V mariupolském krytu zabíjela panika. „Lidé běhali a křičeli, děti hledaly matky,“ popisuje přeživší

2 minuty
Události: Svědectví ženy, které se podařilo dostat z Mariupolu
Zdroj: ČT24

Jedním z tragických symbolů ruské agrese proti Ukrajině je město Mariupol na březích Azovského moře a tamní divadlo, které ruská armáda bombardovala, přestože se v krytu pod budovou skrývalo přes tisíc lidí. Radnice uvedla, že stovky jich útok nepřežily. Objevují se první svědectví těch, kterým se podařilo zachránit a zničené město opustit.

Maria Radionovová vzpomíná na neuvěřitelnou paniku, kterou v mariupolském divadle ostřelování vyvolalo. „Lidé běhali, křičeli, volali rodiče. Děti se ztratily, hledaly své matky. Ten, kdo mohl děti vyvést, je uklidňoval. Říkali jim: 'Najdeme tvou matku'.“

Když raketa dopadla, Maria šla zrovna pro vodu. Myslí si, že lidé v krytu umírali i kvůli chaosu, který výbuch způsobil. Byli ušlapáni v tlačenici. „Nikdo nehleděl na to, jestli se někdo potřebuje dostat dál. Jsem si jistá, že dav zabil víc lidí než samotný útok.“

Před válkou žilo v Mariupolu skoro půl milionu lidí. Dnes je město v troskách
Zdroj: Alexander Ermochenko/Reuters

O své psy Maria přišla

Říká, že přežila nejspíš díky neznámému muži, který ji při výbuchu kryl vlastním tělem. Do divadla se uchýlila se svými dvěma psy. Odcházela sama. „Měla jsem jen je. Byla to vlastně moje rodina. Nemohla jsem… Chodila jsem okolo celého divadla, snažila se dostat dovnitř. Hodinu nebo dvě jsem plakala.“

Marii se podařilo ze zničeného Mariupolu dostat. Je s přáteli v Záporoží, kterému se přímá ofenziva zatím vyhýbá.

Podle odhadů mariupolské radnice mohlo v krytu pod divadlem při útoku z 16. března zemřít na tři sta lidí.

Obyvatel Mariupolu odchází se svým majetkem naloženým na nákupním vozíku do bezpečnější oblasti
Zdroj: ČTK/AP/Alexei Alexandrov

Symbol hrůz ruské invaze

Město je od prvních dnů invaze v obklíčení okupačních sil, Ukrajinci však kontrolu nad ním stále drží. Podle agenturních informací ve městě probíhají pouliční boje.

Ruští vojáci brání vjezdu konvojů s humanitární pomocí do Mariupolu, ve městě je přitom kritický nedostatek pitné vody, jídla i léků. Několikrát bylo oznámeno zřízení humanitárních koridorů, podle ukrajinských sil se ale podařilo z města dostat pouze tisícovkám lidí, většinou v osobních vozidlech nebo pěšky. Na evakuaci přitom stále čeká kolem sta tisíc místních obyvatel.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek slíbil, že se Francie, Turecko a Řecko pokusí v příštích dnech prosadit a uskutečnit humanitární operaci s cílem evakuovat obléhané město.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 16 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 17 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...