Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se dosud v Česku na cizinecké policii a v asistenčních centrech zaregistrovalo téměř 25 tisíc lidí, podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by uprchlíků z Ukrajiny mělo v Česku být nyní až 30 tisíc. Od pátku bude kvůli efektivnější pomoci úřadů lidem utíkajícím před válkou platit v Česku nouzový stav. Města v asistenčních centrech nabízejí pro uprchlé Ukrajince pomoc a ubytování. Ministerstvo školství zavádí síť malotřídek, kde se děti budou učit v ukrajinštině. Státy EU se podle Rakušana také shodly na mimořádné ochraně ukrajinských uprchlíků.
Vnitro udělilo přes 13 tisíc víz pro uprchlíky. Vznikají malotřídky pro ukrajinské děti
Události: Sounáležitost s uprchlíky z Ukrajiny (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor a březen 2022)
- 23:49
Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského mimořádně obtížná. Uvedl, že Rusko posiluje své pozice u Mariupolu.
- 22:55
Americké ministerstvo obchodu v nadcházejících dnech uvalí další sankce zaměřené na ruský obranný, letecký a námořní sektor, oznámil Bílý dům.
- 22:31
Ruské jednotky se zcela stáhly z Černobylské jaderné elektrárny, uvedla ukrajinská státní společnost Enerhoatom, která provozuje jaderné elektrárny.
Na cizinecké policii se příchozí lidé musí registrovat do tří dnů po příjezdu. Pokud bydlí v nějakém zařízení, nahlásí je ubytovatel. Poté mají lidé 90 dnů na vyřízení víza, o které mohou žádat na pracovištích azylové a migrační politiky po celém Česku.
„Za včerejší den si ohlašovací povinnost splnilo celkem 10 731 cizinců. Cizinci se hlásí jak na místně příslušných odborech cizinecké policie, tak i v Asistenčních centrech pomoci,“ uvedla ve čtvrtek mluvčí cizinecké policie Renata Grecmanová. Speciálních víz určených pro lidi zasažené invazí bylo v Česku zatím vydáno přes třináct tisíc.
Pomoc asistenčních center
Díky speciálním dlouhodobým vízům, které vydává ministerstvo vnitra, budou lidé z Ukrajiny automaticky zařazeni do systému veřejného zdravotního pojištění, mohou si s nimi také vyřídit povolení k zaměstnání.
Asistenční centra, která vznikají v Praze i v dalších krajích, mají podle ministerstva vnitra řešit kromě registrace a zdravotních prohlídek nově příchozích také ubytování, logistiku, humanitární pomoc či dopravu.
V hlavním městě mohou lidé využít služeb centra v budově Městské knihovny na Mariánském náměstí, v Brně funguje centrum na Výstavišti. Seznam všech asistenčních center je na webových stránkách ministerstva vnitra.
Pražský magistrát plánuje na doporučení pražského krizového štábu přesunout asistenční centrum z centrální pobočky Městské knihovny na Mariánském náměstí do Kongresového centra Praha na Vyšehradě. Ve vysílání České televize to potvrdil primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Magistrát také podle Hřiba vytvoří pracovní skupinu pro humanitární pomoc.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ve čtvrtek uvedl, že z Ukrajiny od počátku invaze utekl už více než milion lidí. Jde zhruba o dvě procenta ze 44 milionů obyvatel země. Na územích kontrolovaných Kyjevem, mezi něž se nepočítají separatistické republiky na východě země a Ruskem anektovaný poloostrov Krym, žije asi 37 milionů obyvatel.
Ministerstvo školství zavede síť malotřídek pro ukrajinské děti
V Česku vznikne síť škol pro uprchlíky z Ukrajiny, kde budou učit pedagogové z Ukrajiny v jejich rodném jazyce. Projekt Ukrajinské jednotřídky připravilo velvyslanectví Ukrajiny ve spolupráci s Nadačním fondem Děti Ukrajiny a emeritním rektorem Univerzity Karlovy Tomášem Zimou za podpory ministerstva školství.
První tři jednotřídky se otevřou v pondělí, jedna v Praze a dvě v Brně. Zástupci projektu také počítají s distribucí ukrajinských učebnic do vybraných škol. Přicházející žáci i učitelé se budou moct registrovat přes webové stránky.
Například V Praze se otevře v pondělí první ukrajinská jednotřídka na 1. slovanském gymnáziu v Praze 1. Chodit sem bude asi dvacet dětí. V Brně se pak otevřou jednotřídky pro Ukrajince ve dvou základních školách, a to ZŠ Cacoviská a ZŠ Údolní.
Podle ministra školství Petra Gazdíka (STAN) počítá vláda v tuto chvíli s tím, že do Česka může přijít až půl milionu lidí z Ukrajiny. Situace se podle něj nyní bude měnit každým dnem. V současnosti jsou v Česku přibližně stovky ukrajinských dětí.
Resort školství podle něj počítá s tím, že některé děti z Ukrajiny se zařadí rovnou do českých škol. Doplnil, že úřad školám rozeslal návod, jak mají ukrajinské žáky integrovat. Ukrajinští uprchlíci své děti ale nemusí podle ministerstva hned hlásit do škol a školek. Pokud je jejich rodiče budou chtít do vzdělávacího systému zapsat, mají na to právo. Když ale zařízení nebude mít dostatečnou kapacitu, může dítě odmítnout.
Podle ministerstva se povinné předškolní a školní vzdělávání vztahuje na cizince, kteří jsou oprávněni pobývat na území Česka trvale nebo přechodně po dobu delší než 90 dnů. Nástup do školy je nutné zajistit až poté, co si uprchlíci zajistí bydlení a materiální zabezpečení.
Podle webu ministerstva dostaly školy příručku, kterou připravil Národní ústav duševního zdraví a která jim má pomoci v době katastrof předcházet konfliktům ve třídách a při péči o duševní zdraví žáků. Gazdík školy také informoval o speciálním portálu, kde najdou k problematice Ukrajiny potřebné informace, včetně metodik a kontaktů.
Zařadit žáka z Ukrajiny do prvního ročníku střední školy v Česku legislativa naopak neumožňuje. Středoškoláci mohou nastoupit do vyššího než prvního ročníku střední školy po posouzení dokladů předchozího vzdělávání. „Situaci občanů Ukrajiny, kteří nemají doklady o vzdělávání, aktuálně s jinými dotčenými orgány řešíme,“ uvedlo ministerstvo. Do prvního ročníku maturitních oborů musí uchazeči složit jednotnou přijímací zkoušku, přičemž z češtiny se jim po vzdělávání v zahraničí promine a nahradí se pohovorem, dodal úřad.
Evakuační vlak ze Lvova
Do Prahy po poledni dorazil z ukrajinského města Lvov další evakuační vlak, který vypravila společnost RegioJet. Při cestě na ukrajinské hranice vezl také humanitární pomoc pro Kyjev, kterou zajistil Člověk v tísni. Vlakem by mělo do Prahy dorazil 72 uprchlíků, většina z nich má v Česku příbuzné a blízké, u kterých budou bydlet.
„Do Česka pokračuje 72 lidí, z nich jenom 18 je bezprizorních. Všichni ostatní tady mají nějaké kontakty. Ví, za kým jedou, kde se ubytují,“ uvedla mluvčí Člověka v tísni Adriana Černá s tím, že většina převážených lidí vystoupila v Polsku.
Člověk v tísni ve spolupráci s RegioJetem posílá na Ukrajinu materiální pomoc. Prvních deset vagonů určených pro Kyjev vyjelo v úterý večer, na hranicích s Ukrajinou se náklad překládal do vozů ukrajinských drah a podle Černé je nyní na cestě do Kyjeva.
Další nákladní vagony připojené k lůžkovým vozům RegioJetu vyjedou z pražského hlavního nádraží večer. „Vlak je úplně plný – 600 palet, 490 tun pomoci a tisíc trauma kitů (lékárniček),“ popsala Černá. Vlak opět pojede do města Přemyšl na polsko-ukrajinské hranici. Člověk v tísni předpokládá, že takto bude humanitární pomoc vysílat každý druhý den.
Brno chce MHD zdarma pro uprchlíky z Ukrajiny
Brno navrhuje, aby měli Ukrajinci prchající před válkou městskou dopravu zdarma. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) informovala, že o tom ještě rozhodne představenstvo brněnského dopravního podniku.
Asistenční centrum na výstavišti v Brně odbavilo ve středu za první den fungování asi tisíc lidí přicházejících z Ukrajiny.
MHD zdarma by byla jednou z více forem pomoci, kterou Brno lidem z Ukrajiny nabízí. Město už vyčlenilo pro uprchlíky, kteří by chtěli ve městě pobývat delší dobu, byty s kapacitou asi pro pět set lidí. Dá také Ukrajině deset milionů ve formě materiální pomoci, jejíž část už odešla. Kromě toho vyčlenilo i dalších deset milionů na náklady spojené s pomocí uprchlíkům v Brně.
Studenti budou mapovat neznámá místa Ukrajiny
Studenti uherskohradišťské Fakulty logistiky a krizového řízení (FLKŘ) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně plánují na pátek mimořádné organizované mapovaní, takzvaný mapathon. Chtějí tak pomoci Ukrajině, kde stále existuje velké množství nezmapovaných bílých míst, která v rámci mapathonu studenti umístí na mapu světa.
„Každý nemá možnost pomáhat přímo v místě konfliktu. Ruku k dílu ale můžeme přiložit i takto od stolu, vytvořením mapy. Ani dnes totiž nejsou všechny oblasti zmapované. Doplníme tak na mapu Ukrajiny budovy, silnice a další infrastrukturu,“ upřesnil organizátor Jakub Trojan.
Studenti mají k dispozici detailní satelitní snímky země. Využívají především snímky, které zachycují území ještě nezanesené v klasických mapách. „Hotové mapy potom slouží humanitárním pracovníkům, regionálním vládám a dalším institucím, které pomáhají organizovat pomoc v těchto těžce zkoušených lokalitách,“ dodal Trojan.