První dobrovolník dostal novou oxfordskou vakcínu proti ebole

Britští lékaři poprvé podali člověku novou vakcínu proti ebole, kterou vyvinuli vědci z Oxfordu. Doufají, že by mohla zpomalit šíření nakažlivé nemoci, jejíž vlny pravidelně zasahují Afriku.

Dobrovolník se jmenuje Ed Hunt, je mu 37 let a žije ve Velké Británii. Právě on je prvním člověkem, v jehož těle se nachází nová vakcína proti ebole, která dostala název ChAdOx1 BDBV. V rozhovoru pro BBC uvedl, že se rozhodl zapojit do programu poté, co viděl v televizi zprávy o vypuknutí epidemie v Demokratické republice Kongo.

Očkování vyvinula skupina Oxford Vaccine Group a institut Pandemic Sciences Institute při Oxfordské univerzitě. Vědci přitom vyšli ze stejné technologie, jakou využila takzvaná oxforská vakcína AstraZeneca proti covidu-19. Vakcína by měla být první, která bude účinná také proti kmeni Bundibugyo, proti němuž zatím neexistuje žádný očkovací ochrana a jenž je za současnou epidemií v Africe.

V rámci klinické studie, která bude v příštích několika týdnech pokračovat v náboru a očkování dobrovolníků, budou vědci sledovat účastníky, aby vyhodnocovali jak bezpečnost, tak imunitní reakci vyvolanou novou a zatím nevyzkoušenou vakcínou. Vhodní účastníci ve věku od 18 do 55 let, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu a jsou schopni pravidelně docházet na osobní návštěvy v Oxfordu, dostanou buď jednu, nebo dvě dávky vakcíny, v závislosti na zařazení do skupiny.

Teprve pokud budou všechny výsledky odpovídat předpokladům, by výrobce mohl zažádat o schválení této očkovací látky a teprve potom by se mohla začít vyrábět. Není tedy pravděpodobné, že by mohla vyřešit současnou krizi.

Proč je zapotřebí nová vakcína?

Tato studie navazuje na prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) o stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu poté, co byly 17. května 2026 v Demokratické republice Kongo (DRK) zjištěny případy vysoké horečky a úmrtí.

Podle Světové zdravotnické organizace se epidemie nadále rychle šíří, přičemž nejméně 80 procent nových případů pochází z neznámých řetězců přenosu. Mnoho z nově hlášených úmrtí tvoří lidé, kteří zemřeli ve svých komunitách, aniž by se dostali do zdravotnického zařízení a aniž by jim byla poskytnuta péče, uvedl Dr. Chikwe Ihekweazu, vedoucí oddělení pro zdravotní mimořádné situace WHO, po návratu z Bunie v Ituri, provincie nejvíce zasažené touto epidemií.

Virus Bundibugyo přenášejí především kaloni a na člověka se může přenést při kontaktu s infikovanými zvířaty. Jakmile k tomu dojde, může se virus šířit z člověka na člověka přímým kontaktem s infikovanými tělními tekutinami.

Aktuální situace

Počet potvrzených případů eboly v Kongu (DRK) vzrostl na 3075 včetně 1354 úmrtí, informovala o víkendu agentura Reuters s odkazem na data místních úřadů zveřejněná v sobotu. V pátek zveřejněná bilance uváděla 2973 nakažených a 1309 mrtvých. Podle Reuters jde o nejrychleji se šířící epidemii eboly v historii.

V severovýchodní provincii Ituri, kde epidemie v polovině května propukla, je zaznamenáno téměř 90 procent potvrzených případů. Epidemie se i přes rozšiřující se opatření šíří rychleji, než ji zdravotnické úřady dokážou sledovat.

Boj proti epidemii brzdí nedostatek finančních prostředků, útoky na zdravotnická zařízení, pokračující ozbrojený konflikt ve východním Kongu a nedůvěra mezi místními komunitami.

V zemi také pokračují časté stávky zdravotníků kvůli nevyplaceným mzdám, což dále ztěžuje situaci v oblasti. Před léčebným centrem v sobotu protestovalo zhruba sto zdravotníků. Tvrdí, že nevyplacené prémie podkopávají jejich motivaci a ohrožují péči o pacienty. Zdravotníci vyzvali konžské úřady, aby jim co nejdříve vyplatili mzdy, aby se tak mohli vrátit do práce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 5 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
před 8 hhodinami

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 11 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
včera v 16:43‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
včera v 13:31‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
včera v 10:14‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
včera v 08:55‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.