Vnitro udělilo přes 13 tisíc víz pro uprchlíky. Vznikají malotřídky pro ukrajinské děti

Nahrávám video

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se dosud v Česku na cizinecké policii a v asistenčních centrech zaregistrovalo téměř 25 tisíc lidí, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by uprchlíků z Ukrajiny mělo v Česku být nyní až 30 tisíc. Od pátku bude kvůli efektivnější pomoci úřadů lidem utíkajícím před válkou platit v Česku nouzový stav. Města v asistenčních centrech nabízejí pro uprchlé Ukrajince pomoc a ubytování. Ministerstvo školství zavádí síť malotřídek, kde se děti budou učit v ukrajinštině. Státy EU se podle Rakušana také shodly na mimořádné ochraně ukrajinských uprchlíků.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

Na cizinecké policii se příchozí lidé musí registrovat do tří dnů po příjezdu. Pokud bydlí v nějakém zařízení, nahlásí je ubytovatel. Poté mají lidé 90 dnů na vyřízení víza, o které mohou žádat na pracovištích azylové a migrační politiky po celém Česku.

„Za včerejší den si ohlašovací povinnost splnilo celkem 10 731 cizinců. Cizinci se hlásí jak na místně příslušných odborech cizinecké policie, tak i v Asistenčních centrech pomoci,“ uvedla ve čtvrtek mluvčí cizinecké policie Renata Grecmanová. Speciálních víz určených pro lidi zasažené invazí bylo v Česku zatím vydáno přes třináct tisíc.

Pomoc asistenčních center

Díky speciálním dlouhodobým vízům, které vydává ministerstvo vnitra, budou lidé z Ukrajiny automaticky zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění, mohou si s nimi také vyřídit povolení k zaměstnání. 

Asistenční centra, která vznikají v Praze i v dalších krajích, mají podle ministerstva vnitra řešit kromě registrace a zdravotních prohlídek nově příchozích také ubytování, logistiku, humanitární pomoc či dopravu.

V hlavním městě mohou lidé využít služeb centra v budově Městské knihovny na Mariánském náměstí, v Brně funguje centrum na Výstavišti. Seznam všech asistenčních center je na webových stránkách ministerstva vnitra.

Pražský magistrát plánuje na doporučení pražského krizového štábu přesunout asistenční centrum z centrální pobočky Městské knihovny na Mariánském náměstí do Kongresového centra Praha na Vyšehradě. Ve vysílání České televize to potvrdil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Magistrát také podle Hřiba vytvoří pracovní skupinu pro humanitární pomoc. 

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ve čtvrtek uvedl, že z Ukrajiny od počátku invaze utekl už více než milion lidí. Jde zhruba o dvě procenta ze 44 milionů obyvatel země. Na územích kontrolovaných Kyjevem, mezi něž se nepočítají separatistické republiky na východě země a Ruskem anektovaný poloostrov Krym, žije asi 37 milionů obyvatel. 

Ministerstvo školství zavede síť malotřídek pro ukrajinské děti

V Česku vznikne síť škol pro uprchlíky z Ukrajiny, kde budou učit pedagogové z Ukrajiny v jejich rodném jazyce. Projekt Ukrajinské jednotřídky připravilo velvyslanectví Ukrajiny ve spolupráci s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství.

První tři jednotřídky se otevřou v pondělí, jedna v Praze a dvě v Brně. Zástupci projektu také počítají s distribucí ukrajinských učebnic do vybraných škol. Přicházející žáci i učitelé se budou moct registrovat přes webové stránky.

Například V Praze se otevře v pondělí první ukrajinská jednotřídka na 1. slovanském gymnáziu v Praze 1. Chodit sem bude asi dvacet dětí. V Brně se pak otevřou jednotřídky pro Ukrajince ve dvou základních školách, a to ZŠ Cacoviská a ZŠ Údolní.

Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) počítá vláda v tuto chvíli s tím, že do Česka může přijít až půl milionu lidí z Ukrajiny. Situace se podle něj nyní bude měnit každým dnem. V současnosti jsou v Česku přibližně stovky ukrajinských dětí.

Resort školství podle něj počítá s tím, že některé děti z Ukrajiny se zařadí rovnou do českých škol. Doplnil, že úřad školám rozeslal návod, jak mají ukrajinské žáky integrovat. Ukrajinští uprchlíci své děti ale nemusí podle ministerstva hned hlásit do škol a školek. Pokud je jejich rodiče budou chtít do vzdělávacího systému zapsat, mají na to právo. Když ale zařízení nebude mít dostatečnou kapacitu, může dítě odmítnout.

Podle ministerstva se povinné předškolní a školní vzdělávání vztahuje na cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území Česka trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů. Nástup do školy je nutné zajistit až poté, co si uprchlíci zajistí bydlení a materiální zabezpečení. 

Podle webu ministerstva dostaly školy příručku, kterou připravil Národní ústav duševního zdraví a která jim má pomoci v době katastrof předcházet konfliktům ve třídách a při péči o duševní zdraví žáků. Gazdík školy také informoval o speciálním portálu, kde najdou k problematice Ukrajiny potřebné informace, včetně metodik a kontaktů. 

Zařadit žáka z Ukrajiny do prvního ročníku střední školy v Česku legislativa naopak neumožňuje. Středoškoláci mohou nastoupit do vyššího než prvního ročníku střední školy po posouzení dokladů předchozího vzdělávání. „Situaci občanů Ukrajiny, kteří nemají doklady o vzdělávání, aktuálně s jinými dotčenými orgány řešíme,“ uvedlo ministerstvo. Do prvního ročníku maturitních oborů musí uchazeči složit jednotnou přijímací zkoušku, přičemž z češtiny se jim po vzdělávání v zahraničí promine a nahradí se pohovorem, dodal úřad.

Evakuační vlak ze Lvova

Do Prahy po poledni dorazil z ukrajinského města Lvov další evakuační vlak, který vypravila společnost RegioJet. Při cestě na ukrajinské hranice vezl také humanitární pomoc pro Kyjev, kterou zajistil Člověk v tísni. Vlakem by mělo do Prahy dorazil 72 uprchlíků, většina z nich má v Česku příbuzné a blízké, u kterých budou bydlet. 

„Do Česka pokračuje 72 lidí, z nich jenom 18 je bezprizorních. Všichni ostatní tady mají nějaké kontakty. Ví, za kým jedou, kde se ubytují,“ uvedla mluvčí Člověka v tísni Adriana Černá s tím, že většina převážených lidí vystoupila v Polsku. 

Člověk v tísni ve spolupráci s RegioJetem posílá na Ukrajinu materiální pomoc. Prvních deset vagonů určených pro Kyjev vyjelo v úterý večer, na hranicích s Ukrajinou se náklad překládal do vozů ukrajinských drah a podle Černé je nyní na cestě do Kyjeva.

Další nákladní vagony připojené k lůžkovým vozům RegioJetu vyjedou z pražského hlavního nádraží večer. „Vlak je úplně plný – 600 palet, 490 tun pomoci a tisíc trauma kitů (lékárniček),“ popsala Černá. Vlak opět pojede do města Přemyšl na polsko-ukrajinské hranici. Člověk v tísni předpokládá, že takto bude humanitární pomoc vysílat každý druhý den.   

Brno chce MHD zdarma pro uprchlíky z Ukrajiny

Brno navrhuje, aby měli Ukrajinci prchající před válkou městskou dopravu zdarma. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) informovala, že o tom ještě rozhodne představenstvo brněnského dopravního podniku.

Asistenční centrum na výstavišti v Brně odbavilo ve středu za první den fungování asi tisíc lidí přicházejících z Ukrajiny.

MHD zdarma by byla jednou z více forem pomoci, kterou Brno lidem z Ukrajiny nabízí. Město už vyčlenilo pro uprchlíky, kteří by chtěli ve městě pobývat delší dobu, byty s kapacitou asi pro pět set lidí. Dá také Ukrajině deset milionů ve formě materiální pomoci, jejíž část už odešla. Kromě toho vyčlenilo i dalších deset milionů na náklady spojené s pomocí uprchlíkům v Brně.

Studenti budou mapovat neznámá místa Ukrajiny

Studenti uherskohradišťské Fakulty logistiky a krizového řízení (FLKŘ) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně plánují na pátek mimořádné organizované mapovaní, takzvaný mapathon. Chtějí tak pomoci Ukrajině, kde stále existuje velké množství nezmapovaných bílých míst, která v rámci mapathonu studenti umístí na mapu světa.

„Každý nemá možnost pomáhat přímo v místě konfliktu. Ruku k dílu ale můžeme přiložit i takto od stolu, vytvořením mapy. Ani dnes totiž nejsou všechny oblasti zmapované. Doplníme tak na mapu Ukrajiny budovy, silnice a další infrastrukturu,“ upřesnil organizátor Jakub Trojan.

Studenti mají k dispozici detailní satelitní snímky země. Využívají především snímky, které zachycují území ještě nezanesené v klasických mapách. „Hotové mapy potom slouží humanitárním pracovníkům, regionálním vládám a dalším institucím, které pomáhají organizovat pomoc v těchto těžce zkoušených lokalitách,“ dodal Trojan.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 6 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 6 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 8 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Stát za půl roku na mýtném vybral přes deset miliard, meziročně více

Za první pololetí vybral stát na mýtném 10,07 miliardy korun, meziročně o 5,7 procenta více, informoval mluvčí společnosti spravující mýtný systém CzechToll Miroslav Beneš. Přes 54 procent zaplatili zahraniční dopravci. Většinu z celkové částky tvoří poplatky za jízdu po dálnici, a to 88 procent, zbytek za jízdu po zpoplatněných úsecích silnic první třídy. Za celý rok 2025 zaplatili dopravci za vozidla s hmotností nad 3,5 tuny na mýtném 19,1 miliardy korun, meziročně o 11,3 procenta více.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Jihomoravský kraj po vážné nehodě autobusů řeší, jak v nich zvýšit bezpečnost

Řada meziměstských autobusů není vybavena bezpečnostními pásy, protože v nich mohou cestovat i stojící pasažéři. Odborníci přitom upozorňují, že pásy mohou při nehodě zmírnit následky zranění. Tam, kde jimi sedadla vybavena jsou, je cestující dle platných pravidel musejí použít. Často to ale nedělají. Například Jihomoravský kraj po vážné nehodě z minulého víkendu nyní uvažuje o možnostech, jak bezpečnost v těchto spojích zvýšit.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.