Demokratická republika Kongo

Humanitární situace v Kongu se s postupem rebelů ze skupiny M23 stále zhoršuje. Tisíce lidí zemřely a další stovky tisíc musely opustit svá útočiště poté, co povstalci ovládli klíčová města Goma a Bukavu. Kvůli bojům nemá řada lidí dostatek jídla a vody.

Povstalecká skupina M23 podporovaná Rwandou podle agentur AP a AFP obsadila milionové město Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Agentura Reuters zatím uvádí, že rebelové postoupili dále do centra města, přičemž se setkali s malým odporem vládních jednotek. Velitel povstalců Bernard Byamungu Reuters tvrdí, že M23 má město pod kontrolou od poloviny dne.

Po zdánlivém uklidnění dál eskaluje konflikt v Demokratické republice Kongo. Povstalecká skupina M23 spolu se rwandskou armádou vstoupila do milionového města Bukavu v konžské provincii Jižní Kivu. Stalo se tak pár hodin poté, co povstalci ovládli strategicky významné letiště Kavumu. Rebelové minulý týden přitom vyhlásili příměří a odmítli, že by hodlali pochodovat směrem na hlavní město.

Demokratická republika Kongo ukrývá nerostné bohatství v odhadované hodnotě stovek bilionů korun. Boj o přírodní zdroje včetně vzácného coltanu, využívaného ve smartphonech, destabilizoval zemi. Nynější bleskovou ofenzivu rebelů ze skupiny M23 neoficiálně podporuje Rwanda. Tamní prezident viní Kongo, že ukrývá členy kmene Hutu, kteří se kdysi podíleli na genocidě, mluví o bezpečnostní hrozbě a ochraně menšinových Tutsiů. Podle expertů OSN přitom Rwanda s pomocí M23 potají těží klíčové konžské suroviny.

Zhruba stovka Čechů se v současnosti pohybuje v afrických zemích zasažených virem mpox. Vyplývá to z dat aplikace Drozd, kterou provozuje ministerstvo zahraničí. Celkově je na africkém kontinentu bezmála pět tisíc Čechů. Většinou jsou ale v turistických resortech. Na seznamu zemí představujících riziko je teď podle Afrického centra pro kontrolu nemocí dvanáct států zejména ze střední Afriky. Od roku 2022 se případy nemoci, dříve známé jako opičí neštovice, objevily už ve 116 státech po celém světě.

Řeka Kongo vystoupala na nejvyšší úroveň za více než 60 let a způsobila záplavy v celé Demokratické republice Kongo i v sousední Konžské republice. Podle úřadů zabily povodně za poslední měsíce více než tři stovky lidí. Za ničivost přírodního živlu může podle expertů špatné městské plánování a slabá infrastruktura některých afrických zemí.

Naděje na ukončení hladu do konce tohoto desetiletí, jak si v roce 2015 předsevzala OSN, se snižují. Loni čelilo chronickému hladu zhruba 735 milionů lidí, což je víc než před pandemií covidu-19. Loni se přitom zmírnil několikaletý stoupající trend poté, co se mnoho zemí ekonomicky zotavilo z pandemie. Ruská agrese proti Ukrajině a její tlak na ceny potravin a energií situaci ztížila.

Nejméně 176 mrtvých záchranáři nalezli ve dvou vesnicích na východě Demokratické republiky Kongo, které byly ve čtvrtek zaplaveny, uvedl v pátek Théo Ngwabidje Kasi, guvernér provincie Jižní Kivu, kterou ve čtvrtek zasáhly přívalové deště. Počet obětí následných povodní tak stoupl o více než sto.

Vědci a lékaři doufali, že nová očkovací látka proti dětské obrně nebude vyvolávat další nákazy vedoucí k ochrnutí. V Africe se přesto našla dvě ohniska, kde děti ochrnuly právě v souvislosti s touto vakcínou.

V Demokratické republice Kongo ani dvacet let po formálním ukončení války boje zcela neustaly. Jen za uplynulý rok zasáhly na východě země téměř milion obyvatel. Rodiny mnohdy musí opustit své domovy a míří do uprchlických táborů. V souvislosti s doutnajícím konfliktem roste i počet obětí sexuálního násilí. Na tristní podmínky žen a dívek ve válce upozorňuje skupina novinářek ve vysílání rádia GO FM.

Francie hledá nový přístup k Africe. Prezident Emmanuel Macron ve středu odstartoval v Gabonu pětidenní turné po zemích ve středu kontinentu. Zamíří také do Angoly, Konga a Demokratické republiky Kongo. Paříž se tak snaží chytit ujíždějící vlak, který k dominanci na kontinentu veze Rusko a Čínu, ale i korigovat historická selhání.

Při potopení přetíženého plavidla na řece v severozápadním Kongu zahynulo nejméně 145 lidí. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AP s odkazem na místní úřady. Zachránilo se zhruba 55 pasažérů. Motorový člun, který mířil po řece Lulonga z Konžské demokratické republiky do sousední Konžské republiky byl přetížený zbožím a zvířaty a potopil se v úterý pozdě večer poblíž města Basankusu.

Prvního kola prezidentské volby se zúčastnilo i téměř šestnáct tisíc Čechů, kteří pobývají v zahraničí. Svými hlasy nejvíce podpořili Petra Pavla. Ten od nich získal bezmála 56 procent hlasů. Na druhém místě skončila Danuše Nerudová s 28,5 procenta hlasů. Třetí místo obsadil se sedmi procenty hlasů Pavel Fischer. Nejvíce platných hlasů (1 888) Češi odevzdali v Německu.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Od úterý žije na planetě Zemi oficiálně přes osm miliard lidí, což je víc než kdykoli v historii. Překročení nového milníku oznámila Organizace spojených národů (OSN), která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Zvláště země s průměrně velmi mladou, či naopak stárnoucí populací v tomto ohledu řeší, díky jakým zdrojům se rostoucí lidstvo uživí.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli opičím neštovicím nejvyšší stupeň varování, vysoké riziko je podle ní v Evropě, uvedla agentura AFP. Podle agentury DPA tento krok nemá přímé praktické důsledky, protože o případných opatřeních rozhodují jednotlivé země. Nejvyšší stupeň varování v současnosti platí pro covid-19 a dětskou obrnu.

Rozsáhlá rašeliniště objevená ve střední Africe, která zadržují značné množství uhlíku, jsou v ohrožení kvůli nekontrolovanému rozvoji. Zásahy do nich přitom podle odborníků představují do budoucna výrazné riziko.

Světová zdravotnická organizace (WHO) chce dát opičím neštovicím nový název. Podle agentury DPA to v úterý večer oznámil mluvčí WHO. Poukázal na dlouhodobé snahy nepojmenovávat nemoci po zvířatech nebo regionech, aby se tak předešlo jakékoli možné diskriminaci nebo stigmatizaci.

Na Ukrajině dochází ze strany ruských vojáků ke znásilňování, které je podle některých organizací i expertů dokonce používáno jako zbraň proti civilnímu obyvatelstvu. Podobné chování už opravdu v minulosti některé válčící strany použily.

Spojené státy ve středu potvrdily první případ opičích neštovic, vzácné nemoci, která se vyskytuje zejména v Africe. Nakaženým je muž, který byl nedávno v Kanadě. Američtí zdravotníci teď zkoumají, jestli má tato infekce souvislost s malým ohniskem choroby v Evropě.

Téměř 193 milionů lidí ve světě trpí akutním nedostatkem jídla. Jen za poslední rok jich přibylo na čtyřicet milionů, což je podle zprávy Organizace pro výživu a zemědělství OSN alarmující. Stav se dramaticky zhoršil ve víc než padesáti zemích včetně Afghánistánu, Demokratické republiky Kongo, Jemenu nebo Sýrie. OSN to přičítá změnám klimatu, dopadům pandemie covidu-19 a ozbrojeným konfliktům. Tristní situaci může navíc ztížit omezení vývozu obilí z válkou zasažené Ukrajiny.

Nová studie vědců z Kalifornské univerzity a jejich kolegů ukazuje, že vakcína proti ebole vyvolává silnou a trvalou protilátkovou odpověď u očkovaných osob v oblastech Demokratické republiky Kongo. Mezi více než šesti stovkami účastníky studie jich 95,6 procenta mělo protilátky i půl roku po podání vakcíny.

Během úterního jednání na klimatické konferenci OSN v Glasgow představili prezident USA Joe Biden, předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová a kanadský premiér Justin Trudeau plán na snižování emisí metanu. Světoví lídři chtějí také podepsat dohodu o zabránění mýcení deštných pralesů. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová zase vyzvala k rozhodným krokům pro záchranu planety. Podle českého premiéra Andreje Babiše (ANO) debata o klimatu nepřinesla nic nového.

V roce 2021 chrlily sopky lávu na Islandu, na ostrově Svatý Vincenc a Grenadiny a také v Demokratické republice Kongo. Největší rozruch ale vyvolaly erupce na Kanárských ostrovech, kde způsobily značné škody a narušily chod tamní společnosti. Přestože vulkány rozhodně nejsou ničím novým, nedávné výbuchy slouží jako připomínka, že nebezpečné aktivní sopky existují a budou i nadále sloužit jako potenciální hrozba pro okolní tvory a životní prostředí.