Ruští lidskoprávní aktivisté utíkají přes Turecko na Západ. Někteří získali česká víza

3 minuty
Události: Ruská inteligence prchá přes Istanbul na Západ
Zdroj: ČT24

Do Turecka podle odhadů zamířily desítky tisíc Rusů, kteří utíkají z vlasti před cenzurou a potlačováním lidských práv. Důvody jsou hlavně logistické. Pro vstup nepotřebují víza a Istanbul je vedle Bělehradu jedinou evropskou destinací, kam z Moskvy stále létají přímé spoje. Někteří z nich v turecké metropoli získali česká víza.

Istanbul je městem, kde v minulé dekádě našly útočiště statisíce běženců z celého světa. Teď k nim přibývají desítky tisíc Rusů a Ukrajinců. Jsou mezi nimi akademici, lidskoprávní aktivisté nebo novináři. Azyl tu našel i ruský filmař Dmitrij Barčenkov a jeho partner. Tvrdí, že život v malé liberální bublině v Moskvě už není možný.

„Jestli dříve bylo možné vést nějakou vnitřní válku s ruskou vládou, chodit na mítinky a psát texty, tak dnes nic z toho není možné,“ svěřuje se Barčenkov. Stejně hovoří i jeho přítel Dmitrij, který se živý jako IT expert. „(Policie) přišla k rodičům. Ptali se na bratra, na mě. Říkali, že jsme teroristé, extremisté. Máma mi řekla, abych se do Ruska už nevracel.“

V Istanbulu se roku 2022 do jisté míry opakuje historie. Před sto lety do tehdejší Konstantinopole uteklo před občanskou válkou a bolševiky na dvě stě tisíc Rusů. Pro drtivou většinu z nich bylo velkoměsto na Bosporu jen přestupní stanicí na cestě dál na Západ.

Před stoletím tvořili Rusové až pětinu populace města a navždy ho změnili. V centru stále stojí jejich střešní kostely. Díky nim vznikly první smíšené pláže a pomohli zavést minibusy po vzoru sovětské veřejné dopravy takzvaných maršrutek. V Turecku se nazývají dolmuše.

Cesta do Česka

Také dnešní běženci obracejí zraky na Západ. Turecko se totiž potýká s ekonomickými potížemi a do lidskoprávního ideálu má daleko. Oběma Dmitrijům v další cestě pomohla místní organizace nezávislých žurnalistů, která jim zprostředkovala kontakt s českou diplomacií.

České úřady totiž udělily víza několika ruským lidskoprávním aktivistům, kteří utekli do turecké metropole. České televizi to sdělilo ministerstvo zahraničí.

„Český konzulát nám dal ohromnou příležitost. Ani nás nenapadlo, že je možné dostat vízum touto speciální cestou,“ vypráví filmař. „Lidé v Česku jsou přátelští, otevření, moderně smýšlející a blízcí našemu duchu,“ myslí si IT expert.

Dvacátníci z Moskvy jsou jedněmi z milionů lidí, kterým agrese Kremlu převrátila život naruby. Let do Prahy je pro ně další krok do neznáma. Do vlasti se, stejně jako jejich krajané před sto lety, možná už nikdy nevrátí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí srážky vlaků ve Španělsku stoupl na 39

Počet obětí po nedělní srážce dvou rychlovlaků v Andalusii na jihu Španělska vzrostl podle místních médií na 39. Desítky dalších lidí utrpěly zranění. České úřady nemají informace od tom, že by se nehoda týkala českých občanů, vyšetřování ale ještě neskončilo. Španělský ministr dopravy Óscar Puente srážku označil za extrémně podivnou, příčiny neštěstí nejsou známé. Na trase mezi Madridem a jihošpanělskou provincií zrušily úřady více než dvě stě železničních spojů.
07:43Aktualizovánopřed 4 mminutami

The Times píší, že protesty v Íránu si vyžádaly přes šestnáct tisíc mrtvých

Britský deník The Times s odkazem na zprávu íránských lékařů uvedl, že protesty v Íránu si vyžádaly 16 500 mrtvých a 330 tisíc zraněných. Většina obětí je podle těchto informací mladší třiceti let. Dosavadní zprávy, které přinesla v neděli agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného íránského činitele, hovořily o tom, že obětí bylo nejméně pět tisíc.
před 11 mminutami

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal v pondělí dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.
10:50Aktualizovánopřed 31 mminutami

Už necítím povinnost myslet čistě na mír, napsal Trump do Norska

Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že už necítí povinnost myslet čistě na mír poté, co za své mírové úsilí nedostal Nobelovu cenu. Šéf Bílého domu opět zdůraznil svůj záměr získat Grónsko, arktický ostrov, který je autonomním územím Dánska.
před 1 hhodinou

Završení olympiády proběhne ve starověké aréně, archeologové se bojí poškození

Tři týdny před zahájením zimních Her dorazila olympijská pochodeň do Verony. V místní historické aréně má proběhnout velkolepé zakončení. Italští pořadatelé se inspirovali poslední olympiádou v Paříži, kde řada soutěží proběhla v historických kulisách města. Aréna ve Veroně byla postavena kolem roku třicet našeho letopočtu, tedy ještě před Koloseem, a sloužila jako amfiteátr pro gladiátorské hry a veřejná představení. Jedná se o nejstarší prostor na světě, kde se dosud organizují veřejné akce, říká předseda organizačního výboru Her Giovanni Malagó. Část veřejnosti a archeologové ale považují pořádání mimořádné sportovní a společenské akce v těchto prostorách za příliš velké riziko pro tak významnou památku. Pořadatelé však trvají na tom, že veškeré úpravy provádějí tak, aby se nepoškodil historický charakter místa.
před 4 hhodinami

Nejméně 21 obětí má srážka vysokorychlostních vlaků ve Španělsku

Po nehodě dvou vysokorychlostních vlaků na jihu Španělska zemřelo nejméně 21 lidí. Na 73 pasažérů je zraněných. Uvedl to tamní ministr dopravy Óscar Puente. Cestující z obou vlaků museli být evakuováni. Na palubách bylo podle prohlášení úřadů dohromady přibližně pět set lidí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Do druhého kola portugalských prezidentských voleb postoupili opoziční politici

Postup do druhého kola prezidentské volby mají po sečtení téměř sta procent okrsků jistý socialistický bývalý vicepremiér António José Seguro a šéf krajně pravicové strany Chega (Dost) André Ventura. Oba politici zastupují opozici. Premiér Luís Montenegro uvedl, že politický prostor jeho vlády nebude v druhém kole zastoupen. Nikoho zatím v druhém kole, které se uskuteční 8. února, nepodpořil, podotýkají portugalská média.
před 8 hhodinami
Načítání...