Řecko zastavilo na turecké hranici desetitisíce migrantů. Unie slíbila pomoc

3 minuty
Události: Napětí na řecko-turecké hranici stoupá
Zdroj: ČT24

Představitelé tří klíčových institucí Evropské unie na úterní návštěvě v Řecku slíbili Aténám pomoc při ochraně hranic s Tureckem. Důvodem jsou tisíce migrantů, kteří se hromadí na turecké straně od chvíle, kdy Ankara rezignovala na snahu bránit jim v cestě na starý kontinent.

Řecká policie a armáda za poslední tři dny zabránily asi 24 tisícům pokusů o ilegální překročení hranice z Turecka, zatkly kvůli tomu na 183 běženců. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová řekla, že zodpovědnost za situaci musí přijmout Unie jako celek.

Oznámila, že na pomoc Řecku uvolní sedm set milionů eur (asi 18 miliard korun). „Situace na našich hranicích není problémem, který by mělo řešit jen Řecko. Je to zodpovědnost Evropy jako celku,“ řekla na tiskové konferenci von der Leyenová. „Ti, kdo se snaží zkoušet evropskou jednotu, budou zklamaní,“ dodala. 

Šéfka Evropské komise na místo dorazila společně s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a předsedou Evropského parlamentu Davidem Sassolim. Delegaci k hranici doprovodil řecký premiér Kyriakos Mitsotakis.

Řecko přestává přijímat žádosti o azyl

„Ilegálně nikdo hranice přecházet nebude. Děláme jen svoji práci, řecké hranice jsou také hranice Evropy,“ řekl v úterý Mitsotakis, když dorazil do přístavního města Alexandrupoli nedaleko hranic s Tureckem. 

Běženci z Blízkého východu se k řecko-turecké hranici v oblasti tureckého města Edirne začali přesouvat minulý týden poté, co Ankara oznámila, že už nebude bránit migrantům v odchodu do Evropské unie.

Turecko tak přestalo dodržovat dohodu s Bruselem z roku 2016, v níž slíbilo pomoci zastavit migrační vlnu do Unie výměnou za finanční pomoc. V oblasti roste napětí, řecká policie a armáda se snaží migrantům bránit v přechodu hranice i slzným plynem a vodními děly.

Uprchlíci na cestě přes řecko-tureckou hranici
Zdroj: Emrah Gurel/ČTK

Řecko kvůli desítkám tisíců lidí snažícím se překročit hranici prohlásilo, že na měsíc pozastavuje příjem žádostí o azyl. Podle nevládních organizací je u hranic na turecké straně na patnáct tisíc migrantů. Turecko tvrdí, že jich tam jsou desetitisíce.

Do Evropy zamíří miliony migrantů, tvrdí Erdogan

 V pondělí tamní prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že do Evropy míří stovky tisíc migrantů a že to „brzy budou miliony“. Erdogan vyhrožoval otevřením hranic v minulosti opakovaně. Koncem minulého týdne tento krok oznámil bezprostředně po čtvrtečním zabití tří desítek tureckých vojáků v syrské provincii Idlib při náletech syrské armády.

Od prosince z této oblasti kvůli bojům uteklo k tureckým hranicím podle OSN na milion Syřanů. Ankara si dlouhodobě stěžuje, že jí ostatní země nepomáhají s přílivem syrských migrantů. Těch Turecko přijalo od začátku občanské války v Sýrii v roce 2011 na 3,7 milionu.

Česko je připraveno poskytnout finanční pomoc

České ministerstvo vnitra je ochotné poslat Řecku jeden milion eur (asi 25,5 milionu korun) na nákup materiálu k řešení hrozby další migrační krize. Může také uvolnit humanitární pomoc ze zásob hasičů, uvedl ministr Jan Hamáček.

Dodal také, že Řecko o policejní pomoc nepožádalo. Pokud by taková žádost přišla, Česko by podle něj mohlo policejní kontingent vyslat.

Unijní ministři chystají mimořádné schůze

Chorvatské předsednictví Evropské unie kvůli turecko-řeckým problémům s migrací naplánovalo trojici mimořádných ministerských schůzek. Ve středu se kvůli novému náporu uprchlíků sejdou ministři vnitra a v pátek budou o situaci debatovat ministři zahraničí.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell již v úterý vyráží do Turecka, aby s vedením země jednal o situaci běženců, informoval jeho úřad. O svolání schůzky ministrů vnitra požádal místopředseda Evropské komise odpovědný za migraci Margaritis Schinas.

Ministři by se podle něho měli pokusit pomoci balkánským státům, které se obávají nového nezvladatelného přílivu běženců. Ten zvláště Řecko zažilo před rokem 2016, než EU uzavřela s Tureckem dohodu, na jejímž základě výměnou za finanční pomoc nechávalo migranty na svém území.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...