„Nenecháme se zastrašit,“ zní z humanitárních lodí k Salvinimu. Další doplula na Lampedusu

Loď Alan Kurdi německé neziskové organizace Sea-Eye s 65 migranty na palubě doplula navzdory námořní blokádě do mezinárodních vod u italského ostrova Lampedusa. Kotví zde i plavidlo Alex italské neziskové organizace Mediterranea Saving Humans s 41 běženci. Středomořská migrační trasa přitom v posledních dnech znovu vyvolává silné pnutí na evropské i italské scéně, zejména kvůli odporu italského ministra vnitra Mattea Salviniho.

„S pětašedesáti zachráněnými osobami míříme k Lampeduse. Nenecháme se zastrašit (italským) ministrem vnitra (Matteem Salvinim) a plujeme do nejbližšího bezpečného přístavu,“ napsala na Twiteru organizace Sea-Eye. „Platí mořské právo, i když tomu tento představitel (italské) vlády odmítá věřit,“ dodala s tím, že převzetí migrantů nabídlo sedmdesát německých měst. 

Plavidlo Alan Kurdi nyní kotví v mezinárodních vodách u Lampedusy. Vojenská policie na něj doručila nový bezpečnostní zákon, který prosadil právě Matteo Salvini a podle nějž lodě ohrožující národní bezpečnost Itálie nesmějí do italských teritoriálních vod vplout.

Podle deníku La Repubblica se však zákon po úterním rozhodnutí soudu v případě německé kapitánky lodi Sea-Watch, která na Lampedusu přepravila čtyřicet migrantů, nevztahuje na humanitární lodě.

Uprchlický tábor na Lampeduse
Zdroj: ČT24

Italský ostrov na půli cesty mezi Tuniskem a Maltou je kotvištěm i další humanitární lodě, plavidla Alex, které vplulo do přístavu po vyhlášení stavu nouze. Veze víc než čtyřicítku migrantů. Po zakotvení všichni tleskali. Zatím však zůstávali na lodi.

Dopis z Německa

Italský ministr vnitra Matteo Salvini se snaží zabránit vstupu všech soukromých záchranných lodí do italských přístavů. Německý ministr vnitra Horst Seehofer ho proto vyzval, aby změnil své rozhodnutí, které uzavřelo všechny přístavy v zemi pro lodě humanitárních skupin. V dopise, na který upozornila agentura DPA, napsal, že nelze nechat lodě týdny ve Středozemním moři hledat přístav.

„Naléhavě vás žádám, abyste přehodnotil své stanovisko, že nechcete otevřít italské přístavy,“ napsal. Již dříve uvedl, že Německo je připraveno převzít část migrantů z lodí, pokud tak učiní i další evropské země.

Salvini chce docílit toho, aby byla loď Alex zabavena, nejlépe pak na Maltě. Nejedná se o politikův první ostrý postup, za hrozbu pro národní bezpečnost označil i kapitánku další lodi – Carolu Racketeovou ze Sea-Watch 3, jejíž jméno v tomto týdnu zmiňovala média napříč Evropou.

Zadržená kapitánka: Salvini porušuje lidská práva

Poté, co Racketeová bez povolení zakotvila na Lampeduse, byla zadržena i spolu s převáženými migranty. „Salviniho politika porušuje lidská práva. Jeho způsob vyjadřování je neuctivý a nehodný vysoce postaveného politika,“ řekla v rozhovoru s časopisem Der Spiegel, který bude zveřejněn v neděli. 

Jedenatřicetiletá kapitánka uvedla, že posádka posílala po sedmnáct dnů blokády (bránění ve vplutí do přístavu) do italské centrály záchranných operací v Římě lékařské zprávy o stavu zachráněných, ale „nikdo neposlouchal, nikdo neodpovídal“. Italského ministra vnitra hodlá žalovat pro urážku. 

Italská poslankyně za levicovou Demokratickou stranu Laura Boldriniová, někdejší předsedkyně italské Poslanecké sněmovny, která Salviniho soustavně kritizuje, v pátek konstatovala, že šéf krajně pravicové Ligy vytváří umělé krize a neřeší skutečné problémy. 

Salvini podle ní kvůli každé humanitární lodi s 30 až 40 migranty vyvolá mezinárodní krizi a zcela se přitom zapomíná na skutečné problémy Itálie, jako je nezaměstnanost mladých a jejich exodus do zahraničí, anebo klimatická krize. 

Incident kolem lodí organizace Mediterranea Saving Humans a Sea-Eye je už 21. případem střetu mezi Itálií a humanitárními skupinami, jež ve Středozemním moři zachraňují migranty, kteří se snaží dostat do Evropy s vidinou lepšího života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
17:36Aktualizovánopřed 15 mminutami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 39 mminutami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
18:27Aktualizovánopřed 57 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 1 hhodinou

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po pádu dvou lavin v Rakousku zemřelo nejméně pět lidí

Po pádu dvou lavin zemřelo v Rakousku nejméně pět lidí. Neštěstí se stalo v oblasti salcburského Pongau. S odkazem na horskou záchrannou službu o tom informuje agentura APA. Národnost mrtvých zatím není známa.
před 3 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů

Íránský duchovní vůdce poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než osmi set údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...