Litva i Evropská unie obviňují Bělorusko, že používá nelegální migraci jako formu nátlaku na sedmadvacítku. Migrace běženců z Blízkého východu směrem do Litvy prudce vzrostla po vynuceném přistání letadla Ryanair a odvetných sankcích ze strany Bruselu. V tomto roce hranici překročilo pětkrát víc migrantů než za celý rok 2020. Jedná se hlavně o Iráčany a Syřany. Běloruské úřady podezření odmítají.
Nová migrační cesta do Evropy nevede přes Středozemní moře, ale přes lesy na hranici Běloruska a Litvy. V posledních týdnech se počty běženců zvýšily tak prudce, že musela Litva znásobit pohraniční stráž.
Od začátku roku už hranici překročilo čtyři sta migrantů. Obzvlášť výrazně jich přibývá od konce května. Podle litevských politiků se Lukašenkův režim mstí za sankce, které následovaly po vynuceném přistání letadla Ryanair a zatčení opozičního aktivisty Ramana Prataseviče.
„Pan Lukašenko vyhrožoval Evropské unii, že budou její členské země zaplavené drogami a migranty. A tady to máte,“ prohlásila litevská premiérka Ingrida Šimonytéová.
Lukašenko mlčí
Politička říká, že počet zachycených migrantů přesně kopíruje přílety z Iráku a Turecka na letiště v Minsku. Dopravu na hranice jim podle ní pravděpodobně zajišťují běloruské cestovní kanceláře. „Dokonce slýcháme historky o zaměstnancích pohraniční policie, která schovává stopy. Jen proto, aby mohla říct litevským strážníkům: ,Z naší strany nepřicházejí,'“ dodala Šimonytéová.
Běloruská pohraniční služba naopak tvrdí, že nápor migrantů taky pociťuje a sama je zatýká. Vůdce Alexandr Lukašenko se k tématu nevyjadřuje vůbec.
Evropští státníci jsou ale přesvědčeni, že běloruský lídr běžence úmyslně využívá jako hybridní zbraň proti Unii. V červnu chtějí do Litvy vyslat třicet pohraničníků agentury Frontex. Jejich úkol ale nebude lehký: spolu s Litevci budou muset hlídat hranici dlouhou přes 670 kilometrů.
