Její ikonický portrét z obálky časopisu National Geographic z roku 1985 obletěl celou planetu. Teprve v roce 2002 se k neznámé podařilo přidat jméno – Šarbat Gulaová. Po obnovení nadvlády Talibanu dostala dnes už vdova se svými dětmi šanci na nový začátek v Itálii.

Český prezident Miloš Zeman nabídl Polsku vyslání českých vojáků na hranici s Běloruskem. Podle něj jsou připraveni k okamžitému přesunu. Pomoc s řešením migrační krize na polsko-běloruské hranici už dříve nabídl Varšavě i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). V úterý nabídku zopakoval během jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny v Budapešti. Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki o to ale podle Babiše zatím nepožádal. Ostatní státy V4, tedy Maďarsko, Slovensko i Česko, vyjádřily Polsku plnou podporu. Evropská unie oznámila, že hodlá  potrestat firmy přepravující migranty do Běloruska.

Turecko coby klíčová tranzitní země tvoří na svých letištích bariéry pro omezení přílivu běženců do Běloruska. Tamní úřady v pátek nepustily na palubu pravidelných spojů do Minsku Iráčany, Syřany a Jemence a z Istanbulu tak nemohly odcestovat desítky lidí. Evropská komise se chce na obdobném postupu dohodnout i s dalšími zeměmi.

Británie hodlá vracet lodě s ilegálními migranty přeplouvající Lamanšský průliv zpět do Francie. Prohlubuje se tak diplomatické napětí mezi Londýnem a Paříží. Země se neshodnou na tom, jak se vypořádat s narůstajícím počtem běženců, kteří riskují životy na malých člunech.

Polsko za srpen zaznamenalo tři a půl tisíce pokusů o překročení své hranice z Běloruska. Tisíc migrantů úřady zadržely. Varšava za vysokými počty běženců vidí organizovanou akci režimu Alexandra Lukašenka. Kvůli situaci už vláda požádala hlavu státu o vyhlášení nouzového stavu.

Po dlouhé době se na summit Evropské unie dostává téma migrace. Řešit ji chtějí hlavně jihoevropské státy. Znepokojují je aktuální unijní statistiky, podle kterých po delším období klidu způsobeném uzavřením hranic kvůli pandemii stoupá počet migrantů nelegálně mířících do Evropy.

Litva i Evropská unie obviňují Bělorusko, že používá nelegální migraci jako formu nátlaku na sedmadvacítku. Migrace běženců z Blízkého východu směrem do Litvy prudce vzrostla po vynuceném přistání letadla Ryanair a odvetných sankcích ze strany Bruselu. V tomto roce hranici překročilo pětkrát víc migrantů než za celý rok 2020. Jedná se hlavně o Iráčany a Syřany. Běloruské úřady podezření odmítají.

Řecko podle svědectví běženců nadále používá násilné metody na hranici s Tureckem. Nelegální vracení migrantů mimo území Evropské unie kritizuje řada organizací včetně OSN, jako poslední vyzvala Atény k ukončení kontroverzní praxe Rada Evropy. Řekové tato obvinění opakovaně odmítají. Na nejfrekventovanější migrační trase Egejského moře natáčel i štáb České televize.

Raketové útoky z Pásma Gazy a naopak z Izraele dlouho neutichaly. Vyostřenou situaci na Blízkém východě nejvíce odnesli civilisté. Lidé z celého světa události sledovali a vyjadřovali podporu buď Palestině, nebo Izraeli. Den proti homofobii si připomněla komunita LGBT, v Paříži je k vidění monumentální umělecké dílo před Eiffelovou věží. V Řecku propukl nedaleko Korintu a Athén požár, který černou noc proměnil v rudý apokalyptický výjev.

Migrace se opět stává jedním z hlavních témat italské politiky. Může za to zvyšující se počet běženců, kteří připlouvají na malý ostrov Lampedusa z Afriky. Letos už jde o více než třináct tisíc lidí, což je třikrát víc než za stejné období loňského roku. Většina se k italským břehům dostává nelegálně. Existují ale i výjimky.

Za jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti označil papež František občanskou válku v Sýrii. Hlava katolické církve ji zmínila týden po návratu z Iráku – a v předvečer desátého výročí začátku konfliktu, ve kterém zemřely statisíce lidí a miliony dalších musely opustit domovy.

Poláci mění postoj k přijímání uprchlíků. Ještě před čtyřmi lety to většina odmítala, teď se podle průzkumů skoro dvě třetiny vyslovily pro. Konzervativní vláda – podobně jako ta česká – dál odmítá převzít migranty z Řecka nebo Itálie, do země ale přijíždí za prací stále víc lidí z ciziny, včetně zemí jižní a jihovýchodní Asie. Informoval o tom zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.