Britští lékaři poprvé podali člověku novou vakcínu proti ebole, kterou vyvinuli vědci z Oxfordu. Doufají, že by mohla zpomalit šíření nakažlivé nemoci, jejíž vlny pravidelně zasahují Afriku.
Dobrovolník se jmenuje Ed Hunt, je mu 37 let a žije ve Velké Británii. Právě on je prvním člověkem, v jehož těle se nachází nová vakcína proti ebole, která dostala název ChAdOx1 BDBV. V rozhovoru pro BBC uvedl, že se rozhodl zapojit do programu poté, co viděl v televizi zprávy o vypuknutí epidemie v Demokratické republice Kongo.
Očkování vyvinula skupina Oxford Vaccine Group a institut Pandemic Sciences Institute při Oxfordské univerzitě. Vědci přitom vyšli ze stejné technologie, jakou využila takzvaná oxforská vakcína AstraZeneca proti covidu-19. Vakcína by měla být první, která bude účinná také proti kmeni Bundibugyo, proti němuž zatím neexistuje žádný očkovací ochrana a jenž je za současnou epidemií v Africe.
V rámci klinické studie, která bude v příštích několika týdnech pokračovat v náboru a očkování dobrovolníků, budou vědci sledovat účastníky, aby vyhodnocovali jak bezpečnost, tak imunitní reakci vyvolanou novou a zatím nevyzkoušenou vakcínou. Vhodní účastníci ve věku od 18 do 55 let, kteří jsou v dobrém zdravotním stavu a jsou schopni pravidelně docházet na osobní návštěvy v Oxfordu, dostanou buď jednu, nebo dvě dávky vakcíny, v závislosti na zařazení do skupiny.
Teprve pokud budou všechny výsledky odpovídat předpokladům, by výrobce mohl zažádat o schválení této očkovací látky a teprve potom by se mohla začít vyrábět. Není tedy pravděpodobné, že by mohla vyřešit současnou krizi.
Proč je zapotřebí nová vakcína?
Tato studie navazuje na prohlášení Světové zdravotnické organizace (WHO) o stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu poté, co byly 17. května 2026 v Demokratické republice Kongo (DRK) zjištěny případy vysoké horečky a úmrtí.
Podle Světové zdravotnické organizace se epidemie nadále rychle šíří, přičemž nejméně 80 procent nových případů pochází z neznámých řetězců přenosu. Mnoho z nově hlášených úmrtí tvoří lidé, kteří zemřeli ve svých komunitách, aniž by se dostali do zdravotnického zařízení a aniž by jim byla poskytnuta péče, uvedl Dr. Chikwe Ihekweazu, vedoucí oddělení pro zdravotní mimořádné situace WHO, po návratu z Bunie v Ituri, provincie nejvíce zasažené touto epidemií.
Virus Bundibugyo přenášejí především kaloni a na člověka se může přenést při kontaktu s infikovanými zvířaty. Jakmile k tomu dojde, může se virus šířit z člověka na člověka přímým kontaktem s infikovanými tělními tekutinami.
Aktuální situace
Počet potvrzených případů eboly v Kongu (DRK) vzrostl na 3075 včetně 1354 úmrtí, informovala o víkendu agentura Reuters s odkazem na data místních úřadů zveřejněná v sobotu. V pátek zveřejněná bilance uváděla 2973 nakažených a 1309 mrtvých. Podle Reuters jde o nejrychleji se šířící epidemii eboly v historii.
V severovýchodní provincii Ituri, kde epidemie v polovině května propukla, je zaznamenáno téměř 90 procent potvrzených případů. Epidemie se i přes rozšiřující se opatření šíří rychleji, než ji zdravotnické úřady dokážou sledovat.
Boj proti epidemii brzdí nedostatek finančních prostředků, útoky na zdravotnická zařízení, pokračující ozbrojený konflikt ve východním Kongu a nedůvěra mezi místními komunitami.
V zemi také pokračují časté stávky zdravotníků kvůli nevyplaceným mzdám, což dále ztěžuje situaci v oblasti. Před léčebným centrem v sobotu protestovalo zhruba sto zdravotníků. Tvrdí, že nevyplacené prémie podkopávají jejich motivaci a ohrožují péči o pacienty. Zdravotníci vyzvali konžské úřady, aby jim co nejdříve vyplatili mzdy, aby se tak mohli vrátit do práce.
