Ukrajina vyčísluje dosavadní škody způsobené ruskou invazí na 564,9 miliardy dolarů (12,7 bilionu korun). Podle generálního štábu ukrajinské armády bylo Rusko nuceno stáhnout své síly z Kyjevské oblasti. Ukrajinské síly navíc znovu kontrolují město Irpiň, tvrdí jeho starosta Oleksandr Markušyn. Ve městě Černihiv jsou nadále uvězněny desetitisíce lidí. Humanitární koridory v pondělí nebudou, Kyjev se obává provokací.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Ukrajina dosavadní škody způsobené ruskou invazí vyčísluje na 564,9 miliardy dolarů. Informovala o tom místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Sviridenková. Dodala, že Ukrajina bude po agresorovi žádat odškodnění, a to jak na základě soudních rozhodnutí, tak převodem zmrazených ruských aktiv.
Výčet škod mimo jiné zahrnuje zničenou infrastrukturu (119 miliard dolarů). Poškozeno bylo podle ukrajinské ministryně 8000 kilometrů silnic, desítky železničních stanic a řada letišť.
Kyjev dále zohledňuje například ztrátu hrubého domácího produktu (HDP) 112 miliard dolarů či 54 miliard přímých investic do tamní ekonomiky. Státní rozpočet podle výčtu přišel o 48 miliard dolarů, firmy a organizace o 80 miliard dolarů.
Škody, jež okupace přivodila civilnímu obyvatelstvu, resort odhaduje na 90,5 miliardy dolarů. Konkrétněji rozvádí, že bylo zničeno deset milionů metrů čtverečních bydlení, 200 tisíc aut a znemožněno zásobování potravinami pro pět milionů lidí.
Vývoj na bojišti
Ukrajinský generální štáb ve zprávě o probíhajících bojích uvedl, že dvě praporní taktické skupiny ruské armády byly staženy do Běloruska, což je podle něj typické pro jednotky, které utrpěly „značné ztráty“.
Kromě toho zpráva uvádí, že dochází k výraznému snížení intenzity aktivity jednotek přesouvajících se z Ruska na Ukrajinu.
Starosta Irpině ležící poblíž Kyjeva dokonce tvrdí, že Ukrajinci město osvobodili. Oblast byla místem těžkých bojů. „Chápeme, že na naše město bude více útoků, ale my se statečně ubráníme,“ prohlásil ve videu zveřejněném na sociální síti Telegram Markušyn. Agentura Reuters ale upozorňuje, že informaci nelze nezávisle ověřit.
V nedávném hodnocení britské ministerstvo obrany také uvedlo, že Rusko účinně odřízlo Ukrajinu od mezinárodního námořního obchodu prostřednictvím námořní blokády černomořského pobřeží. Minulý týden Rusko uvedlo, že plánuje přeorientovat svou invazi na východ, ačkoli od té doby pokračují zprávy o úderech ve velkých městech.
Slavutyč již Rusové opustili
Ruské okupační jednotky se v sobotu zmocnily města Slavutyče, kde žije mnoho pracovníků odstavené jaderné elektrárny Černobyl, kterou ruští vojáci obsadili hned v první den invaze 24. února. Na sociální síti Telegram o tom informoval velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Oleksandr Pavljuk, podle něhož vojáci rozháněli střelbou do vzduchu protestní shromáždění.
Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková podle agentury Reuters obvinila ruské síly z nezodpovědného jednání v okolí uzavřené jaderné elektrárny v Černobylu. Podle ní může dojít k uvolnění radiace do velké části Evropy, zároveň Vereščuková naléhá na OSN, aby do oblasti vyslala misi, která by zhodnotila případná rizika.
„V kontextu jaderné bezpečnosti představuje nezodpovědné a neprofesionální chování ruských vojáků velmi vážnou hrozbu nejenom pro Ukrajinu, ale i pro stovky milionů Evropanů,“ uvedla Vereščuková.
„V uzavřené zóně propuklo několik požárů, což může mít opravdu vážné následky,“ dodala vicepremiérka. Ruští vojáci okolo elektrárny převážejí staré a špatně udržované zbraně, a riskují tak poškození krytu postaveného okolo čtvrtého reaktoru. Brání prý rovněž hasičům v přístupu do zóny.
Zprávy z místa nelze nezávisle ověřit, píše Reuters a připomíná, že Rusko dříve odmítlo, že by jaderná zařízení na Ukrajině ohrožovalo.
Starosta města nicméně v pondělí ráno uvedl, že ruští vojáci dokončili práci, kterou si předsevzali, a město Slavutyč opustili.
Ukrajina hlásí čtyři sestřelené ruské letouny a vrtulník
Podle hlášení ukrajinského generálního štábu zničila za poslední den ukrajinská armáda čtyři ruská letadla, jeden vrtulník a dva bezpilotní letouny. Ukrajinské jednotky hlásí také dílčí územní úspěchy z okolí Kyjeva. Ruské síly podle Moskvy za poslední den sestřelily pět ukrajinských letounů.
Dvě taktické skupiny ruských sil se podle ukrajinského generálního štábu stáhly z oblasti Kyjeva zpět do Běloruska, informovala v noci na dnešek agentura DPA. Podle ní má také ukrajinská rozvědka zprávy o doplňování dalších střel na ruské odpalovací rampy v Bělorusku v rámci příprav na další raketové útoky na ukrajinská města.
Ukrajinská armáda o víkendu informovala, že se jí podařilo osvobodit některé obce v Charkovské oblasti, v Sumské oblasti a severozápadně od Mariupolu. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kancléře Oleksij Arestovyč v neděli uvedl, že ukrajinské síly se snaží o malé ofenzivní akce, zatímco se Rusko pokouší obklíčit ukrajinské jednotky na východě Ukrajiny, dobýt Mariupol a udržet Cherson na jihu země.
Černihiv odříznut
V ukrajinském městě Černihiv mezitím uvázly desetitisíce civilistů, kteří se po měsíci těžkých bojů ocitli bez plynu, tekoucí vody a elektřiny. Černihiv, který se nachází na břehu řeky Desny, byl jedním z prvních ukrajinských měst, na které zaútočily ruské jednotky, které přešly z Běloruska ve snaze dosáhnout Kyjeva.
Měsíc poté město ještě nepadlo – je však fakticky odříznuto od zbytku země. „Neexistuje žádná bezpečná cesta ven,“ řekl BBC gubernátor Černihivské oblasti Vladyslav Čaus.
Někteří starostové jsou mrtví, tvrdí Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že některé ukrajinské starosty, unesené ruskými okupanty, našli mrtvé a další nelze vůbec vypátrat. Cituje ho agentura Unian s odvoláním na rozhovor, který poskytl týdeníku The Economist.
Zelenskyj v interview zdůraznil, že Rusko používá stejné metody, po kterých sáhlo již v roce 2014 při útoku na Donbas. Místopředsedkyně ukrajinské vlády v pátek řekla, že Rusové se zmocnili představitelů čtrnácti ukrajinských měst. Jejich osvobození se podle ní řeší na mezinárodní úrovni.
Vicepremiérka však podle agentury Unian upozornila, že Rusové si přejí výměnu zajatců pouze na základě parity, tedy zajaté vojáky za zajaté vojáky, pohraničníky za pohraničníky nebo námořníky za námořníky. „A tak mám logickou otázku: za koho vyměníme starosty měst,“ poznamenala.
Dříve nicméně ukrajinské úřady vyměnily starostu okupovaného Melitopolu za devět ruských vojáků.
Ukrajina má prý důkazy o použití kazetové munice Ruskem
Ukrajinské úřady mají prý důkazy, že ruské síly použily kazetové bomby v Chersonské a Oděské oblasti na jihu Ukrajiny. Řekla to ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Z ostřelování ukrajinských měst touto municí, kterou řada zemí zakazuje, obvinila dříve Rusko například organizace Human Rights Watch (HRW).
„Máme důkazy z Oděské a Chersonské oblasti, kde byly použity kazetové bomby… Ohledně Kyjeva pracujeme na důkazech,“ sdělila prokurátorka.
Venediktovová řekla, že prokuratura má informace i o použití dalších zakázaných zbraní, ale že zatím nemůže oznámit bližší informace, dokud nebude mít dostatečné důkazy, jako jsou střepiny nebo analýza půdy.
Kazetové bomby v sobě nesou desítky menších bomb, a mají tak ničivější účinek. Řada států podepsala kvůli vysokému nebezpečí, jaké představují pro civilisty, úmluvu o jejich zákazu, Rusko ale signatářem není.
Do Polska přijelo už 2,3 milionu lidí
Do Polska od začátku ruské invaze přijelo už 2,3 milionu uprchlíků z Ukrajiny, oznámila v neděli večer polská pohraniční stráž. Jen v sobotu dorazilo 31 100 lidí. Polští pohraničníci podle BBC říkají, že v posledních dnech příliv běženců začal slábnout, ale v sobotu opět vzrostl.
V Polsku už dávno žije velká ukrajinská komunita, a tak zpočátku většina uprchlíků spoléhala, že najde útočiště u přátel a příbuzných. Ale spolu s tím, jak rostlo množství Ukrajinek s dětmi, které neměly na koho se obrátit, Poláci začali uprchlíky přijímat a ubytovávat u sebe, ve vlastních domech, i když je to samozřejmě dočasné řešení, napsala BBC na svém ruskojazyčném webu.
Dodala, že za uplynulý měsíc se mnozí běženci vydali dále na západ. Výzkumníci z varšavské univerzity odhadli, že v současnosti je v Polsku asi 1,3 milionu ukrajinských uprchlíků.
Opačným směrem, tedy z Polska na Ukrajinu, odjelo 339 tisíc lidí. Podle dřívějšího sdělení ukrajinských úřadů většinu z navrátilců tvoří muži, kteří se chtějí podílet na obraně země.
Humanitární koridory v pondělí nebudou
Na Ukrajině nebudou během pondělí žádné humanitární koridory pro evakuaci civilistů z obléhaných měst, uvedla místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Starosta obléhaného Mariupolu Vadym Bojčenko uvedl, že pro evakuaci bylo připraveno 26 autobusů, ale ruské síly jim odmítly zaručit bezpečný odjezd.
„Rusko si s námi hraje,“ prohlásil podle agentury Reuters starosta. Město je podle něj na hraně humanitární katastrofy a evakuovat by potřebovalo všech zbývajících 160 tisíc obyvatel přístavu, který měl před válkou asi 340 tisíc obyvatel.
Ukrajinská rozvědka varovala před možnými provokacemi z ruské strany na trase humanitárních koridorů, a tak se kvůli bezpečnosti obyvatel dnes žádné neotevřou, vysvětlila vicepremiérka podle portálu Kanal 24. Mezinárodní výbor Červeného kříže nadále nemůže poskytnout Mariupolu pomoc, i když stále žádá od Ruska a Ukrajiny záruky bezpečného průchodu, řekl mluvčí výboru stanici BBC. Agentura Unian poznamenala, že v neděli fungovaly dva humanitární koridory, oba v Donbasu na východě Ukrajiny, kterými se podařilo dostat do bezpečí tisícovku civilistů.
