Řecko násilně vrací běžence do Turecka, uvádějí svědci. Atény to popírají

3 minuty
Události: Migranti v Egejském moři
Zdroj: ČT24

Řecko podle svědectví běženců nadále používá násilné metody na hranici s Tureckem. Nelegální vracení migrantů mimo území Evropské unie kritizuje řada organizací včetně OSN, jako poslední vyzvala Atény k ukončení kontroverzní praxe Rada Evropy. Řekové tato obvinění opakovaně odmítají. Na nejfrekventovanější migrační trase Egejského moře natáčel i štáb České televize.

Štáb České televize se přidal k turecké probřežní stráži, která držela noční hlídku v úžině mezi tureckým pobřežím a řeckým ostrovem Lesbos. Po svítání zachytila hlídka na radaru člun s běženci a krátce před příjezdem k němu potkala řeckou loď. 

Běženci z člunu tvrdili, že je nedaleko ostrova Lesbos zadržely řecké bezpečnostní složky, zničily motor jejich plavidla a odtáhly loď do mezinárodních vod, kde posádku zachránila právě turecká pobřežní stráž.

Ve člunu bylo jednadvacet lidí, velká většina ze subsaharské Afriky, včetně zrakově postiženého muže z Konga. „Je to příliš riskantní. Na moři jsme byli od tří hodin ráno téměř do sedmi,“ uvedl Pape Gilles z Demokratické republiky Kongo.

Běženci opakovali mnohokrát slyšený scénář. Tvrdili, že je maskovaní muži na řeckých lodích násilím vrátili z území Evropské unie. „Mám právo požádat o azyl v zemi, která dbá na lidská práva. Když jsme se ale snažili dostat do Řecka, zahradili nám cestu a zničili naši loď,“ prohlásil Mohammad Muhanna, běženec z Pásma Gazy.

Zpět v Turecku se šok z dění na moři mísí se zklamáním a Mohammad z Pásma Gazy v tuto chvíli odmítá cestu do Evropy opakovat. „Potom, co jsem viděl?! Viděl jsem smrt. Čtyři a půl hodiny ve vodě, aniž bychom věděli, kde jsme a co s námi bude.“

Atény ilegální praxi popírají a viní Ankaru

Řecké úřady v odpovědi na dotazy České televize ilegální praktiky popírají a zároveň obviňují Turecko, že často nechává migranty proplout svými vodami. 

Podle svědků Atény ve velkém používají násilné metody od loňského března, kdy se Ankara snažila zatlačit na EU a dočasně přestala hlídat hranici s Řeckem. Lidskoprávní organizace mluví o stovkách případů.

OSN uvádí, že na řecké ostrovy se letos dostalo dvanáct set běženců. Turecko tvrdí, že jich za stejnou dobu v Egejském moři zachránilo třikrát tolik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 1 mminutou

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 8 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 8 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.
před 11 hhodinami

Vidím ve Venezuele začátek přechodu k demokracii, říká Machadová

Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová vidí ve své zemi začátek přechodu k demokracii, řekla v pátek na tiskové konferenci po čtvrtečním setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle ní se Venezuela stane svobodnou díky podpoře Spojených států a právě amerického prezidenta. Zmínila také, že by se v její zemi mohly konat volby, napsala média. Trump v pátek uvedl, že hodlá s Machadovou opět hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Francie vyšetřuje sexuálního násilníka Pelicota z dalších zločinů

Francouzské policejní oddělení pro nevyjasněné případy zahájilo vyšetřování Dominiqua Pelicota, který byl loni odsouzen za organizování hromadného znásilňování své tehdejší manželky Gisèle Pelicotové. Cílem nového vyšetřování je zjistit, zda se Pelicot v minulosti nedopustil dalších závažných zločinů a zda neexistují další oběti. Agentuře AFP to v pátek sdělila francouzská prokuratura.
před 12 hhodinami
Načítání...