Po dlouhé době se na summit Evropské unie dostává téma migrace. Řešit ji chtějí hlavně jihoevropské státy. Znepokojují je aktuální unijní statistiky, podle kterých po delším období klidu způsobeném uzavřením hranic kvůli pandemii stoupá počet migrantů nelegálně mířících do Evropy.
Migrace do Evropy začíná být znovu tématem. Vedle Řecka ji řeší i Španělsko nebo Itálie
„Teď je největší nápor (migrace) na Itálii – ze severní Afriky, Libye, Tuniska. A také na Španělsko,“ řekl ve vstupu z řeckých Atén zpravodaj ČT Václav Černohorský s odkazem na to, že se hlavní cesty změnily od doby před zhruba šesti lety, kdy byla velmi frekventovaná trasa z Turecka právě do Řecka.
I přesto ale mezi těmito dvěma zeměmi dochází k napětí. Turecko opakovaně poukazuje na to, že řecké úřady nelegálně vytlačují migranty, kteří překročí turecké pozemní i námořní hranice. Atény to ale odmítají.
Organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) nicméně tento týden obvinila řecké úřady z mučení migrantů, jejich nelegálního navracení a špatného zacházení s nimi. Zároveň popsala dvě desítky incidentů, kdy Řekové i za použití násilí vrátili potenciální žadatele o azyl zpátky na turecké území.
„Řecký ministr pro migraci nedávno řekl, že je řecká politika tvrdá, ale férová a kritiku odmítl,“ dodal k tomu Černohorský. Podle řady svědectví se ale často stává, že řecké bezpečnostní složky vracejí migranty do „území nikoho“ ještě předtím, než stačí požádat o azyl – což porušuje mezinárodní právo, uvedl zpravodaj ČT.
Podle západních médií se toho dopouštějí i například chorvatské úřady, které vrací běžence, kteří si vyberou takzvanou balkánskou cestu.