Běženci strana 3 z 3

Po dlouhé době se na summit Evropské unie dostává téma migrace. Řešit ji chtějí hlavně jihoevropské státy. Znepokojují je aktuální unijní statistiky, podle kterých po delším období klidu způsobeném uzavřením hranic kvůli pandemii stoupá počet migrantů nelegálně mířících do Evropy.

Litva i Evropská unie obviňují Bělorusko, že používá nelegální migraci jako formu nátlaku na sedmadvacítku. Migrace běženců z Blízkého východu směrem do Litvy prudce vzrostla po vynuceném přistání letadla Ryanair a odvetných sankcích ze strany Bruselu. V tomto roce hranici překročilo pětkrát víc migrantů než za celý rok 2020. Jedná se hlavně o Iráčany a Syřany. Běloruské úřady podezření odmítají.

Řecko podle svědectví běženců nadále používá násilné metody na hranici s Tureckem. Nelegální vracení migrantů mimo území Evropské unie kritizuje řada organizací včetně OSN, jako poslední vyzvala Atény k ukončení kontroverzní praxe Rada Evropy. Řekové tato obvinění opakovaně odmítají. Na nejfrekventovanější migrační trase Egejského moře natáčel i štáb České televize.

Raketové útoky z Pásma Gazy a naopak z Izraele dlouho neutichaly. Vyostřenou situaci na Blízkém východě nejvíce odnesli civilisté. Lidé z celého světa události sledovali a vyjadřovali podporu buď Palestině, nebo Izraeli. Den proti homofobii si připomněla komunita LGBT, v Paříži je k vidění monumentální umělecké dílo před Eiffelovou věží. V Řecku propukl nedaleko Korintu a Athén požár, který černou noc proměnil v rudý apokalyptický výjev.

Migrace se opět stává jedním z hlavních témat italské politiky. Může za to zvyšující se počet běženců, kteří připlouvají na malý ostrov Lampedusa z Afriky. Letos už jde o více než třináct tisíc lidí, což je třikrát víc než za stejné období loňského roku. Většina se k italským břehům dostává nelegálně. Existují ale i výjimky.

Za jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti označil papež František občanskou válku v Sýrii. Hlava katolické církve ji zmínila týden po návratu z Iráku – a v předvečer desátého výročí začátku konfliktu, ve kterém zemřely statisíce lidí a miliony dalších musely opustit domovy.

Poláci mění postoj k přijímání uprchlíků. Ještě před čtyřmi lety to většina odmítala, teď se podle průzkumů skoro dvě třetiny vyslovily pro. Konzervativní vláda – podobně jako ta česká – dál odmítá převzít migranty z Řecka nebo Itálie, do země ale přijíždí za prací stále víc lidí z ciziny, včetně zemí jižní a jihovýchodní Asie. Informoval o tom zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Tuhé mrazy v Bosně a Hercegovině zasáhly stovky migrantů, kteří nemají přístřeší. V zemi je momentálně přes osm tisíc běženců. Téměř čtvrtina z nich přežívá v tvrdých podmínkách mimo zázemí uprchlických táborů. Evropská unie označila jejich situaci za alarmující. Neziskové organizace i někteří unijní představitelé varují před humanitární krizí.

Jihomoravští celníci v pátek ráno zadrželi na dálnici D2 poblíž Lanžhota na Břeclavsku čtyři běžence, pravděpodobně jde o Afghánce. Cestovali v nákladním prostoru bulharského kamionu, uvedla v tiskové zprávě mluvčí celníků Lada Temňáková. Další Afghánce a jednoho Maročana zadrželi také ústečtí policisté. Přes Česko se chtěli dostat do Německa a Francie. Všichni skončili v záchytném zařízení pro cizince.

Jihomoravští celníci ve čtvrtek odpoledne zadrželi na dálnici D2 kamion s návěsem, ve kterém bylo 48 migrantů. Lidi v návěsu rozpoznal rentgen. Vůz celníci odstavili v Podivíně na Břeclavsku.

Před třiceti lety se vedle práce na novém, svobodném režimu musela demokraticky zvolená vláda soustředit také na uprchlickou vlnu. V létě roku 1990 do Československa přišli lidé hlavně z postkomunistických zemí, jejichž hospodářství se po pádu železné opony hroutilo. Už tehdy vyvolávala migrace v části společnosti strach a odpor, byť to byli právě Čechoslováci, kteří hojně po roce 1968 migrovali na Západ.

Turecký prezident Recep Erdogan u příležitosti Prvního máje přislíbil pomoc lidem, kteří kvůli koronaviru přišli o práci. Ta se ale netýká běženců, kteří v zemi v drtivé většině pracují načerno. Země jich hostí nejvíc na světě – přes čtyři miliony.

Česká republika nepřijme čtyřicet dětských běženců z uprchlických táborů v Řecku. V pořadu Partie televize Prima to oznámil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Atény podle něj odmítly Praze poskytnout seznam konkrétních dětí, případné přijetí afghánských a pákistánských mladíků pak ministr považuje za bezpečnostní riziko.

Česko a Slovensko znovu odmítly kvóty na rozdělování běženců. Už v minulých dnech zdejší politiky rozdělila žádost Řecka o pomoc s přemístěním čtyřiceti nezletilých a opuštěných dětí z tamních uprchlických táborů. V Událostech, komentářích o přijetí těchto dětí diskutovala europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) s místopředsedou ČSSD Ondřejem Veselým. Podle europoslankyně svým postojem Česko odmítá dobrovolnou solidaritu. Řecko nám chce poslat problémové nezletilé, oponuje Veselý.

Loď Alan Kurdi německé neziskové organizace Sea-Eye s 65 migranty na palubě doplula navzdory námořní blokádě do mezinárodních vod u italského ostrova Lampedusa. Kotví zde i plavidlo Alex italské neziskové organizace Mediterranea Saving Humans s 41 běženci. Středomořská migrační trasa přitom v posledních dnech znovu vyvolává silné pnutí na evropské i italské scéně, zejména kvůli odporu italského ministra vnitra Mattea Salviniho.

Při kontrolách státní hranice používá policie k odhalování běženců speciální techniku. Terénní auta, dron nebo detektor tlukotu srdce. Letos cizinecká policie na jihu Moravy zachytila pouhých devatenáct běženců, za celý loňský rok devadesát sedm lidí.