Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.

Horské gorily byly ještě nedávno na hraně vymření. Na začátku devadesátých let dvacátého století zbývalo necelých sedm stovek těchto inteligentních zvířat, takže byla označena za kriticky ohrožená. Pak se ale díky mezinárodní snaze podařilo velké primáty účinně chránit a dnes jich žije víc než tisíc. Jenže jejich počet se nezvyšuje – a dokonce jim hrozí nová rizika.

Vědci analyzovali parazity u dvou třetin populace horských goril, které v roce 2018 žily v pohoří Virunga na pomezí Ugandy, Rwandy a Demokratické republiky Kongo. Nové parazity výzkumníci neobjevili, zjistili ale změny ve složení a početnosti společenství parazitů, které se u goril běžně vyskytují.

Vliv člověka je patrný

Ukázalo se, že některé druhy parazitů se stávají početnějšími, důvodem je proměna životního prostředí goril. „Historicky byly virunžské gorily, zejména na rwandské straně pohoří, v důsledku úbytku přirozeného prostředí spojeného s rozšiřováním zemědělství vytlačeny z nižších poloh do vyšších nadmořských výšek, kde panují chladnější a vlhčí podmínky. Právě teplota a množství srážek podle výzkumu zásadně ovlivňují složení parazitárních společenstev,“ vysvětluje Barbora Pafčo z ÚBO.

Podle výzkumu není výskyt zánětů žaludků u goril rovnoměrný. „Nejvíce případů závažných gastritid se objevuje ve vysokohorských oblastech mezi sopkami Karisimbi a Bisoke, kde se problematická hlístice rodu Hyostrongylus vyskytuje v nejvyšších intenzitách infekcí,“ doplnila Klára Petrželková z ÚBO.

Hlístice rodu Hyostrongylus jsou typickým parazitem prasat. V okolí národních parků se dobytek a prasata běžně vyskytují, pole v okolí parku jsou hnojena organickými hnojivy živočišného původu, což může být zdrojem infekce. „Naše výsledky upozorňují, že paraziti běžní u hospodářských zvířat mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící populace, zejména v oblastech silně ovlivněných lidskou činností. Podobné mechanismy se proto netýkají jen goril, ale mohou ohrožovat i další malé a izolované populace chráněných druhů,“ zakončuje Pafčo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoAI může řídit jadernou elektrárnu do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 20 mminutami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 4 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 6 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 22 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026
Načítání...