Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.

Horské gorily byly ještě nedávno na hraně vymření. Na začátku devadesátých let dvacátého století zbývalo necelých sedm stovek těchto inteligentních zvířat, takže byla označena za kriticky ohrožená. Pak se ale díky mezinárodní snaze podařilo velké primáty účinně chránit a dnes jich žije víc než tisíc. Jenže jejich počet se nezvyšuje – a dokonce jim hrozí nová rizika.

Vědci analyzovali parazity u dvou třetin populace horských goril, které v roce 2018 žily v pohoří Virunga na pomezí Ugandy, Rwandy a Demokratické republiky Kongo. Nové parazity výzkumníci neobjevili, zjistili ale změny ve složení a početnosti společenství parazitů, které se u goril běžně vyskytují.

Vliv člověka je patrný

Ukázalo se, že některé druhy parazitů se stávají početnějšími, důvodem je proměna životního prostředí goril. „Historicky byly virunžské gorily, zejména na rwandské straně pohoří, v důsledku úbytku přirozeného prostředí spojeného s rozšiřováním zemědělství vytlačeny z nižších poloh do vyšších nadmořských výšek, kde panují chladnější a vlhčí podmínky. Právě teplota a množství srážek podle výzkumu zásadně ovlivňují složení parazitárních společenstev,“ vysvětluje Barbora Pafčo z ÚBO.

Podle výzkumu není výskyt zánětů žaludků u goril rovnoměrný. „Nejvíce případů závažných gastritid se objevuje ve vysokohorských oblastech mezi sopkami Karisimbi a Bisoke, kde se problematická hlístice rodu Hyostrongylus vyskytuje v nejvyšších intenzitách infekcí,“ doplnila Klára Petrželková z ÚBO.

Hlístice rodu Hyostrongylus jsou typickým parazitem prasat. V okolí národních parků se dobytek a prasata běžně vyskytují, pole v okolí parku jsou hnojena organickými hnojivy živočišného původu, což může být zdrojem infekce. „Naše výsledky upozorňují, že paraziti běžní u hospodářských zvířat mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící populace, zejména v oblastech silně ovlivněných lidskou činností. Podobné mechanismy se proto netýkají jen goril, ale mohou ohrožovat i další malé a izolované populace chráněných druhů,“ zakončuje Pafčo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 21 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
14. 4. 2026

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
14. 4. 2026

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
14. 4. 2026
Načítání...