Demokratická republika Kongo

Na ebolu nyní v Demokratické republice Kongo umírá asi 38 procent nakažených, nemoc se už dostala desítky kilometrů od ohniska. Světová zdravotnická organizace (WHO) posílá do země pomoc ve formě vakcín. Těch je nedostatek stejně jako dalšího zdravotního materiálu. Mimo jiné chybí pomoc ze strany Spojených států.

Teroristická organizace Islámský stát (IS) se znovu probouzí. Na východě Konga povraždili radikálové přes padesát civilistů. V Sýrii pak opět zaútočili na checkpoint ovládaný kurdskými milicemi. Před hrozbou pro mezinárodní bezpečnost varovala i Rada bezpečnosti OSN.

Povstalci v Demokratické republice Kongo podle OSN bohatnou díky coltanovým dolům, které ovládli loni v dubnu – od té doby se těžba této rudy zvýšila. Získává se z ní velmi žádaný kov tantal, který je součástí chytrých telefonů, notebooků a další elektroniky. O cenné kovy v Kongu ale stojí i Spojené státy, konkrétně Gentry Beach, bývalý sponzor prezidenta Donalda Trumpa.

Kongo a Rwanda v pátek podepsaly mírovou dohodu, která má ukončit desítky let trvající konflikt, píše agentura Reuters. Prostředníkem při jednání těchto dvou zemí byl za Spojené státy šéf diplomacie Marco Rubio. Konžské povstalecké hnutí M23 si s podporou rwandských vojáků od ledna podmanilo několik konžských oblastí a vyhnalo stovky tisíc lidí z jejich domovů.

Násilí na dětech loni oproti předchozímu roku stouplo o čtvrtinu, uvádí výroční zpráva Organizace spojených národů (OSN). Práva dětí nejvíce trpěla v Pásmu Gazy, kde izraelská armáda vede od října 2023 válku proti teroristickému hnutí Hamás. Útoky na děti jsou nejčastější v Kongu, Somálsku, Nigérii a na Haiti. V ozbrojených konfliktech byla podle OSN míra násilí bezprecedentní. UNICEF navíc upozornil, že v Pásmu Gazy hrozí, že budou „děti umírat žízní“.

Preventivní karanténu pro 26 lidí, kteří byli v rizikovém kontaktu s pacientem pražské nemocnice na Bulovce, hygienici zrušili. Testy u pacienta totiž nepotvrdily nebezpečnou nákazu. V neděli to sdělil zástupce hlavní hygieničky Matyáš Fošum. V karanténě byli dominantně zdravotníci z táborské nemocnice, odkud byl pacient s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu na Bulovku převezen v pátek večer.

Humanitární situace v Kongu se s postupem rebelů ze skupiny M23 stále zhoršuje. Tisíce lidí zemřely a další stovky tisíc musely opustit svá útočiště poté, co povstalci ovládli klíčová města Goma a Bukavu. Kvůli bojům nemá řada lidí dostatek jídla a vody.

Povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou podle agentur AP a AFP obsadila milionové město Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Agentura Reuters zatím uvádí, že rebelové postoupili dále do centra města, přičemž se setkali s malým odporem vládních jednotek. Velitel povstalců Bernard Byamungu Reuters tvrdí, že M23 má město pod kontrolou od poloviny dne.

Po zdánlivém uklidnění dál eskaluje konflikt v Demokratické republice Kongo. Povstalecká skupina M23 spolu se rwandskou armádou vstoupila do milionového města Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Stalo se tak pár hodin poté, co povstalci ovládli strategicky významné letiště Kavumu. Rebelové minulý týden přitom vyhlásili příměří a odmítli, že by hodlali pochodovat směrem na hlavní město.

Demokratická republika Kongo ukrývá nerostné bohatství v odhadované hodnotě stovek bilionů korun. Boj o přírodní zdroje včetně vzácného coltanu, využívaného ve smartphonech, destabilizoval zemi. Nynější bleskovou ofenzivu rebelů ze skupiny M23 neoficiálně podporuje Rwanda. Tamní prezident viní Kongo, že ukrývá členy kmene Hutu, kteří se kdysi podíleli na genocidě, mluví o bezpečnostní hrozbě a ochraně menšinových Tutsiů. Podle expertů OSN přitom Rwanda s pomocí M23 potají těží klíčové konžské suroviny.

Zhruba stovka Čechů se v současnosti pohybuje v afrických zemích zasažených virem mpox. Vyplývá to z dat aplikace Drozd, kterou provozuje ministerstvo zahraničí. Celkově je na africkém kontinentu bezmála pět tisíc Čechů. Většinou jsou ale v turistických resortech. Na seznamu zemí představujících riziko je teď podle Afrického centra pro kontrolu nemocí dvanáct států zejména ze střední Afriky. Od roku 2022 se případy nemoci, dříve známé jako opičí neštovice, objevily už ve 116 státech po celém světě.

Řeka Kongo vystoupala na nejvyšší úroveň za více než 60 let a způsobila záplavy v celé Demokratické republice Kongo i v sousední Konžské republice. Podle úřadů zabily povodně za poslední měsíce více než tři stovky lidí. Za ničivost přírodního živlu může podle expertů špatné městské plánování a slabá infrastruktura některých afrických zemí.

Naděje na ukončení hladu do konce tohoto desetiletí, jak si v roce 2015 předsevzala OSN, se snižují. Loni čelilo chronickému hladu zhruba 735 milionů lidí, což je víc než před pandemií covidu-19. Loni se přitom zmírnil několikaletý stoupající trend poté, co se mnoho zemí ekonomicky zotavilo z pandemie. Ruská agrese proti Ukrajině a její tlak na ceny potravin a energií situaci ztížila.

Nejméně 176 mrtvých záchranáři nalezli ve dvou vesnicích na východě Demokratické republiky Kongo, které byly ve čtvrtek zaplaveny, uvedl v pátek Théo Ngwabidje Kasi, guvernér provincie Jižní Kivu, kterou ve čtvrtek zasáhly přívalové deště. Počet obětí následných povodní tak stoupl o více než sto.

Vědci a lékaři doufali, že nová očkovací látka proti dětské obrně nebude vyvolávat další nákazy vedoucí k ochrnutí. V Africe se přesto našla dvě ohniska, kde děti ochrnuly právě v souvislosti s touto vakcínou.

V Demokratické republice Kongo ani dvacet let po formálním ukončení války boje zcela neustaly. Jen za uplynulý rok zasáhly na východě země téměř milion obyvatel. Rodiny mnohdy musí opustit své domovy a míří do uprchlických táborů. V souvislosti s doutnajícím konfliktem roste i počet obětí sexuálního násilí. Na tristní podmínky žen a dívek ve válce upozorňuje skupina novinářek ve vysílání rádia GO FM.

Francie hledá nový přístup k Africe. Prezident Emmanuel Macron ve středu odstartoval v Gabonu pětidenní turné po zemích ve středu kontinentu. Zamíří také do Angoly, Konga a Demokratické republiky Kongo. Paříž se tak snaží chytit ujíždějící vlak, který k dominanci na kontinentu veze Rusko a Čínu, ale i korigovat historická selhání.

Při potopení přetíženého plavidla na řece v severozápadním Kongu zahynulo nejméně 145 lidí. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AP s odkazem na místní úřady. Zachránilo se zhruba 55 pasažérů. Motorový člun, který mířil po řece Lulonga z Konžské demokratické republiky do sousední Konžské republiky byl přetížený zbožím a zvířaty a potopil se v úterý pozdě večer poblíž města Basankusu.

Prvního kola prezidentské volby se zúčastnilo i téměř šestnáct tisíc Čechů, kteří pobývají v zahraničí. Svými hlasy nejvíce podpořili Petra Pavla. Ten od nich získal bezmála 56 procent hlasů. Na druhém místě skončila Danuše Nerudová s 28,5 procenta hlasů. Třetí místo obsadil se sedmi procenty hlasů Pavel Fischer. Nejvíce platných hlasů (1 888) Češi odevzdali v Německu.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli opičím neštovicím nejvyšší stupeň varování, vysoké riziko je podle ní v Evropě, uvedla agentura AFP. Podle agentury DPA tento krok nemá přímé praktické důsledky, protože o případných opatřeních rozhodují jednotlivé země. Nejvyšší stupeň varování v současnosti platí pro covid-19 a dětskou obrnu.

Rozsáhlá rašeliniště objevená ve střední Africe, která zadržují značné množství uhlíku, jsou v ohrožení kvůli nekontrolovanému rozvoji. Zásahy do nich přitom podle odborníků představují do budoucna výrazné riziko.

Světová zdravotnická organizace (WHO) chce dát opičím neštovicím nový název. Podle agentury DPA to v úterý večer oznámil mluvčí WHO. Poukázal na dlouhodobé snahy nepojmenovávat nemoci po zvířatech nebo regionech, aby se tak předešlo jakékoli možné diskriminaci nebo stigmatizaci.