Turecko coby klíčová tranzitní země tvoří na svých letištích bariéry pro omezení přílivu běženců do Běloruska. Tamní úřady v pátek nepustily na palubu pravidelných spojů do Minsku Iráčany, Syřany a Jemence a z Istanbulu tak nemohly odcestovat desítky lidí. Evropská komise se chce na obdobném postupu dohodnout i s dalšími zeměmi.
Desítky migrantů se až na letišti dozvěděly, že do Běloruska neodcestují. Istanbul klade první překážky
Dvě desítky lidí se až u přepážky pátečního letu běloruských státních aerolinií z Istanbulu do Minsku na místě dozvěděly, že nikam neodcestují – přestože mají platné letenky, pasy i víza.
Iráčané říkají, že před několika dny opustili svou vlast a přes Bělorusko chtěli do Evropské unie. Za cestovní dokumenty, které obvykle stojí řádově stovky dolarů, zprostředkovatelům prý zaplatili řádově tisíce.
Istanbul není jediné místo, odkud se z regionu lze bez přestupu dostat do Minsku. Aerolinky stále nabízejí přímé lety z Dubaje, Bejrútu anebo na poměrně netradiční lince také ze syrského Damašku.
„Pašeráci lidem prodávají lež“
Vláda v Ankaře odmítá, že by řídila převoz běženců do Běloruska. Po dohodě s Bruselem ale, aspoň dočasně, omezí lety do Minsku, stejně jako to už dřív udělal Irák. Evropská komise podle svých slov tlačí i na další země.
„Mezinárodní pašerácká síť, která lidi dopravuje do Minsku, jim prodává lež a vytváří dojem o bezpečné cestě do Evropy,“ postěžoval si viceprezident Evropské komise Margaritis Schinas.
Klíčovou roli v celém systému samozřejmě hraje běloruský stát, respektive jeho zastupitelské úřady – včetně generálního konzulátu v Istanbulu. Na dotazy ČT ohledně toho, kolik víz za poslední půlrok vydal, lidem z jakých zemí a za jakých podmínek, ale místní diplomatická mise neodpověděla.
Někteří Iráčané čekající před konzulátem na víza se o nových restrikcích ohledně přímých letů dozvěděli od štábu ČT. Informaci odmítali věřit. Na kameru mluvit ale nechtěli a zmínili stejné plány jako jejich krajané na letišti. Zkusit se dostat na Západ tak jako tak.