Běženci strana 3 z 3

Za jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti označil papež František občanskou válku v Sýrii. Hlava katolické církve ji zmínila týden po návratu z Iráku – a v předvečer desátého výročí začátku konfliktu, ve kterém zemřely statisíce lidí a miliony dalších musely opustit domovy.

Poláci mění postoj k přijímání uprchlíků. Ještě před čtyřmi lety to většina odmítala, teď se podle průzkumů skoro dvě třetiny vyslovily pro. Konzervativní vláda – podobně jako ta česká – dál odmítá převzít migranty z Řecka nebo Itálie, do země ale přijíždí za prací stále víc lidí z ciziny, včetně zemí jižní a jihovýchodní Asie. Informoval o tom zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Tuhé mrazy v Bosně a Hercegovině zasáhly stovky migrantů, kteří nemají přístřeší. V zemi je momentálně přes osm tisíc běženců. Téměř čtvrtina z nich přežívá v tvrdých podmínkách mimo zázemí uprchlických táborů. Evropská unie označila jejich situaci za alarmující. Neziskové organizace i někteří unijní představitelé varují před humanitární krizí.

Jihomoravští celníci v pátek ráno zadrželi na dálnici D2 poblíž Lanžhota na Břeclavsku čtyři běžence, pravděpodobně jde o Afghánce. Cestovali v nákladním prostoru bulharského kamionu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí celníků Lada Temňáková. Další Afghánce a jednoho Maročana zadrželi také ústečtí policisté. Přes Česko se chtěli dostat do Německa a Francie. Všichni skončili v záchytném zařízení pro cizince.

Jihomoravští celníci ve čtvrtek odpoledne zadrželi na dálnici D2 kamion s návěsem, ve kterém bylo 48 migrantů. Lidi v návěsu rozpoznal rentgen. Vůz celníci odstavili v Podivíně na Břeclavsku.

Před třiceti lety se vedle práce na novém, svobodném režimu musela demokraticky zvolená vláda soustředit také na uprchlickou vlnu. V létě roku 1990 do Československa přišli lidé hlavně z postkomunistických zemí, jejichž hospodářství se po pádu železné opony hroutilo. Už tehdy vyvolávala migrace v části společnosti strach a odpor, byť to byli právě Čechoslováci, kteří hojně po roce 1968 migrovali na Západ.

Turecký prezident Recep Erdogan u příležitosti Prvního máje přislíbil pomoc lidem, kteří kvůli koronaviru přišli o práci. Ta se ale netýká běženců, kteří v zemi v drtivé většině pracují načerno. Země jich hostí nejvíc na světě – přes čtyři miliony.

Česká republika nepřijme čtyřicet dětských běženců z uprchlických táborů v Řecku. V pořadu Partie televize Prima to oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Atény podle něj odmítly Praze poskytnout seznam konkrétních dětí, případné přijetí afghánských a pákistánských mladíků pak ministr považuje za bezpečnostní riziko.

Česko a Slovensko znovu odmítly kvóty na rozdělování běženců. Už v minulých dnech zdejší politiky rozdělila žádost Řecka o pomoc s přemístěním čtyřiceti nezletilých a opuštěných dětí z tamních uprchlických táborů. V Událostech, komentářích o přijetí těchto dětí diskutovala europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) s místopředsedou ČSSD Ondřejem Veselým. Podle europoslankyně svým postojem Česko odmítá dobrovolnou solidaritu. Řecko nám chce poslat problémové nezletilé, oponuje Veselý.

Loď Alan Kurdi německé neziskové organizace Sea-Eye s 65 migranty na palubě doplula navzdory námořní blokádě do mezinárodních vod u italského ostrova Lampedusa. Kotví zde i plavidlo Alex italské neziskové organizace Mediterranea Saving Humans s 41 běženci. Středomořská migrační trasa přitom v posledních dnech znovu vyvolává silné pnutí na evropské i italské scéně, zejména kvůli odporu italského ministra vnitra Mattea Salviniho.

Při kontrolách státní hranice používá policie k odhalování běženců speciální techniku. Terénní auta, dron nebo detektor tlukotu srdce. Letos cizinecká policie na jihu Moravy zachytila pouhých devatenáct běženců, za celý loňský rok devadesát sedm lidí.